Deprese. Ano, deprese se často projevuje i tělesnými příznaky, a tehdy ji označujeme jako depresi se somatizací. Své o tom ví i Julie, pětatřicetiletá obyvatelka Bratislavy, manželka a matka dvou dětí.

"S manželem jsme prošli poměrně vážnou manželskou krizí. Po dvaceti letech manželství jsem mu přišla nevěrná. Byl to pro mě šok, takže jsem byla velmi rozpačitá. Ale můj manžel se k tomu okamžitě postavil čelem, rozešel se s milenkou a snažil se své selhání napravit. Dohodli jsme se, že to zkusíme společně. Uplynuly dva roky, naše manželství paradoxně jako by zesílilo, manžel se opravdu snažil, veškerý čas věnoval jen naší rodině, říkal mi, že mě miluje, že už ví, co by ztratil, kdyby o mě přišel, zasypával mě dárky... A já jsem se snažila. Ale já se pořád necítila dobře. Po zdravotní stránce. Byla jsem hodně unavená, nemohla jsem dělat normální domácí práce, celé dny jsem jen ležela, bušilo mi srdce, neměla jsem chuť jíst, nemohla jsem se na nic soustředit, nakonec jsem musela dát výpověď v práci. Nejhorší byla neustálá únava. Myslela jsem, že mám leukémii. Byla jsem si jistá, že je to něco vážného. Na naléhání manžela jsem začala chodit od jednoho lékaře k druhému. Všechny výsledky byly relativně dobré, dokud mi můj obvodní lékař nepoložil jednoduchou otázku: "Prožila jste v poslední době něco bolestivého, stresujícího? Například v práci...". A tehdy mi to došlo - George a jeho nevěra. Tehdy to tak bolelo!" Vzpomíná Julie.

Obvodní lékař poslal Julii ke specialistovi - psychiatrovi. Ten jen potvrdil podezření obvodního lékaře. Jeho diagnóza zněla deprese se somatizací. "Všechno mi bylo jedno, nevěděla jsem, co mám čekat, nechtěla jsem, aby si lidé mysleli, že jsem blázen," prozradila Julie své první pocity po potvrzení diagnózy. Psychiatr však Julii uklidnil, že deprese je běžné a poměrně časté onemocnění, které lze obvykle úspěšně léčit. Okamžitě předepsal léčbu - Julii předepsal antidepresiva v kombinaci s psychoterapií. Již po několika týdnech se Julie cítila mnohem lépe. Po roce se jí nakonec podařilo antidepresiva vysadit, a to díky dobře zvolené léčbě.

I bez prášků se Julie cítila skvěle, začala opět pracovat, s manželem si neustále dělali drobné radosti - výlety, dobrodružství, více se věnovala dětem, zahradě, obnovila vztah s kamarády z dětství, začala do svého života zavádět pravidelnost - cvičila, dbala na dostatek spánku a vitamínů, plánovala si aktivity, dokázala si stanovit životní priority. Dnes jsou to dva roky, co psychiatr povolil Julii vysadit léky, a Julie se stále cítí skvěle - ba co víc, možná ještě lépe než kdykoli předtím. Už se umí lépe vypořádat se stresem, vpustila do svého života pravidelnost a hlavně harmonii.

Zdroj: Youtube

Zroj. článek převzat s webu Zdravie.sk