Jezero Garda a obzvlášť jeho severní část jsou rájem pro turisty, horolezce a milovníky via ferrat. Vybírat můžete od jednoduhých po složité, od krátkých po několikahodinové, s výhledem na jezero i překvapivým zakončením u hradů. My jsme zůstali někde uprostřed obtížnosti, a protože jsem vedla své děti na ferratu poprvé, vzali jsme si s sebou horského vůdce.

Výhledů na jezero jsme se ovšem vzdát nechtěli, proto jsme si vybrali výstup na vrchol Cima Capi (909 metrů nad mořem) v regionu Garda Trentino. Trek začíná kousek od jezera Ledro v městečku Biacesa, odkud se asi hodinu a půl stoupá lesem za začátek via ferraty Fausto Susatti. V lese je příjemně, lehce pofukuje vítr, na což později budeme vzpomínat, až se budeme grilovat v ostrém letním sluníčku.

Pod ferratou vytahujeme vybavení z batohu. Oblékáme se do sedáku, připínáme si k němu jistící ferratový set, který má tvar písmene „Y“, bývá vybaven tlumičem pádu neboli brzdou a je zakončen dvěma karabinami. Na hlavu patří horolezecká přilba, která nás případně ochrání před padajícím kamením. „Dejte si také pozor, abyste při chůzi kamení neuvolnili a aby nezasáhlo lezce za vámi,“ vysvětluje náš průvodce Lorenzo Gadda. „Na ferratě je třeba se jistit. To znamená, že obě karabiny patří na ocelové lano, kterým je cesta zabezpečená. Nikdy neodepínejte obě karabiny. Vždy musí být alespoň jedna karabina zajištěná za lano! Až pak uvolníme tu druhou,“ dodává.

Jdeme na to!

Čeká nás asi čtyřicetiminutový překrásný výstup, který není náročný. Občas pod sebou máme velkou hloubku, jindy kráčíme po skalní římse… A mezitím se nám otevírají překrásné výhledy na jezero Garda i na druhou stranu, do semknutého a zeleného údolí Ledro.

Poslední úsek na vrchol Cima Capi už jdeme bez jištění. Fotíme se u vrcholového kříže, ve stínu se pustíme do svačiny a já dostanu od dětí „medaili“. „Ferraty jsou super, to nás baví, rozhodně lepší než samotná turistika,“ chválí mě dcera.

Je čas se vypravit dál. Sestupujeme k sedlu Foletti Biacesa, kde odbočíme k další jištěně cestě Mario Foletti. Je kratší a nabízí zase jiné druhy zážitků. Lorenzo nás přemluví, ať se zapřeme nohama o skálu a pověsíme se do sedáků. Visíme nad údolím a moc si to užíváme. Naštěstí syn boj s někdejšími pocity závratě vyhrál, tak se tomu jen smějeme.

Nebojte se ferrat, nejtěžší je paradoxně hodinový sestup do údolí. Je vedro, nohy bolí, dochází nám voda. O to víc si pak užijeme, když se ponoříme do chladného jezera Garda.

Pár tipů na závěr:

Pár tipů na závěr:

Vybavení na ferraty by nemělo být starší než deset let od výroby. Ferratový kit je určený pro váhovou kategorii od 40 do 120 kg. Jinak nefunguje. Vybírejte vhodnou ferratu podle svých dovedností. Pořádně si prostudujte všechny možné trasy, ale také předpověď počasí.

Zdroj: Kondice