V Americe rapidně přibývá single žen, u nás ostatně také. Každému je jasné, že žena k životu vztahy potřebuje jako dýchání. A když není k dispozici muž? Nastoupí kamarádky. Kdo se teď ušklíbl při představě slepičárny, zaslouží si symbolický pohlavek.

Přibývá výzkumů, že ženská přátelství mají mnohem hlubší kvality než klevetění u sklenky červeného. Nejde o žádnou náhražku chybějícího vztahu, nýbrž o vztah úplný, hluboký – a mnohdy stejně nevyhnutelný, jako bývá ten milostný.

Pouto na celý život

Svou první lásku jsem potkala ve čtrnácti. A pamatuju si i po dvaceti letech, kde to bylo, jaké bylo počasí a jak strašně osudově mě to ochromilo. Prostě chemie. Úplně stejně (samozřejmě adekvátně věku) jsem ale prožívala začátek přátelství s již zmiňovanou kamarádkou Zuzkou.

Moje rozhodnutí ‚jít si za svým srdcem‘ bylo tehdy na školkovém pískovišti tak silné, že jsem jinou holčičku ucházející se o přízeň mé vyvolené praštila kyblíkem do hlavy. Během pár vteřin jsem si ve svém malém mozku byla schopná vyhodnotit, že tahle holka mi za to stojí.

A víte co? Měla jsem pravdu. Před pár lety jsem jí šla za svědkyni na svatbě, o mém těhotenství se jako první dozvěděla ona… I když teď žijeme stovky kilometrů od sebe, nikdy jsme nepřišly o pouto vytvořené během té první chvilky na pískovišti.

Zásadních 10 vteřin

Proto mě vůbec nepřekvapilo, když vědci při zkoumání přátelství přišli se závěrem, že něco jako kamarádská chemie skutečně existuje. Mluví o deseti vteřinách, během kterých si bleskově ujasníte, zda s člověkem, jehož jste právě potkali, budete chtít rozvíjet přátelství. A jde-li o BFF (tedy best friend forever neboli nejlepší kámošku), rozleje se vám v žilách podobný hormonální koktejl jako při zamilovanosti. Holkám se tyto věci prokazatelně stávají častěji. „Při vší úctě k genderu, socializace u dívek a kluků probíhá jinak. Dívky jsou vychovávány k tomu, aby věřily svým emocím, kdežto chlapce spíš učíme, jak je ovládat,“ vysvětluje autorka studie Chemie přátelství Kelly Campbellová, profesorka psychologie na Kalifornské státní univerzitě v San Bernardinu. Dívky jsou také obecně komunikativnější, což je jedna z kvalit, která určuje, zda je jedinec schopný ‚zamilovat se‘ do přítele na první pohled.

Co mezitím dělá mozek

Proč blízkost mezi ženami a dívkami vzniká během pár vteřin, pochopíme, když si genezi přátelství rozebereme na prvočinitele. Analyzujete-li, proč spolu dva libovolní jedinci kamarádí, přijdete na celkem očekávatelné věci: určující jsou podobné zájmy, smysl pro humor, schopnost podpořit v těžkých chvílích… Nelze než souhlasit. Jenže jak už víme, náš mozek nám kamarádku vybere během deseti vteřin, kdy není čas na zkoumání těchto kvalit! Co se to v něm děje?

V momentě, kdy někoho nového potkáme, zapojí se dvě části mozku: amygdala a zadní singulární kůra. Amygdala je mimo jiné zodpovědná za zpracování všech podnětů sociální povahy; vyhodnocuje, co je pro nás ve vztahu k ostatním výhodné či bezpečné a co ne. Zadní singulární kůru si můžeme představit jako emocionální kroniku, v níž je zápis našich emočních lapsů i vrcholů. Díky tomu dokáže tato část mozku ohodnotit každého nového člověka v našem životě. Prolistuje databázi bebíček i radostí, zkonzultuje to s amygdalou a společně vyplivnou výsledek: první dojem.

Když to hodně zjednodušíme, tak mozek v první chvíli nejvíce zajímají dvě věci: jestli ten druhý pro nás není nebezpečný a jestli z interakce s ním můžeme nějak profitovat. Na základě toho se pak rozhodujeme, zda má smysl s dotyčným rozvíjet vztah nebo ne. Až poté nastoupí rozum, který postupně zkoumá, jestli sdílíme stejné hodnoty nebo se smějeme podobným věcem.

Kamarádská lovestory

Je celkem logické, že velká přátelství začínají v nižším věku – v dětství a rané dospělosti. Dobrým příkladem bude Sex ve městě – anebo možná seriál Girls věnovaný dvacátnicím a jejich potýkání se s reálným světem. Režisérka a zároveň představitelka hlavní role Lena Dunham se inspirovala přátelstvím se svou kamarádkou a nazvala ho lovestory svého mládí.

Ale ženské přátelství má obrovskou hodnotu po celou dobu života. Spisovatelka Rebecca Traisterová zpovídala stovku neprovdaných žen a zkoumala přátelství mezi nimi. Dospěla k závěru, že mnohdy jsou naplňující a pro životní štěstí žen naprosto zásadní.

„Bohužel neexistuje oficiální rituál, jako je svatba mezi mužem a ženou, kterým by nejlepší kamarádky své přátelství stvrdily, aby bylo jasné, jak obrovskou roli navzájem ve svých životech zaujímají. Myslím, že by existovat měl,“ konstatuje spisovatelka.

Klik-klik

„Prostě to secvaklo,“ popsala Francia Raisa vznik svého přátelství se Selenou Gomez. Jednoduché a naprosto výstižné. Obě americké zpěvačky a herečky se potkaly v roce 2009 a hned věděly, že budou nejlepší kamarádky.

Jejich přátelství se v roce 2017 dostalo snad na nejvyšší možný level. Výrazně slavnější Gomez trpí autoimunitním onemocněním zvaným lupus. Jde o velmi vážnou a život ohrožující nemoc.

U Seleny Gomez choroba dospěla do stadia, kdy zpěvačka potřebovala novou ledvinu. Čekací listina je v USA sedm až deset let a toho by se Gomez nedožila.

Když se její kamarádka Francia dozvěděla o nutnosti transplantace, vyhrkla prý hned: „Dám se otestovat!“ Parametry obou kamarádek byly k překvapení lékařů shodné, takže mohli po sérii vyšetření a předoperační přípravě přistoupit k transplantaci. „Je to zázrak,“ komentovala celou záležitost Selena Gomez a dodala, že jí nejlepší kamarádka zachránila život – navzdory všem komplikacím, které jí to může přinést.

Možná zázrak, ale možná to její mozek prostě dokázal zahrnout do analýzy, kterou udělal v prvních deseti vteřinách: správně vyhodnotil, že kamarádit se s touhle holkou se sakra vyplatí.

Zdroje:

  • Kondice 2/2019
  • https://karinlehmann.com/chemistry
  • https://rebeccatraister.com/
  • https://slate.com/technology/2022/11/selena-gomez-raisa-kidney-donation-taylor-swift.html