Houbaření má v Česku dlouhou a bohatou historii, která sahá až do dávných dob a je tak neodmyslitelnou součástí české kultury a tradice, a to jak z gastronomických, tak společenských důvodů. Zejména v 19. století se houbaření velmi rozšířilo a houby se staly běžnou součástí české kuchyně. V té době byly sepsány první české mykologické atlasy a knihy, které měly pomoci s identifikací hub a jejich využitím v gastronomii. K oblibě houbaření přispíval i fakt, že houby byly snadno dostupné a zdarma.
Houbová sezona je v plném proudu: Poznáte jedlé od nejedlých?
Podzimní vlhké počasí přímo volá po tom nasadit holiny a vyrazit do lesa na sběr hřibů, bedel nebo holubinek. Připravit si z nich chutnou smaženici, smetanovou omáčku nebo třeba houbové řízky, po kterých se u stolu jen zapráší - to je teď ideální představa většiny Čechů, kteří patří k houbové velmoci. Někdy ale při sběru tápeme, co vzít s klidným srdcem do košíku a co raději ponechat v přírodě. K jakým houbařům patříte vy? Dokážete bezpečně poznat všechny jedlé odrůdy? Udělejte si náš kvíz a mějte v tom jasno.
Houbaření jako zábava i zdroj obživy
Ve 20. století se pak houbaření stalo oblíbenou aktivitou, jak trávit volný čas v přírodě. Během období první republiky vyráželi lidé do lesů nejen kvůli rekreaci. Hříbky, ale i holubinky nebo bedly byly od jara do podzimu běžnou součástí obživy, zejména pro chudší venkovské obyvatele. Během poválečného období se pak houby staly logicky cenným zdrojem potravy, která byla těžko dostupná a drahá.
V 50. a 60. letech 20. století se začaly zakládat různé houbařské spolky a kluby a také vznikla řada populárních knih o houbaření včetně kuchařek.
Každý rok se v České republice přiotráví houbami kolem 300 lidí
Dnes je houbaření v České republice jedním z nejoblíbenějších národních koníčků. Česká republika patří k zemím s nejvyšším počtem houbařů na světě. Podle průzkumů chodí na houby až 70 % obyvatelstva. Sbírání hub se stalo rodinnou a společenskou aktivitou, která se předává z generace na generaci. Bohužel, každoročně u nás dochází k několika případům vážné otravy po požití nejedlých hub. Oproti minulému létu došlo letos v Česku k trojnásobnému počtu řešení možné otravy houbami. Informovala o tom Česká televize. Příčinou otrav je většinou záměna jedovatých hub za ty jedlé. Nejvážnější případy má podle Reginy Rothové z oddělení PR a marketingu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na svědomí pavučinec plyšový, který letos snědli čtyři lidé. Lékaři u nich měli podezření na akutní selhání ledvin. Nejrozšířenější houbou, která otravy způsobuje, je pak muchomůrka tygrovaná, kterou si lidé často pletou s muchomůrkou šedivkou. Houbaři navíc často zaměňují i bedlu nebo žampion s muchomůrkou zelenou, která patří mezi nejjedovatější houby v Česku. Jak jste na tom se znalostí mykologie vy? To zjistíte v našem kvízu.
Zdroje:
Autorský článek
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/selhani-ledvin-i-uporne-zvraceni-pribyva-otrav-houbami-351946
https://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/houby-otrava-plzensky-kraj-nemocnice-zachranna-sluzba.html
