Doba koronavirová ukázala, že v boji s viry (i bakteriemi) uděláme nejlépe, když se spolehneme na silnou imunitu. A k té nám byliny mohou účinně dopomoci. I proto v karanténě i po ní zaznamenali obchodníci s bylinnými preparáty náhlé zvýšení tržeb. „V souvislosti s výskytem nemoci covid-19 patří k nejprodávanějším právě teď na podzim šalvěj červenokořenná, právenka latnatá, výtažek z grapefruitového jádra a dle čínské medicíny osvědčené kompozice bylin pro posílení imunity,“ říká Darina Datlová z prodejny specializovaných bylinných doplňků stravy Alterna Medica.

Bylinných přípravků a doplňků stravy na imunitu je však na trhu nepřeberné množství. Jak se v něm vyznat a nenechat se při tom lapit líbivým marketingem? Než se pro nějaký bylinný preparát v dobré víře vypravíte, vyplatí se vědět, co jsou bylinné doplňky stravy vlastně zač a co od nich můžete čekat. Ušetříte si tak zklamání a pojistíte si, že si vyberete takový doplněk, který vám skutečně pomůže.

TABLETY, KAPSLE NEBO TINKTURA?

Bylinné doplňky stravy jsou k dostání v různé formě, která se odvíjí od toho, jak byla rostlina zpracována. Koupit můžete tablety, kde je bylina sušená a slisovaná, v tobolkách a želatinových kapslích najdete byliny rozdrcené na prach. Dále jsou k dostání tinktury – v alkoholu macerované byliny, ájurvéda zase nabízí tradiční bylinné džemy. V porovnání se sušenými nebo čerstvými bylinami se doplňky stravy liší v koncentraci účinných látek. „Ta je mnohem vyšší, než když si třeba uvaříte bylinný čaj. A na to je při jejich užívání dobré pamatovat,“ upozorňuje bylinkářka Renáta Jahodová.

Nakupujte tedy s rozmyslem. Jít do lékárny, vzít to nejlevnější nebo naopak nejdražší jenom proto, že je to přírodní, není dobrá volba. Účinky deklarované výrobcem nejsou nikým ověřovány, protože u doplňků stravy není posuzována jejich účinnost. Záleží tedy na samotném výrobci, jak kvalitní výsledný produkt bude. Ta stejná bylina zpracovaná různou firmou může mít v závislosti na kvalitě použitých bylin a způsobu jejich zpracování různou míru účinku. „Je třeba vědět, kdo doplněk vyrábí, jakým způsobem to dělá a co všechno při tom k bylině přidává,“ radí bylinkářka a doporučuje sledovat celkovou filozofii firmy, od níž bylinné doplňky kupujete.

MÉNĚ JE VÍCE

Na škodu je v případě užívání bylinných doplňků stravy i příliš nadšení a horlivosti. I když bylinky zmůžou mnohé, rozhodně neplatí, že čím víc bylinných preparátů budete brát, tím zdravější budete. Řiďte se doporučeným dávkováním a nesnažte se vzájemně kombinovat mnoho přípravků najednou. Pokud pravidelně užíváte nějaké léky, vždy se poraďte s lékárníkem o případných nežádoucích interakcích. Totéž platí i v případě těhotných či kojících žen nebo v okamžiku, kdy chcete bylinné preparáty podávat i svým dětem. Dobře uděláte, pokud si doplněk stravy necháte doporučit zkušeným bylinkářem.

„Obecně bych zdůraznila, že méně je někdy více,“ radí bylinkářka Jahodová. „Spousta lidí ovšem raději polyká bylinné kapsle, než aby pro sebe něco udělali. Při výběru vhodného množství bylinných přípravků proto zvažte, zda skutečně potřebujete další preparát, nebo pro sebe uděláte více, když si místo něj třeba raději dáte půlhodinku klidu denně s šálkem čaje. Doporučuji to dělat po ránu nebo večer před spaním, ideálně obojí,“ dodává.

Celostní terapeutka Tereza Hodycová radí zacházet opatrně zvláště s doplňky stravy na podporu imunity, a to bez ohledu na to, zda jsou přírodní nebo syntetické. Imunitu sice mohou posílit, ale paradoxně ji mohou i vychýlit z rovnováhy. Organismus se totiž patogenům brání dvěma typy imunitní odpovědi – buněčnou a protilátkovou. Obě jsou stejně důležité a musí být v rovnováze, aby spolupracovaly. „Některé prostředky na posílení imunity posilují jen jednu složku imunitní odpovědi. Například echinacea posiluje tu buněčnou. Ale pokud má někdo rozbujelou buněčnou, má tím pádem utlumenou protilátkovou. Echinacea mu tak může uškodit,“ varuje Hodycová.

BYLINKA NA MÍRU

Při výběru vhodného doplňku stravy je dobré respektovat, že jsme každý jedinečný. V naší kultuře ale stále převažuje syndrom jediného řešení: „Aha, máš potíže s tím. Tak použij tuhle bylinku.“ Na sociálních sítích obíhají příběhy ‚zázračných‘ uzdravení, které se mísí s marketingovými kampaněmi, jež se snaží vylíčit konkrétní bylinný doplněk stravy jako zázračný lék.

