Není to tak dávno, co ani u nás nebylo nic zvláštního, když žena porodila třeba osm nebo devět dětí. V době, kdy ještě nebyla elektřina, televizory ani antikoncepce, bylo zkrátka na plození potomků dost času.

Zdroj: Youtube

Pádným důvodem, proč mít více ratolestí, navíc byla skutečnost, že velké procento z nich umíralo buď krátce po porodu, nebo v prvních letech života na tuberkulózu, záškrt, černý kašel či neštovice. To se změnilo, až když byly proti těmto smrtícím chorobám vynalezeny a nasazeny účinné očkovací látky.

V posledních desetiletích se u nás v souvislosti s plodností a demografií řeší opačný extrém: ženy rodí později, muži ztrácejí plodnost a výdaje na výchovu rostou tak strmě, že si hodně lidí, zejména z nižších příjmových vrstev, více potomků z ekonomických důvodů nemůže dovolit, protože se obávají, že by je nebyli schopni uživit. I nyní jsou ale země, kde je to docela jinak.

Matka 44 potomků

Rčení „manželství bez dětí, den bez slunéčka“ si nejspíš vzala za své dnes třiačtyřicetiletá Uganďanka Mariam Nabatanzi Babirye, která má dětí doslova jako kuželek. Americký list New York Times ji nedávno označil za nejplodnější žijící ženu světa. Už ve svých třiadvaceti letech měla pětadvacet potomků a celkem porodila neuvěřitelných 44 dětí. Další už si podle svých slov pořizovat nehodlá.

„Ne že bych nechtěla. Přivádět na svět nové lidské bytosti je nesmírně krásné a vnitřně mě to naplňuje jako nic jiného v životě, ale lékaři už mi další porody nekompromisně zakázali,“ svěřila se v rozhovoru s tím, že při posledním ve svých šestatřiceti letech měla vážné komplikace, kvůli nimž jedno z dětí těsně po narození zemřelo.

Ptáte se, jak je možné, že jedna žena, navíc ještě docela mladá, dokázala porodit takové množství dětí? Podle lékařů je jedním z důvodů skutečnost, že její genetická výbava u ní způsobila syndrom takzvané hyperovulace v důsledku nezvykle silně vyvinutých vaječníků. Tolik dětí zvládla ve svém životě přivést na svět díky tomu, že třikrát porodila čtyřčata, čtyřikrát trojčata a šestkrát dvojčata.

Ve své rodné zemi se těší značné úctě, protože Uganďané považují narození každého dítěte za zázrak z vůle boží. I proto jsou tam pro nás nepochopitelně velké rodiny poměrně běžné: na každou rodičku v Ugandě připadá průměrně šest dětí.

Svatba ve dvanácti

Mariam se narodila v roce 1980 do rodiny s dvanácti sourozenci. Když jí bylo dvanáct, byla nucena se proti své vůli vdát. Na manžela, jemuž bylo v době svatby čtyřicet, si ovšem, jak je vidět, rychle zvykla a než se rok s rokem sešel, porodila mu ve třinácti první tři děti. Mariam byla muži věrná, on ji ale před šesti lety opustil, takže veškerou péči o početnou rodinu má od té doby na krku sama.

„Není to lehký život, ale je krásný. Neměnila bych ani za nic. Děti jsou už velké a vědí, že mi musí pomáhat, abychom nebyli o hladu. Sbíráme železný šrot a vozíme ho do sběrny, prodáváme na trhu bylinky a domácí pálenku. Věřím, že už bude jenom líp a těším se na vnoučata,“ říká Mariam.

Matka všech matek

Světovou rekordmankou v počtu porozených dětí je v celé historii podle Guinnessovy knihy rekordů žena ruského rolníka Fjodora Vasiljeva. Valentina v letech 1725 až 1765 porodila 69 dětí. Podle některých zdrojů potom odešla od rodiny neznámo kam a už se nikdy nevrátila, podle jiných vyčerpáním zemřela v rodném domě.

Valentina přivedla na svět šestnáct párů dvojčat, sedm trojčat a čtyřikrát porodila čtyřčata. Jelikož se jednalo o nevídanou událost, zápisy o „zázračně plodné matce z milosti boží“ se objevily v klášterní kronice a zpráva o zázraku se dostala až na královský dvůr do Sankt-Petěrburgu.

To už ovšem bylo v době, kdy se mimořádně potentní otec znovu oženil. Manželka Anna mu porodila dalších osmnáct dětí: šest párů dvojčat a dvoje trojčata. Dohromady tak měl neuvěřitelných 87 potomků, což bylo důvodem k tomu, aby o něj projevil zájem samotný car, který pozval úctyhodného pětasedmdesátiletého stařečka na návštěvu.

Pro „nejplodnějšího z ruských otců“ poslal carský kočár, štědře ho pohostil a udělil mu vyznamenání za zásluhy o ruskou monarchii.

Sen o 105 dětech

Úplně z jiného soudku – a z horké současnosti – je příběh lásky tureckého miliardáře Galipa Öztürka a jeho krásné ženy, s níž se seznámil ve svém oblíbeném striptýzovém klubu. Kristina, které tehdy bylo jedenadvacet let, vždycky toužila po velké rodině a po uši zamilovaný boháč jí přání, byť velice podivuhodným způsobem, dokonale splnil. Už za svobodna měla vlastní dcerku Viktorii, ale určitě by nečekala, že jako třiadvacetiletá bude vychovávat dalších 21 dětí.

