Vítejte tedy v soudní síni. Atmosféra je poněkud hustá, ani mezi lékaři a specialisty na výživu nepanuje jednota. V jednom se ale shodují a je to opět známé heslo, které můžete aplikovat na cokoli: všeho s mírou. Záleží především na zdravotním stavu a chutích vašeho dítěte. Nikde není psáno, že do něj každý den musíte nalít dvě sklenice mléka, zvlášť když to odmítá.

Případ první: Zdravé dítě

Mléko může být dobrý pomocník. Pokud má vaše dítě rádo jogurty, tvaroh a sýry, nemusíte se příliš bát o jeho kosti a zuby. Stačí je zařadit několikrát denně a dítě bude prospívat. Když odmítá pít samotné mléko, nemusíte se hroutit. Zakysané mléčné výrobky jsou ještě prospěšnější. Vápník mu můžete dodat i jinak, jen to zřejmě bude chtít víc přemýšlení. Obsahují jej například ořechy, mák, ryby nebo vývar z hovězích kostí. Bohatý na vápník je také špenát, brokolice či kapusta.

„Z rostlinných potravin se vápník vstřebává podstatně hůře. Způsobují to například šťavelany nebo fytáty,“ upozorňuje nutriční terapeutka Hana Knížková. Jen na ořechy, brokolici nebo mák tedy sázet nemůžete. Pokud dítě úplně odmítá všechny mléčné výrobky, je dobré na to upozornit dětského lékaře. Ten nejlépe podle věku dítěte poradí, jak důležitý vápník doplnit – pravděpodobně doporučí tabletky.

Taveňáků jako šafránu

Tavené sýry jsou sice snadno roztíratelné a dětem chutnají, zvlášť když mají na obalu zvířátka. Ovšem jejich složení už příliš optimistické není. Obsahují totiž fosforečnany, které jsou v zásadě přínosné, ale nesmějí převálcovat vápník. Pokud je fosforu v sýru víc než vápníku, tělo se snaží jejich poměr vyrovnat. A to tak, že vápník v extrémních případech odebírá ze zubů a kostí – namísto aby jim ho dodávalo. Pozor také na sladké mléčné výrobky, ty obsahují tolik cukru, že se tím jejich přínos pro zdraví anuluje.

Případ druhý: Nachlazené dítě

Možná to tak dělá i váš pediatr: když má dítě virózu, zakáže mu mléko. Místopředseda Sdružení dětských lékařů Milan Kudyn to považuje za správný a osvědčený postup. „Při zánětech ho skutečně nedoporučuju. Bílkoviny jsou těžké na trávení a tělo potřebuje energii, aby se posílila imunita,“ vysvětluje. Zakysané výrobky jsou podle něj vhodnější, laktóza je v nich víc zpracovaná a horečkou oslabený organismus pak nemá s jejím trávením tolik práce.

Případ třetí: Alergické dítě

Potravinových alergií přibývá, do jisté míry je to daň za civilizační pokrok. Alergologové však tvrdí, že rodiče jsou leckdy hysteričtí zbytečně. Zvlášť co se týká alergie na bílkovinu kravského mléka.

Především je zapotřebí říct, jak se vlastně zmíněná alergie projevuje. V drtivé většině se u dítěte objeví velmi časně, dokonce v prvním půlroce života. Stejně jako ostatní známé alergie zasáhne imunitní systém. Ten pomýleně vyhodnotí bílkovinu kravského mléka coby nepřítele a začne bít na poplach. Toto nepřiměřené zbrojení má za následek, že dítě začne mít potíže s dýcháním a osype se, zejména kolem úst. Přidává se také slzení či alergická rýma. Nejvíce nebezpečné je zvracení či těžký průjem, v krajních případech i krvavý.

Po sóje nesahejte

U dětí do dvou let se tato alergie řeší pomocí specializovaných náhrad mléka s vysokým štěpením bílkovin kravské syrovátky. Tyto by měl rodičům doporučit lékař-specialista, tedy alergolog nebo gastroenterolog. Samoléčba nemusí dopadnout dobře. Vhodnou náhradou u alergických dětí rozhodně není sójové mléko, ač právě po něm spousta matek sahá. „Až čtyřicet procent alergiků na bílkovinu kravského mléka si postupně vyvine alergii i k sójovým bílkovinám. Někdy dokonce předchází. Proto se alergie na mléko takto řešit nemá,“ varuje lékař Martin Fuchs z alergologické laboratoře a ambulance Immunoflow. O nic lepší není v případě alergiků ani kozí mléko.

Jestliže je na kravské mléko alergický kojenec, dotkne se to jídelníčku jeho matky. Přes mateřské mléko se totiž do těla dítěte mohou pro něj nebezpečné bílkoviny kravského mléka jednoduše dostat. Je tedy třeba je vynechat. Kojící ženě ale mohou chybět bílkoviny a vápník. Zatímco bílkoviny lze doplnit poměrně snadno pomocí masa a vajíček, s vápníkem může být potíž. Z rostlinných zdrojů se doplňuje těžko, to by matka musela jíst hodně ryb, sezamu či například rebarbory. Lékaři takovou dietu považují za nereálnou pro většinu lidí. Doporučují proto užívat ještě vápník v tabletkách, obvykle podle nich stačí 1000 mg na den, což je asi polovina denní potřeby ženy, která kojí.

Nesmyslný strašák

Popsanou alergii rodiče často zaměňují za vrozenou poruchu s mlékem spojenou – takzvanou laktózovou intoleranci neboli nesnášenlivost mléčného cukru. „U předškolních dětí je to nesmyslný strašák. Vrozená porucha je extrémně vzácná a častěji se objevuje až v průběhu života,“ říká alergolog Martin Fuchs.

Děti s laktózovou intolerancí mají ve střevě málo laktázy, enzymu, který má za úkol štěpit mléčný cukr. To znamená, že když vypijí mléko, jejich střeva si s tím neumějí správně poradit. Výsledkem jsou trávicí potíže.

Neštěpená laktóza ve střevech kvasí a vyvolává průjem, někdy s bolestmi, jindy bez. Žádné jiné potíže ale nezpůsobuje, soustředí se výhradně na zažívání. Chybou je, když rodiče ve snaze dítě ochránit z jeho jídelníčku automaticky vyřadí veškeré mléčné výrobky. Ty zakysané totiž organismus zpracovat zvládne. Laktóza je už naštěpená, střeva tedy mají snadnější práci.

Šance padesát na padesát

Alergie na mléko v polovině případů zmizí během prvního roku dítěte. Problém je, že když se pojí s dalšími potravinovými alergiemi (například na vajíčka, lepek a v poslední době také arašídy), může přetrvat i do dalších let. „Platí však, že školních dětí alergických na mléko je velmi málo a většinou jsou už dávno v rukou specialistů,“ dodává Martin Fuchs.