Před sto lety, tedy za První republiky, byly vánoční tradice hluboce zakořeněné v kultuře a historii země, což se odráželo i v typických vánočních pokrmech. Vánoce byly časem rodinných setkání, klidu, a především tradičních jídel. Lidé logicky neměli dnešní blahobyt, už jenom proto, že bylo po první světové válce.
Toto období bylo poznamenáno mnoha historickými událostmi – konec 1. světové války, vznik Československa, krize 30. let, mnichovský diktát. První Vánoce po válce v roce 1918 byly euforické, ale skromné, jídla a uhlí bylo nedostatek. Ani i druhé Vánoce za první republiky nebyly v tomto o moc lepší (ceny rostly a hlad přetrvával), až poté se situace v Československu začala zlepšovat.
Jak uvádí web Spektrum zdraví, překvapivou informací je, že již v období první republiky někteří intelektuálové poukazovali na to, že se Vánoce odklánějí od duchovna směrem ke konzumu. Časopisy byly plné reklam na nejlepší dárky, a dokonce i tehdy již bylo možné pořídit vánoční dárky na splátky!
Kapr jen pro bohatší
Kapra s bramborovým salátem bychom však před sto lety ve venkovských domácnostech hledali marně, popisuje štědrovečerní tabuli před sto lety Olomoucký Deník. Kapra s bramborovým salátem bychom však před sto lety ve venkovských domácnostech hledali marně. Kuchyní tehdy voněl med, čočková polévka a houby v pečeném nákypu.
Na Štědrý den muselo být v domácnosti hlavně uklizeno, čisto, bílily se stěny a nově se podestýlalo i ve stáji. Kdybychom nahlédli hospodyňkám pod pokličky, ucítili bychom nejspíš čočku a z trouby by voněly houby. Polévka byla většinou hrachová nebo rybí a jako hlavní chod se jedl tzv. Kuba. Na stole byste našli jen ty věci, které pocházeli z úrody.
To se bavíme o venkově. Když se pomyslně přesuneme do měst, a hlavně pak do Prahy k bohatším rodinám, tak Vánoce byly příležitostí k velké hostině. V „lepších“ rodinách mohly být předkrmy složené z různých druhů uzenin, paštik a možná i dovozových sýrů. Mohly zahrnovat i luxusnější položky, jako jsou ústřice nebo kaviár, které byly v té době symbolem bohatství a luxusu. A městských lidí byste našli na stole i kapra.
Ten mohl být doplněn o další druhy masa, jako byly pečené husy, kachny nebo dokonce jehněčí a hovězí. Tyto pokrmy byly často podávány s bohatými omáčkami a přílohami, jako jsou knedlíky, brambory a různé druhy zeleniny. Také dezerty byly významnou součástí vánoční hostiny. Kromě tradiční vánočky mohly bohaté rodiny podávat i různé druhy dortů, koláčů a cukroví, které byly často inspirovány francouzskou nebo vídeňskou kuchyní
Které cukroví se peklo nejčastěji?
Bylo to mimo jiné Masarykovo cukroví. Že byl prezident Masaryk velký mlsoun, se ví. Kromě svých oblíbených švestkových knedlíků s mákem miloval také oříškové cukroví, které má po něm dokonce dodnes pojmenování. Připravit ho zvládnou i úplní začátečníci. Stačí namočit ořechy na 2 hodiny do studené vody a pak je nahrubo nasekat. Přidejte k nim 300 g hladké mouky, 200 g másla, 100 g krupicového cukru, 1 polévkovou lžíci kakaa a 1 vaječný žloutek a vypracujte kompaktní těsto. Vytvarujte z něho válečky o průměru tak 4 cm a nechte v lednici ztuhnout. Následně pokrájejte na kolečka, pečte v předehřáté troubě na 180 °C, a ještě horké obalujte v cukru.
