S koloběžkou je snadné začít. Jde o jednoduchý pohyb, který zvládne každý -  malé děti i lidé vyššího věku. A navíc nemusíte mít ani fyzičku, na rozdíl od běhu, u kterého trvá, než v kuse uběhnete třeba pět kilometrů. Při běhu se rychleji zpotíte a snadno vás začne píchat v boku, navíc špatnou technikou zatěžujete klouby a šlachy. S koloběžkou je to jiné, odrážíte se pouze polovinou své váhy a šetříte chodidla i klouby. 

„Z mého pohledu rehabilitačního lékaře a také z osobní zkušenosti je koloběžka opravdu skvělá varianta pohybu pro každého, i pokud máte pár kilo navíc nebo se chcete začít hýbat,“ potvrzuje rehabilitační lékařka Tereza Černá.

Výborně se na ní buduje fyzička, protože koloběžka vás snadno udrží v tepové frekvenci, ve které se efektivně spalují tuky. „Zapotíte se rozhodně více než při běžné chůzi, zapojujete celé tělo včetně břišních, zádových, prsních svalů a svalů dolních končetin. Během jízdy také dochází k trénování stabilizace kotníků, kolen, kyčlí i trupu,“ dodává Černá.

Podle ní je jízda na koloběžce dokonce lepší nápad než vyjížďka na kole. Pokud máte sedavé zaměstnání a po práci ještě nasednete na kolo, koledujete si o problémy. A nejde jen o otlačený zadek. „Mnoho lidí kvůli sedavému zaměstnání trápí krční páteř. A kolo vám může problémy způsobené sedavým zaměstnáním ještě víc prohloubit, protože zatěžuje jak krční páteř, tak celá záda,“ varuje Černá. Jízda ve stoje a střídavé odrážení se levou a pravou nohou podle ní naopak přirozeně nutí jezdce ke správné koordinaci svalů a postavení bederní páteře. „Odpružení otřesů v kolenou pak zamezuje přenášení vibrací do páteře,“ doplňuje lékařka. Navíc s koloběžkou nepotřebujete na vybudování fyzičky tolik času jako na kole. Kdybychom to porovnali, 2,5 hodiny na kole vydají za 1,5 hodiny koloběhu, což odpovídá zhruba hodině běhu.

Správná technika

Jízda na koloběžce je poměrně jednoduchá, a jak už jsme řekli, intuitivně ji zvládne každý. Pokud se jí ale budete víc věnovat, pojede se vám lépe, efektivněji zapojíte příslušné svalové partie, dojedete dál, rychleji a s menší námahou. „Základem je správné nastavení koloběžky, zejména výšky řídítek. Mějte je zhruba v úrovni kyčelního kloubu, když stojíte na zemi. Na delší silniční jízdy je pohodlnější mít je výše,“ radí rehabilitační lékařka Černá. 

Jakmile budete mít řídítka nastavená, postavte se na stupátko jednou nohou, a to celým chodidlem. Druhou stůjte normálně na zemi a položte ruce na řídítka. Nesvírejte je křečovitě, ani se o ruce neopírejte. Ve vzpřímeném postoji by ruce měly být jen lehce pokrčené v loktech. „Odraz se provádí pouze přes špičku chodidla, nikdy přes patu. Pokud se totiž budete odrážet přes patu a celé chodidlo nohy, zaděláváte si na zdravotní komplikace. Nohy střídejte pravidelně, například pět odrazů z pravé nohy a pět z levé, do kopce je lepší střídat nohy častěji než při jízdě po rovince,“ vysvětluje Černá. 

Střídat nohy můžete buď „přeskokem“, nebo takzvaným „vytočením“. Hlavní rozdíl mezi oběma technikami je v kontaktu nohou se stupátkem. Při „přeskoku“ se nohy vymění během skoku, zatímco při „vytočení“ se vystřídají na stupátku. Stojná noha dělá mírný podřep a odrazová se prostě odráží. Pokud budete chtít jet rychleji, nebo dokonce závodit, hlubšímu dřepu se nevyhnete. I tak mějte vždy na paměti, že čím více a hlouběji budete dřepovat, tím rychleji se unavíte. Při stoupání volte kratší a častější odrazy, protože jízda do kopce je mnohem náročnější. 

