Žijete v Americe a zdá se, že právě odtamtud se šíří trend návratu k bylinkám. Proč právě Amerika?

Američané jsou lídry v mnoha věcech. Také ve zhoršujícím se zdraví populace, které se projevuje obezitou, cukrovkou, rakovinou a řadou dalších civilizačních nemocí. Na rozdíl od Evropy zde do vývoje nezasáhly války, a Američané jsou tak první, kdo prochází cyklem degenerace lidského zdraví. Hledají úlevu v západní medicíně, ale dlouhodobé řešení nenacházejí. A právě s tím souvisí rozvoj alternativní medicíny – masérských programů, akupunktury a také bylinkářství. S radostí sleduji, jak se zelená medicína západu znovu probouzí a lidé se snaží zaplnit bílá místa. Hledají úlevu v bylinách, avšak se starým myšlenkovým nastavením. Používají je stejně jako farmaka.

Co to znamená?

Západní medicína nás naučila pohlížet na tělo jako na oddělené části, rozkouskovala tělo na orgány. A my pak po jejím vzoru hledáme tu správnou bylinu na bolavé a nemocné části našeho těla. Chybí celostní pohled, a proto i dlouhodobé výsledky. Léčení bylinami je komplexní. Když užíváme bylinu, ovlivňuje to naše vnímání i směřování.

V čem je tedy podstata léčení pomocí bylin?

V bylinném léčitelství musíte sledovat symptomy, ale i příčiny nemoci. A zkušený bylinkář je schopný vystopovat souvislost mezi symptomy, jako jsou bolesti hlavy, zánět kolene, horečka… a jejich hluboce zakořeněnými příčinami, což může být oslabený orgán, životní situace či emoce. Říká se tomu koncept kořene a koruny. V případech akutních potíží je proto třeba nejen tišit akutní příznaky nemoci, ale dívat se vždy i na její kořeny. Když uříznete korunu, nezasáhne to celý strom, a proto když hledáte lék, musíte sledovat korunu i kořen.

Můžete dát příklad?

Před třemi lety mě kouslo klíště a dostala jsem boreliózu. Vyvolává ji bakterie, která velmi rychle napadá imunitní systém. Tělo mobilizuje rezervy ze všech orgánů, takže se rychle oslabí. Zažívání nefunguje, jak má, játra nestíhají odbourávat všechny toxiny, které bakterie produkuje, oběhový systém trpí… Všechny systémy se zablokují. Každý den mi dával novou výzvu – jednou to byla bolest v zádech, pak oteklé koleno, o týden později vyrážka na těle. Musela jsem jednak tišit akutní příznaky – protože když cítíte bolest, nemůžete uvažovat – a zároveň doplnit chybějící rezervy v orgánech a podpořit tak imunitní systém. Kdybych neměla zkušenosti s celostním léčením a bylinami, sama bych to nezvládla. Ale mně se to podařilo, za rok a půl symptomy zcela zmizely. A to je pozoruhodné. Na následky lymeské boreliózy lidé často trpí roky.

Mimochodem, vaše jméno…

… je skutečné, není to pseudonym! Byliny mě provázejí už od dětství, jsem s nimi tak propojená, jako bych byla součástí bylinného království. Když je studujete a porozumíte tomu, jak vytvářejí komunity a jak rostou ve vzájemném propojení s ostatními říšemi: hmyzem, houbami, stromy, půdou, zvířaty, pak pochopíte, že tenhle mikrokosmos je odrazem toho, jak my lidé žijeme ve svých společenstvích. Když víme, jakou roli daná bylina má v rámci komunity, můžeme ji použít, aby vyvolala změny, abychom žili v harmonii se sebou samými i s okolím.

Ráda mluvíte o bylinách jako učitelích. Co nás mohou naučit?

Tím mám na mysli tonizující byliny. Na rozdíl od léčivých nemají předem očekávaný specifický účinek na naše tělo. Pomáhají organismu vytvářet si vlastní hormony a regulovat činnost imunitního systému a orgánů. Usnadňují mu adaptovat se na podmínky dnešní rychlé doby, zatížené chemikáliemi a elektronickým smogem. Aktivují samoléčebné schopnosti našeho těla. Dělají to tak, že vyživují krev, tonizují naše orgány a doplňují naše energetické rezervy. Když si zvolíte jako učitele bylinu, vydáváte se na cestu, na níž se často musíte rozloučit se svými představami o sobě samých i o tom, co funguje ve vašem životě. Pomáhají vám přizpůsobit vaši energii – fyzickou, emocionální a spirituální, takže jste více v souladu sami se sebou. A dělají to velmi něžně, nepředávkují vás, nemají vedlejší účinky. Dají vám právě tolik, kolik v tu chvíli potřebujete, abyste se cítili dobře.

Jak fungují ty léčivé?