Syndrom jediného řešení odráží přístup naší kultury ke zdraví – toužíme najít jedinou zázračnou pilulku, ať už přírodní, či farmaceutickou, která bude lékem na problémy všech. S bylinkami je to ale stejné jako s jídlem. Žádný způsob stravování není vhodný pro všechny. Stejně tak neexistuje bylina, která by účinkovala na všechny stejně.

„Každý člověk je naprosto jedinečný, nikdo nemá stejný otisk prstu, stejnou konstituci. Tím pádem nemůže existovat jeden lék pro všechny,“ říká Renáta Jahodová. Dobrá bylinná medicína podle ní léčí člověka, nikoli nemoc. Člověk je nemocný, když neodpočívá. Když se neustále přepíná a neudržuje se v rovnováze. Proto je chyba myslet si, že za nás tohle jakýkoli doplněk stravy může vyřešit. Bylinné doplňky stravy nejsou všelék, přestože se tak občas mohou tvářit.

LÉČBA S TRADICÍ

Fytoterapie, léčba bylinami, patří mezi nejstarší druhy léčby. Během lidských dějin se rostliny využívaly pro léčitelské účely ve všech kulturách a dodnes zaujímají v medicíně důležitou roli. Až do ne tak dávných dob lidé neměli jinou možnost než se v případě nemoci obracet na přírodu. Zlom nastal na počátku 20. století, kdy se budoucnost zdravotnictví pevně spojila s laboratoří a vědou. Přesto i moderní farmakologie se ve svých výzkumech léčiv nepřestala obracet na přírodu.

Během 40. a 60. let vydaly farmaceutické společnosti miliony dolarů na namátkovou chemickou analýzu rostlin v rámci pátrání po látkách využitelných pro nová léčiva. Zhruba 25 % moderních léčiv se dosud vyrábí z rostlin, jež se dříve používaly v tradiční medicíně. To znamená, že obsahují alespoň jednu složku získanou z rostlin.

Jak byliny správně užívat?

Rada bylinkářky

Po jídle, před jídlem nebo v jeho průběhu? „Ať už pijete čaj, nebo berete jakékoli bylinné doplňky stravy, řiďte se tímto jednoduchým pravidlem,“ radí Renáta Jahodová. Pokud chcete působit na spodní část těla (nohy, otoky nohou, ženské orgány, tlusté střevo) – užívejte byliny půl hodiny před jídlem. Pokud chcete působit na střed (špatné trávení, podpora slinivky, sleziny, jater a žlučníku) – užívejte byliny s jídlem. Pokud chcete působit na horní část (prsa, průdušky, plíce, hlasivky, oči, hlava, mozek, uvolnění) – užívejte byliny půl hodiny po jídle.

5 bylin pro silnou imunitu

ŠALVĚJ ČERVENOKOŘENNÁ (DAN SHEN)

Jedna z tradičních čínských léčivých rostlin, pro léčebné účely se využívá především kořen. Je protizánětlivá, antimikrobiální, má antioxidační vlastnosti a údajně působí i proti nádorům. Příznivě ovlivňuje srdce a cévy. Za bylinu číslo 1 v boji s covid-19 ji označil léčitel Milan Clábek, od té doby láme rekordy v prodeji na českých e-shopech s bylinami.

PRÁVENKA LATNATÁ (ANDROGRAPHIS)

Širokospektrální přírodní antibiotikum, používá se jako lék na řadu infekčních onemocnění, včetně boreliózy nebo virových onemocnění horních cest dýchacích. Dokáže zastavit neregulovaný růst buněk, který je způsoben viry. Těhotné a kojící ženy by se ale této bylině měly vyhnout, protože obsahuje látky vyvolávající potrat či předčasný porod.

ŠIŠÁK BAJKALSKÝ

Posiluje imunitu, snižuje horečku a zklidňuje během psychického vypětí. Chrání kardiovaskulární systém – harmonizuje krevní tlak a nepravidelný srdeční rytmus (arytmie), snižuje vysokou hladinu cholesterolu i cukru v krvi. Má silné antioxidační účinky – pročišťuje játra i střeva a zbavuje je škodlivých parazitů a plísní, což má za následek zlepšení stavu pokožky. V tradiční čínské medicíně má výsostné postavení a je zařazen na seznam 50 nejvýznamnějších rostlin.

BEZ ČERNÝ (PLOD)

Bezu se kdysi říkalo ‚lidová lékárnička‘ a bezinky se používají na infekce horních cest dýchacích. Obsahuje látky upravující imunitní systém, které pomáhají při léčbě horních cest dýchacích. Tyto bobule, bohaté na flavonoidy, mohou upravovat zánět a mírnit oxidační stres. Bezinkový extrakt je účinný na mnoho chřipkových virů a také lidských patogenních bakterií.

CORIOLUS (OUTLOVKA PESTRÁ)

V tradiční čínské medicíně sloužily výtažky z této houby k léčbě zhoubných nádorů, chronické hepatitidy, infekčních a zánětlivých onemocnění horních cest dýchacích, močových cest a zažívacího traktu, ale i při chronickém únavovém syndromu a k posílení tělesné konstituce. Novodobé výzkumy prokázaly, že outlovka působí proti bakteriím a virům, posiluje a upravuje imunitní systém a má antioxidační účinky.

Zdroj:
časopis Kondice 10/2020