Baťova dálnice z rozhledy Brdo

Jeden z nejzajímavějších výhledů ve Zlínském kraji nabízí rozhledna Brdo. Jedná se o nejvyšší vrchol Chřibů a celých Středomoravských Karpat. Samotná rozhledna, postavená z lokálních materiálů místního kamene a dřeva z okolních dubových lesů, měří 24 metrů a je otevřená od roku 2004. Moc pěkná je procházka z rekreační osady Bunč, kde se můžete před výstupem posilnit v restauraci. Cesta na vrchol rozhledny právě odsud má 3,5 kilometru a zvládnou ji děti anebo i ti s ‚menší fyzičkou‘. Zajímavostí je, že po cestě je možné vidět pozůstatky ‚Baťovy dálnice‘, která se v tomto místě budovala za protektorátu a měla vést z Prahy přes Brno a Zlín na Slovensko. Každý rok se koná Silvestrovské putování k rozhledně

Staňkovka: Berounka jako na dlani

V lese mezi Černošicemi a Radotínem, poslední pražskou čtvrtí na jihozápadě Prahy, se nachází krásná vyhlídka na Berounku, přilehlá městečka, pohoří Hřebeny a na ně navazující Brdy. Jedná se o čtyřkilometrovou procházku doubravami v přírodní rezervaci Českého krasu. Auto můžete nechat za Radotínem (cestou na Třebotov) u hřbitova, kde se napojíte na červenou turistickou značku, po které by bylo možné dojít až k hradu Karlštejn. Z červené se asi po kilometru a půl u chatové osady odbočuje nahoru, lesní cesta vás pak dovede až na Staňkovku v nadmořské výšce 360 metrů.
Je tu lavička i prostranství, na kterém je možné si rozložit piknikovou deku, takže občerstvení s sebou. Kdo má rád koně, může pokračovat dál a ani ne po kilometru dojde přes krásnou louku k usedlosti s výběhy pro koně.

Lovoš: Chemička i krásné hory

Lovoš (569 metrů nad mořem) patří k nejnavštěvovanějším místům Českého středohoří, a tak se tam zajděte podívat i vy. Výstup můžete zahájit v Opárenském údolí, kterým vede naučná stezka a kde se v normálních časech dá občerstvit v restauraci Černodolský mlýn. Odtud je to na vrchol necelé čtyři kilometry. Stoupáme nejdříve lesem, postupně ale přibývá výhledů. Nejzajímavější je ten až nahoře – vidíme na dálnici, Lovosice s jejich chemickým průmyslem, to vše ale přetlučou panoramata Českého středohoří s vrcholy Kletečnou, Milešovkou, Radobýlem či Řípem, Dlouhým vrchem, Házmburkem… A krásné údolí Labe. Nahoře stojí kamenná stavba s restaurací a vyhlídková plošina postavená už v roce 1924. Z Lovoše sestoupíte dolů stejnou cestou anebo to vezměte po žluté (k Černodolskému mlýnu jsou to také 4 km).

Grúň: Výhled až do Tater

Nejkrásnější výhled v Beskydech z Grúně, horské osady a stejnojmenného hřebenu, kterým vede žlutá turistická značka. Západ slunce na terase hotelu Charbulák stojí za to. Dobře je ovšem vidět i ze silnice vedoucí po hřebenu podél malebného kostelíku a dalších chalup. Když budete mít štěstí, dohlédnete až na Slovensko – na Malou a Velkou Fatru, nebo dokonce do Nízkých Tater. Silnicí se dostanete přes Bílý Kříž až na vrchol Sulov. Je to necelých šest kilometrů, v posledním úseku se cesta noří do lesa. Kdo chce delší procházku, může z této silnice odbočit po zelené na Visalaje a odtud si vystoupat na Sulov (tam i zpět počítejte s 15 km). Zaparkovat je možné přímo na Grúni nebo si sem vyšlápnout po zelené nebo žluté značce ze Starých Hamrů (jsou to asi čtyři kilometry).

Velká Deštná: Od Pradědu po Sněžku

Orlické hory možná nepatří k nejvyšším, zato k těm nejpůvabnějším rozhodně ano. Pokud tedy plánujete do někdejšího kraje pašeráků zavítat, určitě nevynechejte nejvyšší vrchol Velká Deštná (1115 m n. m.). Za dobrého počasí a viditelnosti dohlédnete až na Hradec Králové, Rychnovsko, Broumovsko, polské Stolové a Bystřické hory, Králický Sněžník, Krkonoše, Sněžku a Ještěd. V minulosti na samém vršku stávala dřevěná rozhledna ve tvaru pyramidy. Nesla jméno Štefanova vyhlídka na počest hajného a člena horské služby Štefana Matějky.
V roce 2010 byla stržena, aby na stejném místě na podzim roku 2019 vyrostla zbrusu nová, devatenáct metrů vysoká rozhledna Velká Deštná. Dostat se k ní můžete hned z několika směrů: první – nejstrmější – možností je vydat se po zelené turistické značce z Luisina údolí (přes 2 km). Vyjít můžete i ze sedla pod Šerlichem po Jiráskově cestě kolem přírodní rezervace Jelení lázeň, tato zhruba 3,5 km dlouhá cesta je nejfrekventovanější. I proto zde bylo zřízeno parkoviště a autobusová zastávka. Nahoru vede i červeně značená hřebenovka s cyklotrasou.