Ne, nešálí vás zrak, Galip na to totiž šel, jak se říká, od lesa a rozhodl se najmout pečlivě vybrané náhradní matky, které děti zplozené jím a Kristinou odnosily a porodily. V březnu 2020 přišel na svět jejich první syn Mustafa a během dalších čtrnácti měsíců přivítala rodina celkem dvacet dětí.

Kristina se sice díky penězům manžela vyhnula strastem a bolestem spojeným s těhotenstvím a porodem, ovšem výchova tolika potomků jí podle všeho také dává pořádně zabrat. A to přesto, že rodině pomáhá 16 chův, za které ročně zaplatí v přepočtu více než dva miliony korun českých.

Mladá maminka, jejíž instagramový profil věnovaný dětem sleduje více než 250 000 fanoušků, v jednom ze svých příspěvků dokonce odvážně zavtipkovala, že by si s milovaným rádi splnili tajný sen mít spolu 105 dětí. O tom, jestli se jednalo o provokativní žert, nebo skutečné přání, se zřejmě budeme moci v příštích letech přesvědčit i my, protože bláznivý postmoderní rodinný příběh Galipa a Kristiny je pochopitelně lahůdkou pro turecký i evropský bulvár.

16 dětí Marie Terezie

Jediná vládnoucí žena na českém trůnu byla pozoruhodná v mnoha ohledech. I tím, že porodila šestnáct potomků.

Prvorozená Marie Alžběta zemřela už jako tříletá a Marie Terezie na hluboký zármutek z její předčasné smrti nikdy nezapomněla.

Sice si přála, aby byl jejím prvorozeným dítětem syn, který se stane následníkem trůnu, ale toto přání se jí nevyplnilo ani podruhé a na svět přišla Marie Anna. Ani s ní se osud příliš nemazlil: v devatenácti onemocněla tuberkulózou a na zádech se jí udělal hrb. Z pocitu zahanbení se nikdy nevdala.

Třetí dcera Marie Karolína coby roční onemocněla a zemřela patrně na pravé neštovice.

Čtvrtým potomkem české panovnice byl k velké radosti rodičů i celého dvora syn a dostal jméno Josef II. Od mládí naplňoval matčiny představy, jak se má chovat budoucí panovník. Stal se císařem Svaté říše římské, králem uherským a králem českým, markrabětem moravským a arcivévodou rakouským. Zrušil nevolnictví, byl jednou z nejvýraznějších postav osvícenství.

Marie Kristina, zvaná Mimi, se narodila v den matčiných pětadvacátých narozenin a stala se její oblíbenkyní. Jako jediné Marie Terezie dovolila, aby se vdala z lásky. K poddaným se ovšem chovala nadřazeně, sourozenci ji nesnášeli, což ještě umocnil její lesbický vztah se švagrovou Isabellou Parmskou.

Její mladší sestra Marie Alžběta to v životě také neměla lehké. V mládí se o ní s obdivem mluvilo jako o nejpůvabnější z dcer Marie Terezie, jenže neštovice jí zjizvily tvář, a proto se nikdy neprovdala. Po matčině smrti se stala abatyší v Ústavu šlechtičen.

Nejoblíbenějším synem panovnice byl Karel Josef, ale v 15 letech zemřel na neštovice, tedy stejnou nemoc, která jednu jeho sestru připravila o život a druhou zohavila.

Za popelku rodiny bývá označována Marie Amálie, která se zajímala o politiku a měla velké ambice, což se panovnici nelíbilo, a donutila ji, aby si vzala Ferdinanda Parmského. Poslední roky života přebývala v Praze a je pohřbena v Chrámu svatého Víta. Na císařském dvoře ve Vídni žít nechtěla, protože ji bratr Josef II. nesnášel.

Druhým synem Marie Terezie, který nezemřel v dětství, byl prokletý básník a oblíbený vládce Toskánska Leopold II. Také on se stal po smrti Josefa II. císařem římským i králem uherským a českým.

Desátým potomkem v pořadí byla Marie Karolína, která ovšem zemřela krátce po porodu. A více smutku než radosti přinesly císařovně i další dvě dcery: Johanna Gabriela podlehla neštovicím jako dvanáctiletá a Marie Josefa jako šestnáctiletá.

Neobvykle vysokého věku na tehdejší dobu – 62 let – se naopak dožila Marie Karolína, která se jako neapolsko-sicilská královna stala jednou z hlavních odpůrkyň postupu Napoleona Bonaparta. V rození dětí předčila svou matku, když porodila 18 potomků.

V pořadí čtvrtý syn Marie Terezie Ferdinand Karel si vzal za ženu modenskou princeznou Marii Beatricí Ricciardu d’Este a stal se zakladatelem vedlejší linie habsbursko-lotrinského rodu Rakouští-Este. Společně s manželkou žili v Miláně a byli u poddaných nesmírně oblíbeným vládnoucím párem.

Nejkrásnější a nejznámější ze svých urozených sester byla Marie Antoinetta. Jako čtrnáctiletá si v roce 1770 na příkaz matky musela vzít o rok staršího Ludvíka, aby utužila spojenectví Rakouska s Francií v těžkých dobách. O čtyři roky později nastoupil Ludvík XVI. na francouzský trůn. Jako symboly nenáviděné monarchie oba skončili pod gilotinou.

Šestnáctým a posledním potomkem Marie Terezie byl Maxmilián František, kolínský arcibiskup a velmistr Řádu německých rytířům, jenž se dožil 44 let.

Zdroje:

Květy 51

https://nypost.com/2022/06/23/rare-condition-has-made-woman-the-worlds-most-prolific-mother/

https://www.marca.com/en/lifestyle/2023/07/01/64a02569ca4741a8518b459a.html