Česnek medvědí, známý také jako divoký, lesní, cikánský česnek nebo cibule čarodějnic. Patří mezi nejstarší a nejúčinnější rostlinná léčiva, jeho příbuzné druhy se používaly už ve staré Číně, Mezopotámii a starém Egyptě.

Medvědí česnek roste nejraději ve stinných lesích, hájích, vlhkých křovinách. První sběr listů vycházel „na Jozéfka“, tedy kolem 19. Března a pro nejlepší účinky by měl sběr probíhat kolem čtrnácté hodiny.

Bylinu je možné sbírat až do května, poté začíná kvést malými drobnými kvítky a může tak připomínat konvalinky. Česnek se užívá nejen jako přírodní antibiotikum, ale je i výborným prostředkem na snižování krevního tlaku, lepší prokrvování, očistu těla i krve. Velice dobře se uplatňuje při vyrážkách, ekzémech, nečisté pleti, lze ho použít při zažívacích problémech, závratích, nespavosti, dýchacích obtížích způsobených dlouhodobým zahleněním průdušek.

Nesušte

Čistí ledviny, močové cesty a jeho čerstvá šťáva se používá k potírání špatně hojících se ran. Zimou oslabenému organismu dodává první vitamíny a další zdraví prospěšné látky. Tento „všelék“ můžeme konzumovat nejen čerstvý, ale i ve formě tinktury. Sušením ztrácí svou léčebnou sílu.

A proč se mu říká „medvědí“? Traduje se, že medvědi po svém dlouhém zimním spánku vyhledávají, jakožto jednu z prvních potravin, právě tuto rostlinku pro svůj zázračný obsah vitamínů. Podle jiných zdrojů název „medvědí“ vymysleli již staří Germáni, protože věřili, že jim dodá medvědí sílu.