Co sbalit batoleti na rok v karavanu?

Co sbalit batoleti na rok v karavanu?
Balení. Moje nejméně oblíbená část cestování. Koncem roku 2019 jsme jen tak pro zajímavost počítali, kolik víkendů jsme strávili doma a kolik po hotelích, výletech, na chalupě, u rodiny… A vyšlo nám kulatých deset víkendů doma. Neboli 42krát koncem týdne promyslet, sbalit (nám, kojenci, psovi), v pondělí zase vybalit, vyprat. A znovu. No, kdo by to nemiloval. Obytňák je (i) v tomhle ohledu ohromná úleva. Nanosíte, zabydlíte.


Oblečení (a boty) pro malé dítě na delší dobu než pár týdnů může být trochu oříšek. Když doma přišlo období růstového spurtu, prostě jsem přehodila věci z šatny do skříně a naopak a dokoupila, co bylo třeba. V autě má každý dvě malé skříňky a dokupovat všechno v cizí zemi s jinými značkami a velikostmi je trochu otravné: než se v tom člověk zorientuje, už zase pomalu jede jinam.

Vyšla z toho rovnice:

  • Věci o číslo až dvě větší = nesedí dokonale, ale nepodlehnou růstu tak rychle.
  • Na každý den jedna čistá souprava oblečení, to celé na deset dní = s přimhouřením oka, dobře, obou očí vydrží i dvacet dní.
  • Ponožkožrout žije i v obytňácích = mít každou ponožku jinou je teď děsně in!
  • Vezmete boty padnoucí tak akorát = okamžikem odjezdu nožka batolete skokově zvětší
  • Vezmete boty s rezervou = nožka nepoporoste a nepoporoste.
  • Plus jedna malá technická – mikiny na cestu se mi osvědčilo vzít i bez kapucky, ta může prcka v autosedačce tlačit.

Rozhodně můžeme doporučit sportovní kočárek i krosničku na dítě, která nám značně zvětšuje akční rádius. Mezi otravně neskladné, ale nezbytné věci řadíme sedačku na kolo, nočník a dětské prkénko.

Jak sbalit batole na rok v karavanu 1 Zdroj: Aneta Málková

Hračky jsem si už doma rozdělila na dva oddíly (s vidinou pořádku a čistoty, jo, fakt jsem si to tak myslela, o tom zase jindy), a to na:

1) Hračky na ven:

prakticky jedinou podmínkou pro vstup do této sekce pro mě byla omyvatelnost. Vezeme tedy pytel hraček na písek a k vodě; létací talíř, velký míč a pár malých míčků proměnlivého počtu podle toho, jestli zrovna převáží počet těch, které uplavou po vodě / skutálí se do rokle / odnese si je nějaký pes, nebo těch koupených či nalezených; plastový bagr, menší tatru a zejména – klasickou velikou tatru. Ta byla v čase odjezdu stále větší než naše dítě, a tak jsem o její místo na palubě musela u manžela trošinku zabojovat. Naštěstí hned při první příležitosti slavila velký úspěch (spíše je někdy problém ji odstavit), a navíc poutá pozornost ostatních dětí, takže se stává přirozeným socializačním pojítkem.

A to je vlastně vše, do her zapojujeme, co venku zrovna najdeme, kameny, větve, šišky, potůčky, pozorujeme hmyz (už jsem skoro zapomněla, kolik je všude mravenců!).

 

2) Hračky na doma:

tedy ty venku snadno zničitelné a/nebo ideální k poztrácení.
Interiér nám tak zaplnila menší autíčka ve velkém počtu;

krtek do postele a pár dalších plyšáků na pomazlení v sedačce při dlouhé cestě (jako třeba beruška a koza: při návštěvě ve vlčí rezervaci jsem totiž Adámka vyzvala, ať si dva plyšové vlčky vybere, abychom je podpořili – vlci byli decentně šedí, beruška rudá a koza s rohy, tak nevím, co jsem čekala); mluvící zpívající pejsek pro chvíle, kdy nechce mluvit ani zpívat maminka; hry jako dětské puzzle, pexesa a společenské hry pro nejmenší;

Albi tužka + sada knih, na cesty geniální hračka! Adam je odmala velký čtenář a knihy si doma postupně střídal. Ale na cestu obytňákem jsme přirozeně nemohli vzít všechny jeho oblíbené (což bylo v okamžiku odjezdu asi 40 knížek), a v těchto pokaždé objeví něco nového a postupně s ním rostou (navíc Milan Šteindler jako mluvící prasátko v lese, geniální!) Pár klasických samozřejmě také vezeme, a postupně i nejspíše dokoupíme.

Aneta Málková Zdroj: Aneta Málková

No a také, virbl prosím, tajné trumfy pro případ propršeného/procestovaného dne stráveného v autě. Nálepky, omalovánky, časopisy, (neokoukané) pohádky, magnetky, gumové žížalky…
Omalovánky: do auta a ostatních interiérů, jež si nepřejete (zne)čistit, mohu nadšeně doporučit ty „vodní“ – štětec se máčí jen do vody a papír se zbarví sám.
Stejně tak bezpečná kreativní zábava pro maličké umělecké duše je kreslicí tabulka, měli jsme ještě doma tu nejjednodušší manuálně mazací, na cesty jsme koupili tu digitální, cvrček byl spokojen s oběma.
Pohádky:  do dvaceti měsíců věku Junior video vůbec neznal. Televizi jsme doma už deset let neměli a cíleně jsme mu na dětských sekcích online platforem nic nepouštěli. Pak jsem ale při nějaké jednodenní horečce vyměkla a chlapec si rychle zvykl na rituál probuzení Krtečkem a hlasitě jej vyžadoval. Cesta se tak pro něj stala slušným video detoxem. Na pohádku dojde tak jednou dvakrát týdně, o to více si ji však užije. (Jen mezi námi, taky máte někdy chuť králíčka Binga něčím praštit?)

No a realita? Popravdě, občas nějaké to domácí autíčko jezdí odpoledne kdesi po hradbách či kašně a večer v autě po stole mezi talíři, ale to k vanlifu prostě patří…

Tak zase příště!

Adamova velká cesta

Dva dospělí, malý chlapec a obytná dodávka. Jak se žije na pár metrech čtverečních v domku na kolečkách? Jak vidí země, které projíždějí?
Adamovu velkou cestu můžete sledovat na Instagramu  a také Facebooku.

ZAVŘÍT REKLAMU
Ikona
Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.