Anna Štumpf
Milíčovský les
Žiju v Praze, kousek od Milíčovského lesa, kam ráda vybíhám na kratší tréninky mezi 5–7 kilometry. Moje nejoblíbenější trasa ale vede o kousek dál, kolem celé Hostivařské přehrady. Z domova a zpátky měří 11 kilometrů. Tady jsem se toho naběhala! Sama, s manželem, s dětmi v kočárku. Momentálně je ale část cesty uzavřena. Když trénuji na delší závod, kde potřebuji rovný povrch bez kopců, jezdím za Prahu. Z Poděbrad do Nymburka kolem Labe a zpátky podél druhého břehu si můžete dát klidně půlmaraton. A komu by to nestačilo, trasu lze protáhnout třeba až do Kolína. Povrch je vhodný i pro in-line nebo kola, navíc po cestě míjíte celou řadu občerstvení a originálních bister!
Markéta Chýňavová
Po stopách Krakonoše
Zaparkujte v Harrachově na centrálním parkovišti. Vydejte se po silnici přes Rýžoviště směrem k chatě Lesní Zátiší. Od ní běžte Krakonošovou cestou nahoru k rozcestí, které se nachází zhruba kilometr pod známým rozcestím Ručičky. Odbočíte na Kládovou cestu, po které se dostanete až ke Krakonošově snídani, kde se můžete u stánku občerstvit. Pak už vás čeká jen nádherná cesta podél Mumlavy až k Mumlavským vodopádům, kde si můžete dát skvělý moučník v Mumlavské boudě. Asi po dvou kilometrech se dostanete zpět na parkoviště. Celou cestu běžíte po asfaltce, ale pozor, v dubnu a někdy i v květnu bývá na Kládově cestě a na Krakonošově snídani sníh. Nejvyšší bod trasy je 1105 m. Trasa je dlouhá zhruba 16 km s převýšením 413 m. Stoupání je mírné, Kládova cesta bývá méně rušná a na zpáteční cestě se můžete kochat krásami Mumlavy.
Polabskou rovinou
Vyběhněte z vlakového nádraží v Lysé nad Labem a směřujte po silnici k dostihovému závodišti. Od něj můžete běžet po lesní cestě značenou červenou značkou (poutní cesta Blaník – Říp) k rozcestí nazývaném Svatý Václav. Pokračujte lesem a pak po silnici do Káraného dále k Labi. Jakmile se dostanete k řece, směřujte k lázním Toušeň, dokud neuvidíte most přes řeku. Ten přeběhněte, ale nezapomeňte se veprostřed zastavit a pokochat se pohledem na mohutný tok Labe. Za mostem se dejte doleva a pokračujte proti toku směr Čelákovice, dokud neminete plavební komoru a nenarazíte na další lávku. Tu přejděte a napojte se na žlutě značenou Naučnou stezku Údolím Labe, po které se dostanete zpět k Sv. Václavovi. Pak už stačí jen doběhnout na nádraží a máte v nohách necelých 24 km s převýšením 55 m.
Dominika Rýparová
Podél Vltavy k jižnímu pólu Prahy
Když mám čas, stavuju se cestou z redakce na Zbraslavi, kde mám jednu skutečně srdeční běžeckou záležitost. Od mostu Závodu míru vybíhám po cyklostezce na levém břehu Vltavy směrem na Vrané nad Vltavou a užívám si naprosto nádhernou a nepražskou alpskou scenérii. Nevím, jak je to možné, ale skály podél řeky včetně zbraslavského lomu mi připomínají stezky kolem rakouských jezer. Voda je tu tmavá, tráva zelenější než jinde, skály, krása. Obracím se v místě, kde se poprvé cyklostezka odklání od silnice. Tam a zpět je to 8 km za odměnu a cestou dobijete pól - jižní pól Prahy.
Lesem z Vysokého nad Jizerou
Kdo někdy ve Vysokém byl, tuší, že to nebude obyčejný výběh. Malebné městečko leží v nadmořské výšce 692 m a kam se podíváte, tam jsou hory. Ne kopce, ale skutečné hory a dramatická údolí. Já se v létě odměňuju během z Vysokého, kde žije moje teta, do rodných Velkých Hamrů. Trasa mě uchvátila množstvím zapomenutých lesních cest, po kterých kdysi chodívali skláři a textilní dělníci do mnoho kilometrů vzdálených továren. Fascinuje mě samota uprostřed nádherné přírody s dechberoucími výhledy. Většina 11km dlouhé trasy vede z kopce a měkký došlap je přívětivý i pro znavené či méně trénované nohy. A je to lahoda!
