Rostliny s roztomilým latinským názvem Pimpinella měly v lidovém léčitelství důležité místo. Například bedrník větší byl považovaný za lék na mor. Využíval se i bedrník obecný nebo už zmíněný bedrník anýz. Patří do bohaté čeledi miříkovitých (více asi prozradí slovenský název mrkvovité), stejně jako třeba kopr, kmín, fenykl nebo koriandr. Nebude asi proto překvapením, že v některých kuchyních se bedrník používá běžně i v kuchyni, třeba italské, španělské, francouzské, ale i britské nebo německé. Listy se přidávají do salátů, polévek nebo omáček, semena anýzu lze využít jako ta fenyklová. Nejde jen o dochucení – bedrník podporuje chuť k jídlu, zvyšuje sekreci trávicích šťáv a zlepšuje trávení.

Zdroj: Youtube

Jak ho poznat

Poznáte ho podle rýhované, řídce olistěné vysoké lodyhy (v závislosti na druhu dorůstá 50 až 90 cm), kadeřavých listů podobných mrkvové nati a typických bílých nebo světle růžových květů připomínajících cosi mezi květákem a odkvetlou pampeliškou. Roste na suchých mezích, loukách, pastvinách, ve světlých lesích, ale i v křovinách – bedrník je skutečně nenáročný a vyhovuje mu suchá, kamenitá půda s minimem živin. V našich podmínkách jde o bylinu běžnou.

Důležité je mít na paměti, že čeleď miříkovitých je skutečně velmi široká a najdou se v ní i byliny jedovaté – například bolehlav plamatý nebo děhel lesní. Všechny rostliny vypadají podobně, je proto nutné detailně rostlinu prohlédnout a potvrdit si, že jde o léčivý bedrník dle všech údajů z popisu v herbáři. I tak je možné se bylinou předávkovat – obsahuje totiž kumariny, které způsobují fotosenzitivitu a zastavují tvorbu vitamínu K. Ten je důležitý při srážení krve, takže jeho nedostatek může vést až ke vzniku krvácení. Jde tedy o bylinu nevhodnou pro pacienty s poruchou srážení krve, ale nehodí se ani pro těhotné nebo lidi po zánětu ledvin.

Na co je dobrý

Pro léčebné účely se nejčastěji sbírá kořen, který sušením získá nasládlou kořenitou chuť. Nejkvalitnější je prý ten sebraný v říjnu v 11 hodin dopoledne. Sběr je ale možný i v září nebo pak na jaře v březnu a dubnu. Koupit ho můžete i v obchodech s bylinami. Hodí se k rozpouštění ledvinových kamenů, na podporu imunity, k detoxikaci organismu, zvyšuje také sekreci sliznic, což oceníte při léčbě zánětu horních cest dýchacích. Z kořene lze připravit i tinkturu, kdy na jeden díl kořene přidáte pět dílů třeba koňaku, a následně užíváte po kapkách dle své konstituce a obtíží. Při zevním použití podporuje hojení – pomáhá na špatně se hojící rány, křečové žíly nebo jako kloktadlo při zánětech v ústní dutině. Obsahuje totiž látku eugenol, která je antiseptická a tiší i bolest.

Z bedrníku anýzu se využívají taktéž semena – jejich žvýkání zlepšuje dech, používají se i jako koření, které koupíte v běžném obchodě, a můžete si z něj upéct anýzové sušenky nebo ho přidat do nakládané zeleniny, třeba červené řepy, se kterou si výborně rozumí. Čaj ze semen anýzu ulevuje při nadýmání a je jednou z bylin, které podporují kojení.

Zdroj: