K napsání tohoto příběhu mě inspirovala moje bývalá kolegyně, říkejme jí třeba Jiřina, se kterou jsem kdysi pracovala. Jiřina je krásná, zdravá brunetka s bohatou hřívou a s plnými křivkami, která nikdy neměla nouzi o muže. Při jednom povídání nad sklenkou vína se mi svěřila se závislostí, která ji v podstatě od puberty provází. Tušíte asi správně, jedná se o závislost na sexu. Ta jí v životě způsobila už hodně problémů, a to nejen na pracovní půdě, ale hlavně v osobním životě. „Když já si prostě nemůžu pomoc. Je mi jedno, kdo to je. Jestli je malej, velkej, hubenej, s vousama, zadanej. Když to na mě přijde, musím to mít,“ svěřila se mi Jiřina s tím, že vystřídala už stovky milenců včetně přítele své vlastní matky.

Zdroj: Youtube


Nevěra jako běžná praxe

V partnerském vztahu vydržela nanejvýš dva tři měsíce – pak jí přítel vždy přišel na nevěru a následoval stejný scénář – hádky, obviňování, rozchod. Kvůli nezkrotné touze po sexu jí zkrachovalo i manželství. Manželovi zahnula jen pár dní po svatbě, s instalatérem, který jim přišel domů opravit vodovod. Jiřina často spala i s kamarády svých partnerů, což se většinou provalilo. S nadsázkou se dá říct, že v jejím okolí se nevyskytuje muž, který by neprošel její ložnicí. Zdá se vám to absurdní? Podle uznávané sexuoložky MUDr. Petry Sejbalové je hypersexualita vážným problémem, a to v případě, kdy člověka obtěžuje v jeho vlastním životě, případně ubližuje jeho okolí. O hypersexualitě mluvíme tehdy, má-li člověk nekontrolovatelnou potřebu sexu jednou i vícekrát denně. U žen se zvýšená potřeba sexu označuje jako nymfomanie.

Muže měla jako lovnou zvěř

Kolegyně Jiřina kvůli své závislosti na pohlavním styku, který potřebovala mít za každou cenu od pondělí do neděle, zažívala situace, nad kterými zůstává rozum stát. Do práce chodila v šíleném stavu. Většinou ještě opilá, po několika málo hodinách spánku, někdy spát nestihla vůbec. Jednou se mi rozbrečela na firemních toaletách, když jsem jí tam pomáhala dávat se do kupy. „Tak proč nespíš, když jsi tak unavená?“ vyjela jsem už na ni, protože jsem se nemohla dál dívat na to, jak se ničí. „Zase to na mě přišlo. Už jsem chtěla jít spát, ale potřebovala jsem zásun. Šla jsem do baru v naší ulici a potkala známého, vzala jsem ho k sobě a dělali jsme to do dvou ráno,“ vyprávěla. „No a pak jste šli spát?“ zeptala jsem se. Jiřina zavrtěla hlavou. „Když odešel, měla jsem na to ještě větší chuť. Tak jsem zavolala bývalému, přijel. Až ten mě dokázal uspokojit.“ Jiřina se tak stejně jako další hypersexuální lidé dostala do kolotoče, ze kterého se jí pořádně točila hlava, ale nedalo se z něj vyskočit. Postupem času měla v práci špatnou pověst, protože v menší firmě se brzy rozkřiklo, že na seznamu svých zářezů má snad všechny muže z různých oddělení – od recepčního přes redaktory, vedoucí, manažery, marketing. Jednou jsem byla svědkem toho, jak si k sobě domů vzala úplně cizího člověka – řidiče taxíku, který ji vezl domů z vánočního večírku. Ani se jí nelíbil, „ale tělo si holt prý řeklo“. Anebo hlava?

Když už je sexu moc, pomůže odborník

V životech nymfomanek nastávají někdy skutečně bizarní situace. Pokud jste viděli kontroverzní film Nymfomanka dánského režiséra Larse von Triera, možná vás šokovalo, co všechno dokázala hlavní postava kvůli svojí potřebě sexu dělat. Náhodný styk ve vlaku s ženatým mužem téměř proti jeho vůli nebo střídání i osmi mužů za noc a určování jejich dalšího osudu pomocí kostky, je jen slabý odvar.

I Jiřině samotné její chování vlastně připadalo šílené a byla si vědoma toho, že není v pořádku. K návštěvě psychologa se rozhodla poté, co se jí narodil syn a ona ho nemohla kojit. Kdykoli se jí totiž přisál k bradavce, musela začít masturbovat, jelikož ji to vzrušovalo. Tehdy se vyděsila a opravdu vyhledala pomoc. Jak se vlastně taková „nemoc“ léčí?

„Možnosti jsou různé. Pomůže například psychiatr-sexuolog, který může nasadit vhodnou medikaci. Několikrát se mi v praxi stalo, že člověk, který mě vyhledal kvůli závislosti na sexu, měl obsedantně kompulzivní poruchu, která změnila klinický obraz. Postižený člověk tak místo věčného uklízení nebo zamykání tu svou úzkost ventiloval sexem. V takových případech ho odesílám k psychologovi,“ říká MUDr. Petra Sejbalová. Podle ní postihuje hypersexualita ve větší míře muže. Upozorňuje ale na to, že sexualita se během života proměňuje a je vždy navázaná na celkový duševní stav. Proto zvýšenou potřebou sexu můžeme trpět i dočasně, pokud máme například nějaký stres a sexem si ten stres ventilujeme. Hypersexualita, tedy potřeba mít sex jednou i vícekrát denně, je prý normální v dospívání. Postupem času ale sexuální potřeba klesá.

Sexem si ventilují problémy

Podle sexuoložky může být problém nezřízeného sexuálního života a promiskuity i v dětství, v rodině. „Může jít o nezpracované trauma z minulosti. Pokud by vaše bývalá kolegyně navštívila moji ordinaci, zaměřila bych se na to, zda nebyla obětí pohlavního zneužívání nebo týrání. Tito lidé pak v dospělosti skutečně mohou mít potřebu takového nebržděného sexuálního, řekněme bezvýběrového chování.“

Lékařka se prý v praxi setkává s tím, že pro hypersexuální lidi je sex formou ventilace jejich psychických problémů, nikoli biologické potřeby. „Mohou tím ventilovat svoji úzkost, stres. Například u hypersexuálních mužů nenacházíme, že by měli zvýšenou produkci mužských pohlavních hormonů, dokonce ji mohou mít podprůměrnou. Ale sex je pro ně způsob uvolnění emocí. Někdo si jde zaběhat, jiný se naučí uvolňovat pomocí sexu,“ vysvětluje sexuoložka. Takoví lidé jsou prý schopni věnovat sexu i několik hodin denně – řešením pro ně, alespoň částečně, je pak pornografie, která je dnes běžně dostupná.

Jiřina z dnešního příběhu se po letech trápení sebe i svých partnerů rozhodla pro cílenou psychoterapeutickou léčbu, která bude nejspíš trvat dlouhé měsíce. A prý se těší na to, až si sex začne užívat jen tak, s někým, koho má opravdu ráda. Vzpomeňte si na ni, až příště uslyšíte další vtip o nadržených nymfomankách. Nemají to v životě zase tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát.

Zdroje:

Autorský článek, Kondice 03/2023

https://www.fnbrno.cz/mudr-petra-sejbalova-zadosti-o-zmenu-pohlavi-pribyva/t6153