Zkrácené versus oslabené svaly

Zkrácené versus oslabené svaly
Většina z nás zajisté slyšela nebo četla o fenoménu svalových dysbalancí, kdy na jedné straně kloubu či celé části těla nacházíme přetížené a zkrácené svaly, zatímco na té druhé naopak svaly oslabené. Existuje opravdu zkrácení svalu jako takového nebo se zkracuje pouze jeho vazivo? A lze svalové dysbalance srovnat i jiným způsobem než klasickým protahováním a posilováním?

Svalové zkrácení – mýtus nebo realita?

Často se setkáme s názorem, že zkrácení svalu jako takového neexistuje, že se zkracuje pouze jeho vazivová složka. Jenže tak tomu není. Zkracují se obě složky svalu, tedy jak svalové vlákno, tak i vazivo. Je to způsobeno tím, že svaly pracují v nevhodných pohybových vzorcích, které nejsou z dlouhodobého hlediska pro tělo efektivní a ekonomické. Některé svaly se přetěžují, protože pracují nevhodným způsobem a izolovaně, místo aby pracovalo celé tělo. Na druhé straně jsou pak svaly, které se v nežádoucím vzorci nemají šanci zapojit, a proto ochabují. Vznikají takzvané svalové dysbalance. 

 

Jak dochází ke svalovému zkrácení

Svalové zkrácení jako takové vzniká jako reakce centrálního nervového systému (dále již jen CNS) na nežádoucí podněty přicházející ze svalů, které pracují ke špatným oporám. Jakmile sval dostane pokyn ke kontrakci, začne pracovat směrem k tomu úponu, kde je nastavena opora. Naše svaly jsou uzpůsobeny k tomu, aby ve většině času pracovaly k jedné dané opoře, a ta je nejčastěji nastavena distálně, tedy dále od těla nebo od páteře. K druhé opoře (té „špatné“) se stahují pouze výjimečně, např. při reflexních dějích, jako je kašel, kýchání, vylučování. Pokud svaly dlouhodobě táhnou k této opoře, dochází postupně k jejich přetěžování. Ve svalu se zvyšuje jeho napětí, neboť CNS to vyhodnocuje jako reflexní (obranný) děj. Zároveň dochází ke zkrácení svalových vláken. Na svalové zkrácení navazuje i jeho vazivová složka – vnitřní vazivová kostra, fascie a šlachy. V praxi se nám svalové zkrácení projeví funkčním vychýlením kloubu a zvýšeným odporem při snaze o pasivní protažení svalu.   

 

Protahování a posilování

Cílem tzv. kompenzačních cviků, se kterými se setkáme ve fitness i v rámci klasické fyzioterapie, je vyrovnání přítomných svalových dysbalancí. Ve většině případů tyto cviky obsahují protahování zkrácených svalů a posilování svalů oslabených. Je to ale ta správná cesta, kterou docílíme opravdové nápravy? V druhém odstavci jsme si uvedli hlavní důvod, proč vzniká svalové zkrácení – sval pracuje ke špatně nastavené opoře, což znamená, že pouhým protažením svalů neodstraníme příčinu jeho zkrácení. Pouze krátkodobě natáhneme svalové vlákno a přidružené vazivové struktury. Pokud ale neupravíme oporu, sval se opět rychle stáhne, protože jsme nezměnili informaci jdoucí do CNS. Obdobně je tomu s posilováním oslabených svalů. Klasickým posilováním oslabených svalů akorát dosáhneme jejich nežádoucího přetížení, protože sval pracuje izolovaně bez souhry s ostatními.

 

Jak docílit nápravy

Dlouhodobého efektu dosáhneme jedině tak, že přes správně nastavené opory aktivujeme vhodné pohybové programy, ve kterých svaly navzájem spolupracují, tudíž nedochází k jejich přetěžování a následnému zkracování. Dochází k obnově přirozených pohybových vzorů, které jsou pro tělo vysoce efektivní a zároveň šetrné.

 

ZAVŘÍT REKLAMU
Ikona
Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.