Každé těhotenství je jiné

Při rozhodování, zda začít nebo pokračovat s pohybovou aktivitou i během těhotenství, není vždy vhodné se striktně držet zkušeností jiných žen. Je důležité si uvědomit, že každé těhotenství probíhá jinak. Záleží na spoustě faktorů, které ovlivňují, jak bude daná žena pohybovou aktivitu během těhotenství snášet. Mezi ty nejvýznamnější lze určitě zařadit jednotlivé trimestry, uložení placenty, počet plodů v děloze, předchozí zkušenosti s pohybovou aktivitou a individuální vnímání těhotenství.

Jednotlivé trimestry a jejich vliv na zátěž

I. trimestr

První trimestr většinou bývá ve znamení nevolností, slabostí, poruch trávení apod. Pokud je žena hodně unavená, a navíc ztrácí energii zvracením, pak zpravidla nemá na cvičení ani pomyšlení. Je také důležité zmínit, že první trimestr je nejrizikovější z hlediska potratu, neboť uchycení plodu ke stěnám dělohy je zpočátku poměrně křehké. Z toho nám vyplývá, že je namístě se pro jistotu vyvarovat cvičení a pohybových aktivit, kde jsou časté vibrace, poskoky a prudké změny poloh.

II. trimestr

Během druhého trimestru se zpravidla výše uvedené obtíže upravují, tělo si zvyklo na velkou hormonální změnu a žena začíná pociťovat více energie. Dalo by se říci, že v tomto období je „dovoleno“ prakticky vše, co žena bude bez obtíží zvládat. Postupem týdnů ovšem dochází k omezení pozic, ve kterých je pohodlné cvičit. Se zvětšujícím se bříškem se upouští od cvičení na břiše. Většinou lze bez obtíží cvičit i na zádech. Velmi dobře přijímaná je pozice na boku.

III. trimestr

Ve třetím trimestru se setkáme s postupným rozvolňováním vaziva, s dělohou tlačící na důležité orgány a mnohdy také s úbytkem energie. S ohledem na zvětšující se dělohu je většinou zapotřebí se vyvarovat cvičení na zádech, kde dochází k útlaku dolní duté žíly, která odvádí krev z dolní poloviny těla zpět do srdce. Při jejím výrazném stlačení by mohlo dojít k závratím, a dokonce ke krátkodobé ztrátě vědomí. Optimální jsou pozice na boku, případně na všech čtyřech. Vzhledem k postupnému rozvolňování vaziva je vhodné se vyvarovat extrémního protahování, protože bychom mohli narušit stabilitu těla. Větší uvolňování v oblasti pánve totiž lze provádět až v posledních týdnech před porodem.

Předchozí fyzická zdatnost

Na snášenlivost fyzické zátěže má obrovský vliv také předchozí zkušenosti se cvičením a celková fyzická zdatnost. Zapojení svalových souher má velký vliv na vnímání zvětšujícího se břicha a obecná fyzická zdatnost výrazně zlepšuje vnímání celého těhotenství, neboť je tělo zvyklé se adaptovat na změny. Správné zapojení šikmých břišních svalů směrem nahoru odlehčuje váhu břicha a rovněž ji rozkládá více do stran. V takovém případě je také menší riziko vzniku diastázy.

Konzultace s lékařem

Při pravidelných kontrolách na gynekologii lze vřele doporučit konzultaci fyzické zátěže. Jen lékař totiž dokáže pomocí ultrazvuku zhodnotit, kde je například umístěná placenta. Například u tzv. vcestného lůžka (umístění placenty nad děložním hrdlem) je větší riziko krvácení a případné předčasné uvolnění placenty.

Jak poznat, kdy tělo říká dost

Jsou určité signály, kterými tělo dává najevo, že je zvolená fyzická zátěž příliš velká. Z těch nejvýznamnějších lze rozhodně jmenovat velkou únavu, závratě a mdloby, krvácení, dušnost, bolesti břicha a výrazné „poslíčky“ (stahy děložní svaloviny), které mohou znamenat předčasnou aktivitu dělohy. V těchto případech je vhodné aktivitu ukončit a stav konzultovat s ošetřujícím lékařem. Je tedy nesmírně důležité, aby žena vnímala signály vlastního těla.