Návštěva lékaře

Než se pustíte do pravidelného nebo systematičtějšího běhání, není od věci navštívit lékaře – to platí zejména pro lidi nad 40 let nebo pro ty s nadváhou či zdravotními problémy. Ale i ostatním kondičním běžcům odborníci prohlídku jednou do roka doporučují. Budete mít jistotu, že si během neublížíte.

„Běžnou preventivní prohlídku před započetím systematického programu vám provede skoro každý tělovýchovný lékař (www.cstl.cz), není ale hrazena z veřejného pojištění,“ říká Martin Matoulek, předseda České společnosti tělovýchovného lékařství.

Odborník by měl kromě jiného odebrat krev na rozbor a natočit EKG. „U lidí, kteří mají rizikové faktory ischemické choroby srdeční jako například vysoký krevní tlak, cukrovku, nebo za sebou mají nějaké cévní onemocnění, je vyšetření EKG žádoucí,“ podotýká Matoulek. Zcela nebytné je před přípravou na maraton. „Nejčastější příčinou náhlé srdeční smrti u osob nad 35 let je ischemická choroba srdeční, často dosud nediagnostikovaná,“ upozorňuje lékař.

Specifická je podle Matoulka také situace u diabetiků 1. typu, kteří se rozhodnou běhat – ti musí být sledováni podrobněji.

Zátěžové EKG

Pokud je trénink dávkován správně, má blahodárný vliv na srdce, což se projevuje třeba nižší tepovou frekvencí. V opačném případě, kdy se ženeme do nepřiměřeně vysokých intenzit a tréninkových dávek bez patřičného odpočinku, je náš životadárný orgán přetěžován a není schopen dodávat potřebné množství okysličené krve do pracujících svalů. „Zjednodušeně můžeme situaci přirovnat k jízdě po dálnici ve staré škodovce, se kterou se nám sice podaří dosáhnout vyšší rychlosti, ale po pár minutách ‚zavaříme‘ motor, protože požadovaný výkon není schopna delší dobu udržet,“ říká Aleš Tvrzník, běžecký odborník z centra Vital Praha.

Následkem může být kolaps oběhové soustavy, srdeční arytmie či infarkt myokardu, v krajním případě se může projevit i závažné netušené vrozené nebo získané postižení srdečního svalu, které může vyústit v náhlou smrt. Jeho výskyt je odhadován na dva případy na 1 000 obyvatel, což v Česku znamená 20 000 případů za rok! Za nejrizikovější sporty se v tomto směru považují cyklistika, fotbal a právě běh.

Užitečnou prevencí je zátěžové EKG (vyšetření srdce). Při něm jsou kýžená data snímána prostřednictvím elektrod, které máte připnuté na těle, zatímco zrychlujete na běhátku. Výsledky pak s vámi zkonzultuje kardiolog. Vyšetření provádí například právě Vital Praha a je součástí testu laktátové křivky.

Podstoupit by ho měli sportující, v jejichž rodině došlo k náhlému neočekávanému úmrtí přímých příbuzných v mladším věku. A také ti, co se připravují na enormní fyzickou zátěž – typicky maratonci a ultra běžci, případně i půlmaratonci. Odborníci ho doporučují i osobám nad 40 let a všem, kteří chtějí mít jistotu, že sportují bezpečně.

„Protože se u rekreačních běžců v drtivé většině jedná o zdravé osoby, abnormality na EKG v zátěži se vyskytují přibližně u každého desátého běžce. To ale ještě neznamená, že je bezprostředně ohrožen a měl by přestat běhat. Doporučujeme navazující a podrobnější vyšetření u kardiologa,“ říká Tvrzník a dodává: „V praxi se u ‚hobíků‘ mnohem častěji setkáváme s nesprávnou skladbou a metodikou tréninku. V důsledku přetěžování a nadměrných tréninkových dávek bez dostatečné regenerace u nich ovšem v budoucnu ke zdravotním komplikacím dojít může.“

Diagnostika došlapu

Probíhá v běžeckých centrech, ale setkat se s ní můžete i v některých běžeckých speciálkách (např. Triexpert). Proběhnete se na běhátku, přičemž jste natočeni kamerou a prohlédnuti odborníkem. Jinde zase využívají tzv. footscan – speciální desku vybavenou množstvím senzorů, na níž při běhu došlápnete. V každém případě je výsledkem vyhodnocení biomechaniky došlapu spolu s případnými odchylkami od ideálu.

Test je dobrým pomocníkem při výběru běžeckých bot. Většina běžců má došlap neutrální. Těm s poruchami klenby je doporučena speciální obuv nebo ortopedické vložky, případně cvičení či práce s fyzioterapeutem. Velmi zjednodušeně: k pronaci (dokrok na vnitřní stranu chodidla) mají přirozeně tendenci lidé s nohama do X, k supinaci (dokrok na vnější stranu chodidla) lidé s nohama do O. Oba nešvary mohou vést k potížím řetězícím se do celého těla – ozývají se pak například kolena nebo záda.

