Jak už to tak bývá, všechny velké změny jsou těžké a začínají v naší mysli – zamyslet se nad tím, zda potřebujete sáhnout po igelitovém sáčku nebo papírovém kapesníku je prvotní impuls, na který jsme schopni celkem rychle a bez velkého zaváhání reagovat. Zkusme tedy svou mysl zavést ještě dál. Nejdůležitější je nepouštět si odpad vůbec do domu – říci mu prostě NE. Zkusme přimět svou mysl se před nákupem čehokoli nejprve zeptat: Opravdu to potřebuji? Má to obal? Lze ho znovu použít? My jako spotřebitelé jsme totiž přímo zodpovědní za svůj odpad a samotné třídění odpadu a recyklace už nestačí. Je to pouze hašení už nastalého problému „co s odpadem“?

Dalším užitečným krokem na cestě k zero waste je omezování odpadu.

K tomu nám může pomoci omezení aktivit vedoucí ke konzumu – sledování televize, čtení magazínů nebo procházení obchodů. V dnešní době on-line nakupování to může být také sledování sociálních sítí, které se hemží reklamami.

Nejkreativnější částí cesty k zero waste je tzv. znovupoužívání.

Když už nějaký odpad nebo věc doma máme, je potřeba ji maximálně využít. Než vyhodíme starý stolek z obýváku, můžeme se zamyslet, zda by nestačilo ho přetřít a zkrátit mu nohy, třeba by se pak krásně vyjímal v dětském pokoji. Možná se nám na první pohled zdá, že daná věc už splnila svůj účel, ale třeba by našla využití někde jinde nebo u někoho jiného. S tím je spojená také nová podoba směnného obchodu. Na internetu existuje řada skupinek, kam můžete nabídnout zdarma pro vás nepotřebnou věc, ale pro někoho skvělou výpomoc. Tímto způsobem se dají efektivně zredukovat tzv. impulzivní nákupy v obchodech, protože do obchodu vlastně ani nevkročíme.

Až poté, co můžeme odpad odmítnout a znovupoužít, přichází na řadu recyklace a kompostování. Do popelnice totiž často vyhazujeme velkou část bioodpadu, který se dá jednoduše zkompostovat. Že recyklace není hlavní myšlenkou zero waste, je důkazem toho, že recyklování není cesta, ale až řešení nastalého problému.

Nejspíš nikdo z nás nyní nedá svůj vyprodukovaný odpad do zavařovací sklenice, ale pár jednoduchých tipů, jak začít, by se dalo aplikovat v podstatě ze dne na den.

  • Při nákupu oblečení se vyhýbejte výprodejům a slevám – v košíku vám většinou skončí několik věcí, které na sebe nikdy nevezmete. Nakupujte naopak v second handech a svoje oblečení také posílejte dál – projděte svůj šatník a ty bezvadné kousky nabídněte zdarma nebo za symbolickou cenu.
  • Některé firmy vybírají použité krabice a do těch znovu balí své zakázky – je tedy dost možné, že vám přijde koupelnová baterie v krabici od bot. Není to skvělé? Tyto firmy se jednoduše dají vyhledat na internetu.
  • V koupelně používáme až moc jednorázových výrobků – zkuste investovat do pratelných odličovacích tamponků, látkových kapesníků nebo menstruačních kalhotek.

Najdete si mezi tipy i vy něco, co by odlehčilo vaší popelnici? Jen u sebe samotných můžeme začít a změnit dokážeme strašně moc.