„Lesy jsou plícemi naší země, které čistí vzduch a dodávají lidem novou sílu,“ řekl kdysi bývalý americký prezident Franklin Roosevelt. A v jeho slovech je mnoho pravdy. Stromy jsou nejen pro planetu, ale i pro naše zdraví, obrovským přínosem.
Za stromy bychom se do přírody měli vydávat, jak často to jen jde. Teď na podzim navíc listy hrají všemi barvami, a to je dokonalá pastva pro oči! Taková procházka pod korunami stromů má na naše tělo i mysl přímo blahodárný účinek. Spolehlivě dokáže odbourat stres a navodit pocit klidu. Pokud cítíte, že je toho na vás už nějak moc, není nic snazšího, než se vydat do lesa nebo alespoň do parku a zhluboka dýchat. Lépe se vám okysličí mozek, dočerpáte ztracenou energii a vnitřní napětí brzy odezní. Podle odborníků na psychoterapii pomáhá chůze v lese redukovat úzkostné stavy i deprese. V lese jsme taky více kreativní, přicházejí k nám nové nápady a inspirace. Navíc je to zadarmo.

„Pokud mezi stromy strávíme více času, dává nám to hlubší klid a větší vnímavost, možnost vidět svůj každodenní život s nadhledem. Je to setkání se světem, kde věci plynou přirozeně a samy, bez naší usilovné snahy. Už to spoustě lidí podvědomě přináší úlevu,“ říká sociální psycholog a ekopsycholog Jan Krajhanzl z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Důležité je při pobytu v lese vnímat okolí, zhluboka dýchat, nechat myšlenky volně plynout a nasávat vůni. Můžete zkusit i objímání stromů, ve kterých proudí životadárná energie. Zkrátka zapojte zrak, sluch, čich i hmat.


Terapie lesem

Podle japonských studií, kde se terapie lesem využívá už řadu let, pomáhají stromy se zvýšeným krevním tlakem, úzkostí, stresem, problémy se spaním, syndromem vyhoření. Celkově zlepšují imunitu. „Pokud strávíte jeden den v lese, máte v krvi o 40 procent více NK buněk – přirozených zabijáků bojujících proti virům i nádorovým buňkám,“ tvrdí například rakouský biolog Clemens Arvay. „Lesní vzduch může také zvýšit produkci hormonu DHEA v kůře nadledvin. Tato látka nás chrání před srdečními chorobami a infarktem.“


Čím více času strávíme mezi stromy, tím lépe na tom budeme po psychické i fyzické stránce. Co si tedy procházku do lesa udělat ještě dnes?


Odkud se vzal Den stromů?

Stromy mají dokonce svátek, ten připadá na 20. října. Den stromů vznikl v americkém státě Nebraska. Tamější krajina byla před 150 lety popisována jako krajina „bez stromů“, když osadník a novinář J. Sterling Morton začal v okolí svého domu sázet různé druhy stromů, keřů a květin. Noviny využil k tomu, aby spoluobčany vyzval k pěstování stromů. Vysvětlil jim, že stromy zastavují větrnou erozi půdy a poskytují stín před žhnoucím nebraským sluncem. Svým nadšením dokázal strhnout davy lidí, a tak se zrodil první „The Arbor Day“, neboli Den stromů. Ten se dnes slaví ve více než 40 zemích světa tím, že se stromy společně sázejí (datum 20. října ale není pro všechny jednotné).


U nás se tento den poprvé organizovaně slavil v roce 1906, a po roce 1918 se o záchranu starých stromů staral Státní památkový úřad. S nápadem na obnovu téhle tradice přišel v roce 2000 bývalý ředitel a známý popularizátor stromů Václav Větvička. V roce 2011 u příležitosti Dne stromů uspořádala Nadace Partnerství rekord v sázení stromů v jeden den, kdy se zapojilo více než 4 tisíce lidí a vysadilo se na 7 tisíc stromů po celé České republice.


Jeden strom vyrobí kyslík pro 10 lidí

Stromy mají svoji nezastupitelnou funkci především proto, že ze vzduchu odčerpávají oxid uhličitý a produkují kyslík, bez něhož by nebyl život. Vzrostlý strom vyrobí denně takové množství kyslíku, které stačí na pokrýtí potřeby dýchání nejméně pro deset lidí. Kromě toho čistí vzduch, snižují hluk, zlepšují kvalitu vody, jejich plody jsou zdrojem potravy pro řadu dalších organismů včetně člověka. Květy stromů produkují pyl, opadané listy a jehličí obohacují půdu.

Zdroje: www.wikipedia.cz, www.denstromu.cz, www.morezprav.cz