Před čtyřiadvaceti lety zahlédla Petra Bernardová plakát, který lákal na kurzy meditace. „S kamarádkou jsme tam šly, i když jsme vůbec nevěděly, co meditace je,“ vzpomíná. Kurz vedli studenti Sri Chinmoye, kteří ji naučili základním cvičením, koncentraci i práci s dechem, společná energie ji inspirovala k vlastní praxi.

Když se jí nabídla možnost stát se studentkou Sri Chinmoye, neváhala ani chvíli. Vyplnila přihlášku, přidala fotku, podle které se mistr rozhodl, že bude jeho studentkou. „Každý máme nějakou cestu a ne vždy je tahle cesta pro nás,“ říká plavkyně. „On vnitřně viděl, že je to v pořádku.“ Učitel jí dal jméno Abhejali, což znamená Čistá voda. „Je to duchovní jméno, které odráží určitou kvalitu člověka,“ vysvětluje. Postupně ji tak začali oslovovat přátelé a po dvou letech si jméno změnila i v dokladech. Maminka jí sice dodnes říká Petruško, ale sestry si na nové jméno zvykly.

Sri Chinmoy doporučuje sport, aby se tělo vytrénovalo a vybudované svaly umožnily sedět v meditaci. „Začala jsem běhat, dostala jsem se k maratonu, nejdelší byl šestidenní běh.“ Pak teprve začala plavat. „Už jsem měla vyzkoušené, že se člověk nesmí nechat umluvit myslí, která říká, že už to nejde. Ono to jde.“ Nejdříve plavala štafety, později sólo přes La Manche. Při návštěvě Sri Chinmoye obeplavala Manhattan, lákal ji pohled z vody. Po Gibraltaru následovala kalifornská Catalina, tam jí práce s myslí pomohla nebát se žraloků a užít si pohled na létající ryby nebo fosforeskující plankton. Povedly se i další náročné přeplavby. „Když jsem doplavala, mimo Sedmičku, z Robben Island do Kapského Města, kam jižní vítr dovál ledovou vodu z Antarktidy, a nezmrzla jsem, řekla jsem si, že je mi asi naznačováno, že se nemám bát Severního kanálu, a už jsem se cítila i na čtyři zbývající výzvy.“

Méně myšlenek, lepší spánek

Abhejali začíná meditací každý den, obvykle v šest hodin ráno. Pokud někam cestuje, radši vstane dřív, než by vynechala. Plus minus půl hodiny medituje v tichu, pak zpívá mantry z repertoáru svého učitele. „Je to hezký začátek dne. Zklidním se, uvnitřním se, nevyběhnu do dne, který by pak byl celý rozlítaný.“ Říká, že meditací nabírá vnitřní bohatství, které jí pomůže zůstat v klidu, což do určité míry ovlivňuje i okolí. „Samozřejmě jsou věci, které mě rozesmutní, rozčílí, ale nejde to do jeho jádra, snadněji to dokážu smýt. Víc si uvědomuju, co je důležité, myslím pozitivněji, jsem sebejistější a neberu si věci osobně,“ shrnuje účinky meditace.

Netrápí se tím, co si myslí ostatní. Když začala meditovat, koukali na ni jako na blázna, pak si ale blízké okolí začalo všímat pozitivních změn a její důvody pochopilo.

Kromě ranní meditace se zhruba pětiminutovým cvičením zklidňuje kolem poledne, pět až deset minut medituje večer, uzavře tak den a nechá vše plynout.

„V dětství jsem měla problémy usínat, a když jsem začala meditovat, zjistila jsem, že důvodem je neklidná mysl, hlava mi pořád jela.“ Díky meditaci je usnutí rychlejší a spánek kvalitnější, protože máme míň myšlenek. Stačí ho pak o něco méně.

Ke zklidnění jí pomáhá například dechové cvičení, kdy se nadechuje míru a klidu a vydechuje vše špatné. Snaží se také dostat do oblasti srdce, vnímat jeho tlukot. „V mysli totiž trávíme většinu dne, na rozdíl od dětí. Ty jsou nadšené, nepřemýšlejí, nespekulují a mají spoustu energie.“

Kvůli energii také doporučuje vytvořit si meditační místo, koutek. „Na posteli se nám chce spát, a když bychom meditovali v obýváku, tak budeme myslet na film, protože tam sledujeme televizi.“

Stav její mysli se za dvacet let hodně změnil. „Když jsem začala meditovat, měla jsem tolik myšlenek, že bych z nich mohla denně napsat knihu. Dnes už tolik nepřemýšlím, přijde myšlenka a řeknu si – a co, nechám to jít.“

Chcete začít s meditací? Zkuste naše videa zde.