Kdy je nervozita a strach ještě normální?
Na světě snad neexistuje člověk, který by někdy nepocítil úzkost. Strach spojený s úzkostí je v pořádku, protože to je něco, co nám v průběhu evoluce zachraňovalo život. Vyvinuli jsme se z předků, kteří se báli. Ti, co strach neměli, nepřežili, protože dříve či později nějakému nebezpečí podlehli.
I když už dnes nemusíme čelit tolika nástrahám jako dřív, těžko očekávat, že na nás odněkud vyskočí tygr, tak si tenhle nástroj k přežití neseme v genech. Ale kdy je strach a úzkost normální a kdy překročí onu pomyslnou hranici? Záleží na tom, jak moc nám omezuje život. Zažívat úzkost z pracovního pohovoru nebo mít obavy o finance je běžné, ale když člověk není schopen na pracovní pohovor dorazit nebo se v noci budí hrůzou, jak zaplatí účty, tak už je to příliš. Mysl se začne propadat do hluboké nory jako Alenka v říši divů a obsesivně se drží problému nebo hrozby, ať už je to reálné nebezpečí nebo domnělé. A v tu chvíli už i chybí schopnost i síla ho vyřešit.
Nervozita se tak může překlopit do spirály úzkostí, které nezřídka končí nespavostí, migrénami, nevolnostmi nebo atakami, kdy je člověk doslova bez dechu a buší mu srdce jako při infarktu. A právě velká intenzita úzkosti nám může pěkně zamávat se životem.
A jak může pomoci jóga?
Jóga pomáhá pracovat s úzkostnými stavy i nervozitou v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Jedním z klíčů, jak zvládnout úzkostné nastavení je dech, díky kterému se zklidní přetížený nervový systém. Stejně tak fyzická praxe prospívá celkovému uvolnění a v neposlední řadě se může podařit přesměrovat obsesivní myšlenku z jedné věci jinam a pak se podívat na celou záležitost ze širší perspektivy. Je to žebřík, díky kterému se dá vyšplhat zpátky z duševního propadu.
Jak bylo řečeno, jedním z klíčových nástrojů je dech. Při úzkostech lidé dýchají jen povrchově v nejvyšší částech hrudníku a plně nezapojují bránici. Což je nejdůležitější sval, který by při dýchání rozhodně fungovat měl. Je to jako kdybyste chtěli běhat, ale nepoužívali k tomu svaly na nohách.
Když se plně nadechnete, bránice klesne a vytvoří v plicích více prostoru, takže do sebe dostanete více kyslíku a váš mozek vám poděkuje, protože bez glukózy a kyslíku se mu nefunguje dobře. Problém je, že lidé, kteří mají tendenci k větším obavám a strachům, mají v těle napětí. A bránice stejně jako mezižeberní svaly, které jsou nutné k dýchání, bývají stažené a je pro ně těžké zhluboka a pomalu dýchat. Špatné dýchání je nejen výsledek ale i příčina stresu.
K tomu slouží fyzická praxe jógy – asány, aby se všechny svaly postupně protáhly a uvolnily. Proto je lepší zařadit dechové techniky až po cvičení. Když se naučíte správně dýchat nosem s důrazem na výdech, tak se nervový systém zklidní, klesne tepová frekvence i tlak a fyzicky i mentálně klesne napětí.
Dýchejte jako jogín
Krok 1. Pozorování dechu 5-10 min
Vleže si dejte něco pod hlavu, ta by měla být výš než srdce. Zpočátku jen svůj dech pozorujte. Nádech i výdech je nosem, dech je tichý a neslyšný. Při nádechu pozorujte, jak se postupně plní plíce od spodní části, při výdechu vnímejte, jak se vzduch opírá o nosní dírky, když vychází ven a celou dobu mějte uvolněné břicho. Hlavně při výdechu ho netlačte k pánvi, ale nechte ho přirozeně vlivem gravitace klesat k páteři.
Krok 2. Prodloužený výdech 5-10 min
Jakmile ucítíte, že se váš dech zklidnil, prohloubil a je plynulý, můžete přejít k dalšímu kroku. Pro zklidnění mysli pomáhá, když je výdech delší než nádech. V mysli si počítejte nádech na čtyři doby, výdech na šest dob. Když se budete cítit dobře, můžete poměr změnit na tři doby nádech a výdech na sedm dob. To znamená že se plně nadechnete za tři vteřiny a při výdechu po sedm sekund dech přibržďujete. Pozor, nesmí vzniknout napětí v břiše ani lapání po dechu. V tom případě se na chvíli vrátíte k normálnímu dechu.
Krok 3. Relaxace 5 min
Po dokončení dechové techniky ještě zůstanete chvíli ležet, dech už neovlivňujete, jen ho pozorujete. Pokud udržíte mysl u nádechu a výdechu, nebudete si vytvářet nechtěné myšlenky, které způsobují strachy a obavy.
Autorský text, autorka je učitelkou jógy