„Na ten výlet na offroadech, konkrétně na nehodu, si moc nepamatuji. Jeli jsme se podívat na krásy přírody a bohužel se to celé zvrtlo. Na ten samotný moment nemám žádné vzpomínky, ale pamatuji si, že už když jsem byla v umělém spánku v tamější nemocnici, zdály se mi takové divné sny. Tušila jsem, že něco není v pořádku a hned po probuzení jsem věděla, že je se mnou něco špatně,“ vzpomíná na osudný moment žena, kterou úraz upoutal na invalidní vozík.
Když se dozvěděla, že pojede na paraolympiádu, brečela štěstím
Rozhodla se říct ano všem novým výzvám
Život po nehodě se jí prý změnil zcela radikálně a se spoustou věcí začínala od nuly. Například se učit jíst, protože nedokázala sama udržet příbor. Z rodinného domu se musela přestěhovat do bezbariérového bytu a zvyknout si na novou situaci musela i celá její rodina. Během pobytu s výukou soběstačnosti v pražském centru Paraple jí terapeutka nabídla, zda si nechce vyzkoušet lukostřelbu. A jelikož prý má Tereza ráda nové výzvy, tak do toho šla. „Učili nás nové vychytávky, které nám měly pomoct v životě. V té době jsem zrovna měla období, kdy jsem na vše říkala ano. Chtěla jsem zjistit, kam mě to až dovede,“ vzpomíná s úsměvem sportovkyně.
Sportovní úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat
Vzala luk do rukou a cítila, že to nedělá poprvé
Už cestou na střelnici jí terapeutka řekla, že zná osobně nejlepšího českého paralukostřelce Davida Drahonínského, který zrovna sháněl novou parťačku do týmu. „Tomu jsem se musela smát, protože Davida jsem znala a ani ve snu by mě nenapadlo, že by mi lukostřelba někdy mohla jít tak dobře jako jemu. Stalo se ale něco velmi zvláštního. Hned jak jsem chytla luk, tak jsem měla pocit, že to nedělám poprvé a že mi to jde nějak samo. Kdyby mi někdo v době před úrazem řekl, že někdy budu střílet z luku, klepala bych si na čelo, ale tenkrát na střelnici mě to okamžitě pohltilo,“ vypráví se zápalem Tereza.
„Nejde to jinak než pořádně makat.“
Brzy se dostala pod ruce Davida Drahonínského, který jí dával cenné rady, později s ním začala jezdit i na závody. Trénink lukostřelby prý ale nespočívá jen v samotném střílení z luku, ale patří k němu i rehabilitace, masáže, kondiční trénink, posilování. „Tréninky jsou dvou- až třífázové a probíhají pětkrát týdně. Pokud chce člověk na tu vyšší úroveň a plnit cíle, tak to zkrátka nejde jinak než pořádně makat. Je to velmi náročné na tělo i na hlavu.
V běžném životě kromě trénování ráda chodí na kafíčko a jezdí na výlety
A to nejen pro mě, ale i pro lidi, co mi pomáhají. Mezi ně patří úžasná trenérka Lída Fikarová i moje maminka, která se mnou všude jezdí a vyndává mi vozík z auta, nabíjí šípy a chodí pro ně k terčovnici. Bez ní by to nešlo,“ říká vděčně paralukostřelkyně.
Za svoje největší sportovní úspěchy dosud považuje první paralympiádu v Tokiu (i když se obešla během covidové pandemie bez diváků) a také letošní mistrovství světa v Plzni, kde společně s Davidem Drahonínským vybojovala zlato. Jaké zažívala pocity, když se dozvěděla, že pojede s lukostřelbou reprezentovat Česko na paralympiádu do Tokia? „Brečela jsem štěstím. Dozvěděla jsem se to asi jen měsíc dopředu. Věděla jsem, že na závodech se nemůžu kvalifikovat, protože jedno ženské místo pro Českou republiku už bylo obsazeno. A tak nezbývalo než čekat, jestli pro můj start bude schválena divoká karta. Povedlo se a já měla velikou radost!“ Aktuálně se i se svým týmem připravuje na nadcházející paralympiádu v Paříži, kam se už moc těší. „Dávám si za cíl podat dobrý výkon, být se sebou spokojená a rozhodně budu bojovat, abych třeba dosáhla i na tu paralympijskou medaili.“
ParaRestart pomáhá hendikepovaným sportovat
V České republice žije 13 % lidí s určitým typem hendikepu, který je dlouhodobě limituje v běžném životě. Vlivem nehod, zranění a závažných onemocnění mezi ně přibude každý rok průměrně 200 Čechů, kteří přijdou o končetinu nebo jsou upoutáni na invalidní vozík. Vyrovnat se s nelehkou životní situací a vrátit se k běžnému životu jim od letošního podzimu pomáhá nový projekt ParaRestart, který seznamuje klienty rehabilitačních center s možností aktivního sportování. ParaRestart vznikl ve spolupráci Českého paralympijského výboru a společnosti Sazka a má zvýšit povědomí o možnostech sportování hendikepovaných osob a prostřednictvím sportu jim pomoct vyrovnat se s těžkým životním obdobím. Zároveň se jedná o první systematický projekt pro vyhledávání budoucích paralympijských sportovců.
Zdroje:
Tereza Brandtlová, paralukostřelkyně