Bezpečnost na prvním místě

Podle pravidel provozu na pozemních komunikacích v Česku platí pro koloběžku stejné podmínky jako pro jízdu na kole, máte tedy stejná práva i povinnosti jako cyklisté. Díky tomu, že na koloběžce nepotřebujete žádné speciální oblečení nebo boty, můžete na ni kdykoliv stoupnout, odrazit se a jet. Pohodlný sportovní oděv je samozřejmě výhodou, ale dojet do práce můžete i v „civilu“. Co se na koloběžce vyplatí nepodcenit, je viditelnost, která je základním předpokladem pro bezpečnou jízdu, zejména za horšího počasí nebo dokonce v mlze. Noste výrazně barevné oblečení s reflexními prvky a na koloběžku si pořiďte alespoň nějaké světlo a odrazky. Nutností je také helma, protože každý větší výmol nebo jízda z prudkého kopce může znamenat let přes řídítka, a ten může mít fatální následky. Časem možná usoudíte, že by bylo fajn pořídit i rukavice. Zabrání odřeninám v případě, že byste spadli. Praktické jsou i sportovní brýle. Není nic příjemného, když vám do oka vlítne muška, nebo hůř, když vás trefí kamínek z projíždějící koloběžky nebo kola. Zvonek není povinný, ale určitě není na škodu. Stejně tak je to s blatníky. Nevyhovují každému, ale počítejte s tím, že stačí mokrá cesta po dešti a jste ohození od hlavy až k patě. 

Ta pravá pro vás

A podle čeho koloběžku vybrat? Zásadní je promyslet si, kde na ní budete jezdit. Bude to ve městě, sem tam na kratší výlety, na dlouhé vzdálenosti, nebo chcete skákat ve skateparku? Běžná koloběžka projede i na suché zpevněné lesní či polní cestě, terénní model pak skoro všude. Městské koloběžky vybírejte podle nosnosti, kvality materiálu a velikosti koleček. Čím větší a kvalitnější kolečka, tím lépe zdolají kostky, dlažbu a nerovný povrch. „Ideální městská koloběžka pro dospělé má přední kolo 16” a zadní 12”. Populární jsou i 12”/12” nebo 16”/16”. Díky stejně velkým kolům drží dobře stopu, hlavně v zatáčkách a pro případ defektu stačí vozit jen 1 typ duše,“ říká Tadeáš Vyvijal z e-shopu Sportega.cz, který má v nabídce koloběžky pro malé i velké. 

Na delší trasy a výlety je lepší koloběžka s většími koly. Mají větší rám a jsou stabilnější. „Doporučuju kola minimálně 20” vpředu a 16” vzadu, lépe s nimi přejedete díru a dobře na ně připevníte nosič na tašky, jako na kole,“ radí Vyvijal. Koloběžky na freestyle se hodí na ježdění ve skateparku a na U-rampu. Vyrobeny jsou z odolnějších materiálů, mají aerodynamičtější tvar a často i dvě brzdy. Kolečka jsou malá a rám pevný, aby vydržel skoky a nárazy. Zapomenout nemůžeme ani na elektrokoloběžky. Kvůli baterii a motoru mají sice těžší konstrukci, ale vašim nohám určitě odlehčí. Pohybovat se na ni můžete rychlostí kolem 30 km/h, ty nejvýkonnější se dostanou klidně až na 100 km/h.

Při výběru koloběžky se zaměřte také na stupátko, respektive na výšku nášlapu. Měří se od země a platí, že čím výš je nášlap, tím hlubší dřepy budete muset při odrazu dělat. Pokud se nechystáte v koloběhu závodit, hledejte koloběžky s výškou stupátka okolo 5 cm, ty zvládnou kočičí hlavy i zpevněné polní a lesní cesty. „Jakými nerovnostmi koloběžka bez škrtání projede, ovlivňuje nejen výška, ale i délka nášlapu. Běžně stačí délka okolo 40 cm. Čím delší stupátko bude, tím větší je pravděpodobnost drhnutí. Šířka nášlapu už není tak důležitá jako výška a délka, ideální poloha na stání je uprostřed osy koloběžky, širší nášlap může svádět ke stání mimo střed,“ doplňuje Vyvijal. Důležitým faktorem je i nosnost koloběžky. Většina koloběžek pro dospělé ji má mezi 100–150 kg, pokud jste na hraně nosnosti, poohlédněte se raději po nějaké speciální. 

Stran údržby toho koloběžka moc nepotřebuje, přesto byste na ni měli sem tam, minimálně po každé zimě hodit očko. Pokud se nevydáte do servisu, rozhodně zkontrolujte brzdy a kola, jestli nepotřebují dofouknout. Pak už stačí jen naleštit a můžete opět vyrazit. 

Zdroje: Autorský text, Kondice 09/2024, https://primeview.co/top-10-health-benefits-of-riding-a-scooter/