Rozhovor se specialistou na potravinovou alergii

Ještě před patnácti lety se o takzvané potravinovce vůbec nemluvilo. To jsme ještě na buráky nebo mléko alergičtí nebývali? Bývali, ale ne v takové míře. Potraviny tak už nehrají podstatnou roli jen ve výživě, ale zásadně ovlivňují i naši imunitu. Je to tím, že jíme nezdravě? Ano, náš jídelníček se za posledních pár generací změnil. A to nejen ve zdrojích, ale i v kvalitě a množství. Svou roli však hraje i genetika, čím dál agresivnější životní prostředí a také již víceméně trvalý stres. A to už odmala. Proto já tak zásadně nepodporuju školní dril a to věčné soustředění se na výkon. Protože to všechno má za následek oslabení imunity, která pak i na úplně neškodné věci reaguje popleteně. Co přesně nám v potravinách vadí? Přídatné látky, tedy chemie? Éčka jsou obviňována nejčastěji, podle mého neprávem. Klasická potravinová alergie totiž bývá na základní potraviny. Které potraviny to jsou? Kravské mléko, vajíčko a mouka. Podle světových epidemiologických studií se to týká minimálně šesti procent kojenců. Já tvrdím, že už má dnes nějaký imunologický problém vůči bílkovinám základních potravin, hlavně kravského mléka, až osm procent kojenců. Proč právě kravské mléko dělá takovou neplechu? Nejspíš se masovému nasazení kravského mléka jako mléka počátečního lidstvo stále ještě přizpůsobuje. Vždyť mléko z krávy nahradilo kojné až v průběhu minulého století. Je pravda, že řada dětí alergických na kravské mléko trpí také alergií na sóju? Jednoznačně. Až čtyřicet procent z nich si postupně vyvine alergii i k sójovým bílkovinám, tato alergie může dokonce i alergii na kravské mléko předcházet. Čím ošklivější ekzém, průjmy, a zahleněnost, tím větší pravděpodobnost, že je to potravinovka. Vadí kojencům ještě něco? Hned za mléko se do fronty řadí vajíčko, zmíněná sója, lepek, oříšky, ovoce a zelenina. Dnes jsem ve své ordinaci neměl nic jiného nežli tyto děti. I proto jsou podle mého potravinové alergie fenoménem třetího tisíciletí. Reakcí vůči běžným potravinám je čím dál více a stává se z toho celospolečenská problematika, otázka toho, co dávat do potravin a co ne, takže reagovat na tenhle problém musí i sami výrobci. Už mají nařízené ze zákona, že na přebalech musí být tyto potraviny označené. Od mléka, vajíčka, lepku až po oříšky, ryby, hořčici nebo sóju. Těch potravin je zatím čtrnáct, ale budou určitě ještě přibývat. Proč dokáže stejnou alergickou reakci vyvolat třeba i jablko? Protože imunologickou reakci organismu vyvolávají jisté bílkoviny, a ty jsou i v ovoci a zelenině, bez nich by takové jablko nepřežilo. Chrání je proti plísním a ostatním vetřelcům. Bílkovin,které mají tuto unikátní vlastnost, je v rostlinné říši pomálu, je to asi padesát takzvaných bílkovinných rodin. A protože rostlin jsou tisíce, je jasné, že se tyto nenahraditelné bílkoviny v rostlinách opakují. Proto můžete být stejná alergická reakce na jablko i rajče. Ale už ne třeba na jablko ze zahrady vaší babičky z Moravy, protože jeho bílkoviny jsou trochu jiné nežli ty z jablka, které jste si koupila v supermarketu. Pak jsou tu samozřejmě bílkoviny živočišné – v kravském mléku nebo ve svalovině ryb. V tuto chvíli známe asi jedenáct tisíc bílkovinných rodin, naše imunita však popleteně reaguje pouze na těch padesát. Prakticky všechny už je dnes dokážeme odhalit, byť některé zatím jen v experimentu. Jak poznám, že zrovna moje dítě má potravinovou alergii? Obecně platí, že čím těžší ekzém, průjmy, neklid a zahleněnost, tím větší pravděpodobnost, že je to potravinovka. Také záleží na věku dítěte. Pokud příznaky, ať již trávicí, kožní nebo respirační, přijdou do tří měsíců věku nebo se dokonce zkombinují, je to téměř vždycky potravinová alergie. Co má udělat můj pediatr? Určitě nehledat adresu prvního alergologa, který je na ráně. Jde o čas, protože má v ordinaci nešťastnou, vyčerpanou mámu a dítě, které deset hodin denně pláče, ublinkává a celkově neprospívá. Doporučuju diagnostickou eliminační dietu – na čtrnáct dní vysadit mléko a nasadit náhradu bez mléčných bílkovin. Když je dítě plně kojeno, doporučuju matce vysadit mléko a pro jistotu i vajíčko a ořechy. Nejpozději do čtrnácti dnů, je-li to potravinovka, se dítěti skoro zázračně uleví. Pak už je čas na objednání se k alergologovi. Je šance, že se toho dítě brzy zbaví? Že alergie vyhasne? Ano. Pravděpodobně do tří let přestane mít alergii na bílkoviny kravského mléka, ale v šesti začne nejspíš na jaře kýchat. Říká se tomu alergický pochod. Místo kojeneckého ekzému ho teď bude trápit pylová alergie nebo astma a často i zkřížené alergie. A v dospělosti? Z mouky, mléka a vajíček se ‚potravinovci‘ přelijí do ovoce, ořechů a ryb. To je klasické spektrum dospěláckých potravinových alergií, jejichž reakce pak bývávají časného typu. Tedy, že po snědení alergenu do několika málo minut otečou, rozkašlou se nebo je začne svědit jazyk. Na rozdíl od dětských pacientů, pro které jsou typičtější reakce pozdního typu. Po snědení nedojde ke zhoršení ihned, takže vás ani nenapadne, že to, co snědlo včera, mu dneska vyvolalo alergickou reakci. I proto se potravinovka u dětí velmi špatně diagnostikuje. Dospělý pacient se konkrétně k vám nedostane dřív než za čtyři měsíce, děti jen o něco málo dříve. To je opravdu hodně dlouhá doba, když mám akutní problém… Máte pravdu, proto je neschůdnější cesta domluvit se s pediatrem a společně připustit, že to může být potravinová alergie. Zkrátka na ni myslet. Nedávno dělali v Anglii velkou studii, do níž zařadili osmnáct a půl tisíce dětí alergických na bílkoviny kravského mléka. Jen deset procent z nich vyžadovalo péči jiného lékaře nežli praktika – od diagnózy přes léčbu až po deﬁnitivní řešení to zvládl praktik sám. V Anglii je jeden alergolog na milion obyvatel, jako terénní obor tam prakticky alergologie není. Téměř všechno obstarají praktici. A tak by tomu mohlo být v budoucnu i u nás, doufám. Už jen proto, že o těch osm tisíc kojenců, které každoročně potravinovka potká, se musí někdo pečlivě starat. Nejlépe jejich pediatr.

Rozhovor se specialistou na potravinovou alergii

Předchozí z rubriky

Následující z rubriky