Vysoký obsah vitaminů

Lichořeřišnice je ceněna nejen pro vysoký obsah vitaminů B a C, ale také působí pozitivně při předcházení infekci močových a dýchacích cest. Kromě vitaminů obsahuje také glykosid, jehož hlavním účinkem je zpomalení množení bakterií a virů. Proto v těle působí podobně jako antibiotika. Její antiseptické účinky lze s úspěchem využít také v kosmetice, kde je vhodná k ošetření špatně se hojících ran a pleti trpící akné. Na oslabený organismus má lichořeřišnice povzbuzující účinky, což využijí zejména osoby, které procházejí rekonvalescencí po prodělané chorobě.

Jak lichořeřišnici konzumovat

Léčivé účinky vykazuje prakticky celá nadzemní část lichořeřišnice. Nepřehlédnutelné jsou její žluté nebo oranžové květy přecházející místy až do červené. Díky těm lze lichořeřišnici použít i jako okrasnou rostlinu. Květy jsou ale jedlé a nemusíte se bát s nimi ozdobit například letní salát, pomazánku anebo je konzumovat jen tak. Použít se dají ale také jako koření a díky své pikantní chuti, která vzdáleně připomíná pažitku, výborně osvěží jakýkoli pokrm.

Květy lichořeřišnice by měli konzumovat zejména ti, kteří mají potíže s očima. Obsahují totiž lutein nezbytný pro ochranu oční tkáně před poškozením slunečním zářením. Kromě přímé konzumace můžete poupata lichořeřišnice i nakládat do octového nálevu podobně jako houby anebo si připravit alkoholovou tinkturu. Potřebujete-li se zaměřit na předcházení infekcím močových cest, můžete konzumovat přímo sušená a nadrcená semena.

Jak na pěstování lichořeřišnice

Na zahradě může mít lichořeřišnici opravdu každý. Její pěstování je totiž velmi jednoduché. Začít můžete koupí semen. Ta jsou velká a jejich povrch je značně zvrásněný. Sejí se přibližně centimetr pod zem nebo substrát přibližně na konci května. Lichořeřišnice vám vyroste i uprostřed léta, jen ji na podzim budete muset přesunout do tepla, protože je velmi náchylná na nízké teploty. Mohou ji zničit nejen mrazy, ale i teploty pohybující se kolem nuly.

První květy se na lichořeřišnici mohou objevit již po přibližně 5 až 6 týdnech po výsevu semen. Lichořeřišnici si samozřejmě můžete také předpěstovat doma za oknem a díky tomu vám bude kvést již na konci května, ale díky jejímu rychlému růstu je to prakticky zbytečné. V tomto ohledu má větší smysl věnovat energii předpěstování kotvičníku, který roste o poznání pomaleji. Stejně jako kotvičník, chová se i lichořeřišnice jako půdokryvná rostlina. Zamezí tedy rozšíření plevelů na záhoně a zároveň se postará o zadržení vlhkosti v půdě. Využít ji můžete také pro zakrytí nevzhledných ploch, které rázem rozkvetou a stanou se pastvou pro oči. Lichořeřišnice roste pomocí ovíjivých listů také do výšky, využít ji můžete ale i do závěsu. Je nenáročná a dopřejete-li jí dostatek vláhy a slunečních paprsků, vděčně se vám za vaši péči odmění.

Co si z lichořeřišnice připravit

Výborná je již zmíněná tinktura. Tu si vyrobíte tak, že do zavařovací sklenice vmáčknete přibližně 2 hrsti květů lichořeřišnice a zalijete potravinářským lihem anebo pálenkou. Takto připravený macerát nechte pracovat na slunečném místě přibližně měsíc. Občas je vhodné s ním protřepat. Nakonec přeceďte a tinkturu přelijte do malých nádob a uložte na chladné a tmavé místo, ideálně do sklepa anebo alespoň do lednice. Při potížích s močovými cestami užívejte 20 kapek třikrát denně.