Suchý vrch: Tradiční cíl výletů

Úchvatným turistickým cílem je Suchý vrch (995 m n. m.). Leží na pomezí Orlických hor a Hrubého Jeseníku a je tradičním výletním místem. Za první republiky zde vyrostla podle plánů architekta Jaroslava Stejskala turistická chata, pojmenovaná po prvním předsedovi vlády Karlu Kramářovi. Později byla k chatě přistavěna vodárenská věž, která od té doby slouží také jako rozhledna. Z pětadvacet metrů vysoké vyhlídkové plošiny je možné zahlédnout Šerlich, Králický Sněžník, polské Kladsko, Orlickoústecko, Hrubý Jeseník s Pradědem a za dobrých podmínek také Sněžku. Na vrchol dojdete z Červenovodského sedla po zelené značce zhruba po tříkilometrovém stoupání lesem. Výlet si po zelené můžete prodloužit až k dělostřelecké tvrzi Bouda, která je o 3 km dál. Rozhledna s Kramářovou chatou dnes slouží jako restaurace a penzion a je přístupná celoročně. V zimě je to ráj pro běžkaře s desítkami kilometrů udržovaných běžkařských tratí.

Dívčí hrady nad Prahou

Dívčí hrady nebo také Děvín je název návrší mezi Radlickým a Prokopským údolím na okraji Prahy. Dnes ho pokrývá tráva, kterou probleskují i květy chráněných rostlin, v létě se tu pasou ovce a kozy. A především je tu krásný výhled na Prahu. O samotném hradu Děvíně (z něj odvozen název Dívčí hrady) píše Eduard Petiška ve svých Starých českých bájích a pověstech. Hrad si vystavěly ženy po smrti kněžny Libuše navzdory vládě mužů. Z protějšího Vyšehradu vedl proti nebezpečně samostatným a soběstačným ženám boj kníže Přemysl. Dnes je to oblíbený cíl vycházek pejskařů, v létě místo pikniků a na podzim ideální spot pro pouštění draků. Výlet sem spojte s projížďkou pražským semmeringem. Historický motoráček jezdí z hlavního nádraží každou sobotu, neděli a o státních svátcích, vystoupíte na stanici Praha-Žvahov a do kopce se vydáte pěšky.Ve všední dny se sem dostanete vlakovou linkou S65. Za prozkoumání stojí i přilehlá vilová čtvrť Hlubočepy s vesnickou zástavbou nebo se můžete vydat dál do přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí.

Frýdlantské cimbuří

Jeden z nejkrásnějších výhledů v Jizerských horách je z Frýdlantského cimbuří, které je také oblíbenou horolezeckou lokalitou. Vyrazit můžete z obce Bílý Potok nedaleko Hejnic, kde se napojíte na zelenou turistickou značku, a pokračujte až k Poledním kamenům. Zhruba po dvou kilometrech cesty zastavte u vodopádu na Černém potoce, který patří mezi největší v těchto horách, dosahuje až sedmi metrů. Pokračujte na vyhlídku skalního útvaru Frýdlantského cimbuří. To vzdáleně připomíná frýdlantský zámek – odtud pochází i jeho název. Je složeno ze žulových věží a má dva vrcholy. Na jednom z nich je upravená vyhlídka, na kterou je možné vylézt po žebříku. Nad touto vyhlídkou se pak ve výšce 1007 m n. m. nacházejí Polední kameny. Je odtud krásný výhled. „Procházka je dlouhá šest kilometrů a cestou nahoru překonáte převýšení 540 metrů,“ říká Míra Feig, milovník Jizerských hor.

Pravčická brána bez davů

Nádherné výhledy do krajiny Českosaského Švýcarska a Labských pískovců nabízí Pravčická brána. Přírodní pískovcový útvar, největší svého druhu v Evropě, stojí severně od Děčína u hranic s Německem. V létě tam bývá natřískáno, na podzim a v zimě se vyhnete davům. K přírodní památce vede z vesnice Hřensko cesta dlážděná čedičovými kameny (vybudovaná už v 70. letech 19. století), která je dlouhá 4,5 km. Po prozkoumání vyhlídkových stezek na vrcholu skály se můžete vrátit do Hřenska buď stejnou cestou, nebo okruhem přes Mezní louku (14 km) po červené, která vás povede pod útesy skal a nabídne další úchvatné výhledy na Pravčickou bránu i dál do kraje.

Zdroj: časopis Kondice 12/2020, Květy, www.czechtourismus.cz