Míša Bučková
Podél Vltavy a Berounky
Ráda běhám podél vody, a tak kdykoliv mohu, vyrážím k Vltavě nebo Berounce v Praze. Většinou se vyhýbám nejrušnější stezce vedoucí podél Vltavy z Braníka na Zbraslav a raději běhám na druhé straně řeky, kde bývá až na pár sprejerů a cyklistů mnohem klidněji. Parkuji v Malé Chuchli, odkud pokračuji pod Barrandovskými skálami a podél Strakonické silnici směr centrum. Strakonická je sice rušná, ale odměnou je výhled na hrad. Pak se stočím v Vltavě a pokračuji pod Barrandovským mostem a podél loděnice směrem na Radotín. Pokud chcete jen pětikilometrové kolečko, stočte to tunýlkem zpět do Malé Chuchle, anebo pokračujte dál k soutoku s Berounkou, případně pod dálničním mostem na Zbraslav. Možností, jak naběhat spoustu kilometrů, je tu spousta. U Berounky mám ráda trasu z Radotína k černošické lávce, tu se dá přeběhnout a druhou stranou (a terénem) se vrátit zpět do Radotína. Je to asi osm kilometrů.
Praděd
Mnohokrát jsem tam vyšla pěšky, na kole, na skialpech, letos v létě bych ho chtěla pokořit běžecky. Praděd, pátou nejvyšší horu Česka, totiž miluji a vracím se tam několikrát do roka. Petrovy kameny, Vysoká hole, kde jsou nejkrásnější západy slunce, Tabulové skály, vysílač a celé tohle sevřené údolí od Ovčárny na Praděd se mi nikdy neomrzí. Když vyjedu nahoru, jako by ze mě něco spadlo. Vyběhnout až nahoru nebude vůbec jednoduché. Nabízejí se dvě možnosti - buď to vezmu po silnici, což je z parkoviště Hvězda deset kilometrů. Ale cesta se příjemně vlní a nabízí výhledy do údolí Bílé Opavy, aby se pak z Ovčárny na další čtyři kilometry otevřela s výhledy na nejvyšší horu, horní stanici nádrže Dlouhé Stráně... Anebo to zkusím terénem z Karlovy Studánky lesem po modré turistické značce, která vede k chatě Barborce. Jestli to dám, začnu se teprve považovat za běžkyni.
Apolena Tůmová
Romantický park Cibulka potěší duši
Pro někoho je běh čistě výkonnostní záležitost, já patřím mezi ty, kteří běhají pro radost. A kromě pohybu to je i propojení s přírodou. V Praze je spousta parků, kam se dá jít, ale jeden z nich je nejpůvabnější a zároveň o něm tolik lidí neví. Lesopark Cibulka na Praze 5 je místo, kde najdete magickou romantiku. Kromě starých a mohutných dubů tu jsou sochy bohyň a bohů, rozhledna, která vypadá jako z pohádky Sedmero krkavců a nově zrekonstruovaný Čínský pavilon. Dá se tu snadno udělat pětikilometrový okruh, což je tak akorát, když si chce člověk zaběhat před prací a vyčistit si hlavu. V místě, kde neuslyšíte auta a nad hlavou vám akorát pozpěvují ptáci. Přestože je lesopark v Praze, žije tu hodně srnek a zajíců, takže ty vám budou dělat společnost místo davů lidí. Pro mě je tohle místo srdcovou záležitostí a když člověk by neměl pečovat jen o tělo, ale i o duši. A když jste na takovém místě, tak se svět zpomalí a všechno se zdá zase v pořádku.
Zdroje:
https://www.kudyznudy.cz/aktuality/10-tipu-kam-si-jit-v-praze-zabehat
https://www.svetbehu.cz/spustili-jsme-mapu-bezeckych-tras-250-nejhezcich-mist-kam-jit-behat/
https://www.praha.eu/jnp/cz/co_delat_v_praze/sport/bezecke_trasy/index.html