Technika běhu

Novinkou je analýza běžecké techniky (Full-Body Run Analysis), kterou nabízí pražská Salming RunLAB. Láká na zodpovězení otázek, jak běhat rychleji a s menším úsilím nebo snížit riziko zranění. A můžete si díky ní porovnat techniku s tou, kterou se chlubí elitní atleti. K tomu nabízí doporučení na míru včetně protahovacích, posilovacích a koordinačních cviků. Po krátkém úvodním povídání je vaše tělo opatřeno 35 senzory na „běžecky nejdůležitějších“ částech těla. Několik senzorů přijde na botu, další na kotník, kolena, kyčle, kostrč, ramena, lokty, zápěstí i hlavu. Váš pohyb pak ve třech stupňovaných úsecích snímá 11 různě rozmístěných kamer. Data po zátěži vyhodnotí speciální software a vše vám vysvětlí vyškolený trenér. Zkrátka si odtud odnesete velmi erudované tipy, jak zapracovat na své běžecké technice.

Laktátová křivka

Vyšetření, při kterém se určují tréninkové zóny podle tepové frekvence, bývá často přisuzováno jen vrcholovým sportovcům. Hodí se ale i pro začátečníky, jimž může být cenným pomocníkem ve snaze shodit přebytečné kilogramy, zvýšit kondici, ale také zabránit tomu, aby se při tréninku přetěžovali. Jinými slovy: když budete běhat nevhodně (tedy příliš rychle), nebudete ani hubnout, ani se zlepšovat žádoucím způsobem, naopak si můžete zadělat na zdravotní patálie.

Laktátová křivka vám pomůže v budování obecné vytrvalosti a napoví, v jakých zónách absolvovat rychlostní tréninky – ať už se budete chtít řídit tepovou frekvencí, tempem, či moderními watty. Dokonce lze jeho prostřednictvím odhadnout, v jakém tempu byste mohli běžet který závod.

Vyšetření probíhá na běžeckém trenažeru, kdy se zatížení (tempo) postupně zvyšuje. Zpravidla absolvujete 4 až 6 intervalů po 3 až 4 minutách. Pokaždé je zaznamenána tepová frekvence a hodnota krevního laktátu z krve odebrané z ušního lalůčku. Z naměřených hodnot vzniká laktátová křivka. Při opakovaném vyšetření lze evidovat, zda se trénink ubírá správným směrem.

Udělají vám ho v Praze ve Vitalu, laboratoři FTVS, holešovickém Triexpertu nebo v Ústavu sportovní medicíny v Brně či Centru sportovní medicíny v Liberci.

Jak na tom jste?

Chcete si sami sledovat svůj pokrok? Zvolte si libovolnou kratší trasu a čas od času si ji zaběhněte „na čas“. Nebo si zkuste známý Cooperův test, kdy jde o to uběhnout co nejdelší vzdálenost během 12 minut. Volte pro něj rovinatou trať, ideálně atletický ovál.

Pro koho běh není vhodný?

Také běh má své kontraindikace. Vyvarovat by se ho měli lidé se srdečními či cévními vadami a onemocněními, jakýmikoli akutními stavy nebo při potížích s pohybovým aparátem – jako je např. artróza. Kvůli vyššímu zatížení kostí a kloubů by běh měli konzultovat s odborníkem lidé s vyšším stupněm nadváhy – někdy je pro ně vhodnější chůze. Více o tom říká v rozhovoru kardioložka MUDr. Marie Skalská.

Během ku zdraví – přínosy:

  • větší a výkonnější srdce
  • vyšší pružnost a funkčnost cév
  • nižší tepová frekvence
  • snižování a stabilizace krevního tlaku
  • zlepšení kapilárního prokrvení organismu
  • krevní oběh se lépe přizpůsobuje měnícím se podmínkám
  • větší výkonnost plic – zvýšení jejich kapacity
  • lepší přenos kyslíku a zásobení živinami
  • zlepšení látkové výměny
  • větší spotřeba a využití energie (snižování nadváhy)
  • zlepšení trávení
  • silnější a výkonnější svalstvo
  • zlepšení pohybové koordinace
  • lepší držení těla
  • prevence plochých nohou (posilování klenby nohy)
  • odbourávání psychického napětí a stresů
  • zlepšení vegetativního (na vůli nezávislého) nervového systému
  • celkové uvolnění organismu

Zdroj: Aleš Tvrzník, David Gerych: Velká kniha běhání (Grada, 2014)