Léčivé byliny mají specifické vlastnosti, s jejich užíváním proto musíme být opatrní. Musí být pečlivě vybrány s ohledem na zdravotní stav. Cílem užívání bylin je nastolit rovnováhu v těle, a když nějakou berete příliš dlouho, může mít vedlejší účinky. Tak třeba máte-­li problém s hlenem na plicích, vezmete bylinu na odkašlávání, která má vysoušecí vlastnosti. Ta plicím pomůže, zbaví je hlenu. Kdybyste ji ale užívali dlouhodobě, začne plíce vysoušet. Bezpečnější je užívat tonizující byliny, ty nemají vedlejší účinky ani při dlouhodobém užívání.

Studovala jste bylinkářské tradice různých koutů světa, máte možnost porovnávat. Je některá z nich lepší?

Nejde o to, která je lepší. Tradice se vytvářely po tisíciletí v interakci lidí s rostlinami. Čínská má tu výhodu, že se vyvíjela bez přerušení, zatímco ta naše západní prošla obdobím církevního útlaku, honů na čarodějnice, kdy se bylinkáři museli schovávat a část jejich vědění byla zničena. Účastnila jsem se kurzu, který integruje bylinné tradice z různých koutů světa – ájurvédské, západní, původních obyvatel Ameriky, afrických domorodých kmenů – pod střechu tradiční čínské medicíny. Průkopníkem takzvaného ,celoplanetárního bylinkářství‘ je Michael Tierra. Tenhle přístup bylinám z různých tradic přisuzuje určité energie: ochlazující, oteplující, podle toho, které orgány vyživují, jestli energii povzbuzují nebo mají tišicí efekt. Výhodou je, že jakmile známe energetické složky rostliny, můžeme byliny v čínském receptu nahradit našimi západními. Získáme tak velmi efektivní a cílené receptury bez nutnosti dovážet byliny zdaleka.

Jak zjistíme energetický náboj byliny? To není nic, co najdeme pod mikroskopem.

Pod mikroskopem zjistíme chemické složení, které nám může o energii napovědět. Ale nejvíc zjistíme v kontaktu s rostlinou našimi smysly, třeba barvou, chutí – je sladká, hořká, kyselá, slaná nebo pálivá? Každá chuť vstupuje do jiného orgánu. Důležitou informaci nám dává prostředí, ve kterém rostou, půda, zda rostou samy nebo ve společenství jiných rostlin, ve stínu nebo na slunci. To vše vypovídá o energii a o tom, jak se budou chovat v našem těle.

Jaké jsou současné trendy v západním bylinkářství?

Z bylinkářství se stal byznys. Zatímco v minulosti fungovalo jako rodinná tradice, kdy jednotlivec nebo celá rodina pěstovali a sbírali byliny, z nich pak vyráběli sezonní medikamenty v malém množství, dnes společnosti produkují bylinné přípravky ve velkém. Vznikla tak potřeba standardizovat výrobu. Právě standardizace přispívá k tomu, že lidé zacházejí s bylinami jako s farmaky, a vytváří propast mezi bylinami a lidmi. Byliny jsou přitom lidová medicína, byly tu dříve než farmaka.

Existuje rozdíl mezi komerčně pěstovanou bylinou a tou, kterou si sami nasbíráme?

Byliny nelze užívat bezmyšlenkovitě, vždy je dobré znát zdroj. Vezměme si třeba kopřivu. Jedna je pěstovaná komerčně na velké plantáži a podle toho je také zpracována a zabalena. Druhou sebral ve volné přírodě bylinkář a s láskou ji připravil ve své kuchyni. Léčivý účinek té druhé bude mnohem silnější. Je to stejné jako s jídlem – potraviny od místních farmářů, kteří hospodaří s ohledem na přírodu, mají něco navíc, co komerčně produkované jídlo nemá, a poznáte to v chuti.

Spousta lidí bere bylinné doplňky bez rozmyslu. Bez ohledu na možnou interakci s léky, bez hlubší znalosti a se slepou vírou v to, že je uzdraví bez vedlejších účinků.

Lidé, co se rozhodnou brát bylinné doplňky jako alternativu k farmakům, tvoří šedou zónu, která tu bude vždycky. Pokud se chcete skutečně léčit pomocí bylin, doporučuji vyhledat zkušeného bylinkáře, který rozumí interakci bylin a léků a dalších doplňků a který je schopný sestavit bylinnou léčbu s ohledem na váš zdravotní stav. Přestože bylinkářství je lidová medicína, je třeba se v něm vzdělávat, než se do něj vrhneme po hlavě.

Inga Bylinkina

Zabývá se celostní diagnostikou a bylinkářstvím. Studovala různé bylinné tradice: západní, ájurvédskou, tradiční čínskou, severoamerických indiánů. Narodila se v Rusku, žije v New Yorku, kde vyučuje na Academy of Healing Nutrition. Je zastánkyní myšlenky, že jídlo může být lékem. Hodně času tráví ve své kuchyni, kde experimentuje s těmi nejúčinnějšími potravinami a bylinami, vymýšlí nové bylinné receptury.