Zažila jsem roky, kdy to nebyl život, ale přežívání. Po období velkého psychického vypětí, nekonečné řady viróz, které se střídaly, co dva týdny, jsem začala trpět bolestmi a únavou, kdy jenom vstát z postele byl nadlidský výkon. Následovalo běhání po doktorech, imunologie, neurologie, revmatologie, oficiálně jsem byla prohlášena za zdravou. Člověku se sice uleví, že nemá žádnou nemoc, která by pro něj znamenala v dohledné době konečnou, na straně druhé vypadá jako simulant. A bojuje s nepochopením ze strany blízkých i doktorů. Když už si lékaři nevěděli rady, napsali do „zprávy fibromyalgie.“ Diagnóza, která se dává, pokud má člověk výše uvedené symptomy, ale podle lékařských vyšetření je zdravý. Zjednodušeně se jedná o „bolesti bez jasné etiologie.“ S tím, že jedinou radou bylo „najděte si o tom něco na internetu.“ Tak jsem hledala a udělala ze sebe pokusného králíka.
Nemoc, která ničí vztahy
Dodnes není jasné, co je příčinou fibromyalgie, teorie se různí v tom, že může mít svoje příčiny v psychice a přichází po nějakém dlouhém stresovém období, kdy se člověk duševně a tělesně vyčerpá. Jiní mají za to, že je způsobena viry nebo bakteriemi. Nic z toho není jednoznačně potvrzené.
V nejhorším období mě brněly ruce a nohy. Soustavná bolest hlavy trvala několik měsíců, a přestože je člověk přes den k smrti unavený, v noci nemůže spát. Což celý stav jenom zhoršuje. Je to něco, co napadá nejenom tělo, ale i duši. Obrovské psychické propady, mozková mlha, kdy jsem neustále zapomínala, nemohla se soustředit, byly standardem. Je to stav, který člověku rozvrátí celý život. Nejen profesní, protože se sníží schopnost pracovat, ale i osobní. Není síla na to být dostatečně matkou nebo partnerkou a celá existence se zúží jen do jednoho, jak se zvládnout následující minutu nebo hodinu.
Tím, že se nejedná o „plnohodnotnou“ diagnózu, nemáte ani nárok na invalidní důchod. Velká část lidí tak končí u psychiatra. Čímž se dostávám k meritu článku a ráda se podělím o vlastní zkušenosti, jak se vypořádat s něčím, co vás takhle dostane a v podstatě to člověku ukradne život.
Podezření na boreliózu a byliny
Byť jsem se tomu z počátku bránila, nakonec jsme skončila na antidepresivech. Dnes už existují léky čtvrté generace, které můžete brát celý život, aniž by měli zásadní vedlejší účinky. Kromě toho, že se člověku alespoň částečně vrátí chuť do života a nepřemýšlí nad tím, jestli nebude lepší se přestat trápit, zmírňují bolesti. Je to to určitě lepší cesta než denně zobat ibalginy a zničit si žaludek. Bolesti se mi snížily o polovinu a psychiatrička mi potvrdila, že právě na chronické bolesti se antidepresiva často předepisují.
I když o to asi čtete všude, strava je druhým nejdůležitějším faktorem. Byť se v krvi žádné zánětlivé markery neukazují, tělo se chová a bolí, jako by tam zánět byl. A záněty se zhoršují příjmem cukru. Takže cukr pryč, opravdu striktně.
Co pomáhá jsou různé byliny. Tady na sobě musí člověk trochu experimentovat, protože každému pomáhá něco jiného. Například Cordyceps (tinktura i tablety), funguje jako kortikoid a zmírňuje bolesti. Skvělým antioxidantem, který také pomáhá je houba Chaga. Na únavu je dobrý sibiřský ženšen – Eleuterokok a vysoké dávky vitamínu C. Oboje také podporuje imunitní systém. Pro uvolnění svalového napětí platí staré dobré magnesium a vitamín B.
V mém případě se po letech začalo pracovat i s diagnózou chronické boreliózy. Která se těžko potvrzuje i vyvrací, sice jsou Western blot testy nebo ELISA testy, ale mohou vykazovat falešnou pozitivitu nebo mohou být negativní, přestože tam bolerie je. Nakoupila jsem tedy všechny možné publikace od S.H. Buhnera. To je americký lékař, který bohužel nedávno zemřel a zabýval se léčbou chronických nemocí pomocí přírodní léčby. V základním protokolu doporučuje byliny - právenka latnatá, kočičí dráp a křídlatka japonská. To mě definitivně dostalo zpět do života, byť jsem smířená s tím, že už to nikdy nebude na 100 procent jako dřív.
Každopádně po letech trápení jsem opět schopná pracovat, spát, být matkou pro svou dceru. Některé dny to je skoro dobré, jiné o něco horší, ale kombinace výše uvedeného mě doslova zachránila.
Zdroj: autorský text
