Svalová zranění patří mezi nejčastější sportovní zranění a působí velmi nepříjemné komplikace s dlouhou dobou hojení. Ta rozsáhlejší o sobě dávají vědět i po několika letech. A netýkají se jen běžců nebo obecně sportovců, podobné poranění si můžete způsobit i při běžné činnosti, jako je dobíhání autobusu, při věšení záclon nebo seskakování ze židle. „Sval se skládá ze svalových vláken, která jsou v neustálém napětí. Při určité tělesné aktivitě se sval může přetížit a hrozí jeho natržení nebo úplné přetržení. Velice laicky řečeno svalová vlákna nevydrží nároky, které jsou na něj kladeny a dochází menší či vetší měrou k poškození jeho struktury. Zranění je provázeno poměrně vysokou, ostrou bolesti, která nás okamžitě zastaví v aktuální činnosti. Typicky je to pocit říznutí nebo škubnutí v oblasti svalu,“ vysvětluje Anna Neklanová, fyzioterapeutka z Balneo & Medical Aquapalace Praha.

Zdroj: Youtube

Podíl na vzniku úrazu může mít několik faktorů: věk, fyzická kondice a svalová síla, různé dysbalance nebo historie úrazů. Ten, kdo měl v minulosti zranění pohybového aparátu, má v budoucnu vyšší šanci, že se bude opakovat. Což jistě znáte zejména u profesionálních sportovců, kteří se celou kariéru pořád dokola léčí s podobným typem zranění. Nejčastěji dochází k poranění svalů během kontaktních týmových sportů, jako je fotbal nebo hokej. Sporty, u kterých se často skáče, například basketbal nebo volejbal. A rizikovým sportem je i atletika, hlavně rychlostní disciplíny a skoky. U vytrvalostních sportů, jako je běh, cyklistika nebo triatlon hrozí přetrénování a vznik únavových zranění. „Při běhu jsou nejvíce ohroženy svaly dolních končetin, takže zejména lýtkové svaly, achilovky, často i hamstringy a čtyřhlavé stehenní svaly, respektive přitahovače kyčlí. Často také svalstvo vnitřní strany stehen,“ vyjmenovává fyzioterapeutka Anna Neklanová.

Natažený sval

Cítíte náhlou bolest a napětí ve svalu, ale zároveň se neobjevil otok a končetina je stále pohyblivá? V tom případě by mělo jít pouze o natažený sval. „Není omezena délka svalu, ale pocitově spíše jeho síla, právě pro nepříjemný pocit při zatížení. Počítejte, že po dobu několika dní můžete cítit ve svalu pocit tahu, tlaku a vyššího napětí. Nejhorší máte za sebou zpravidla do 72 hodin, do té doby doporučuji klidový režim, pak je možné se pomalu vrátit do zátěže. Nejedná se o nic vážného, ale pokud byste ve sportovní aktivitě pokračovali, mohli byste si zranění výrazně zhoršit,“ varuje Anna Neklanová.

Natržený sval

Pozorujete v místě poranění lehký otok či hematom, cítíte intenzivní bolest? Zkušenější sportovci poměrně často uvádějí, že při natržení svalu cítí ostré píchnutí v místě poranění, a podle toho celkem spolehlivě poznají, co se jim stalo. „Mezi další příznaky natrženého svalu patří pocit ztuhnutí a bolestivost při zapojení svalu, buď lokální nebo i po celé délce svalu. Bolestivost muže být i klidová a pohmatová. Zpravidla se může snižovat po dostatečném prohřátí svalu, nicméně následně se obtíže znovu objevují a často i zhoršují,“ říká fyzioterapeutka Neklanová a doplňuje: „Drobné trhliny se léčí několik týdnů, ty rozsáhlejší potřebují na zacelení i několik měsíců. Ve většině případů je ale po měsíci možné pomalu začít s postupným zatěžováním svalu.“

Přetržený sval

V kritickém momentu jste možná slyšeli a cítili samotné prasknutí svalových vláken. Rozhodně ale cítíte prudkou bolest a ztuhlost. „Přetržený sval sportovce okamžitě zastaví a sval není možné dále zatížit. Pohmatem je patrná trhlina („díra”) ve svalu nebo cítíte neobvyklé nerovnosti. Objevuje se otok a hematom. V okamžiku vzniku zranění ihned přestaňte sval namáhat a co nejdříve vyhledejte lékařskou pomoc. V extrémních případech může být vyžadováno i chirurgické řešení,“ vysvětluje Anna Neklanová. Hojení trvá zpravidla měsíc až šest týdnů, rehabilitace od tří do šesti měsíců, ale bolest v místě svalu může přetrvávat i déle.

Ledovat, nebo ne?

V tomto směru se názory různí a podle některých odborníků na svalová zranění může ledování negativně ovlivnit přirozené regenerační procesy organismu. Každopádně je to velmi individuální, záleží spíš na tom, jestli vám to prospívá, ulevuje od bolesti a s ledováním máte dobrou zkušenost. Fyzioterapeutka Anna Neklanová z Balneo & Medical Aquapalace Praha k tomu říká: „V té úplně nejrannější fázi je určitě dobré ledovat a držet končetinu co nejvíce v klidu a ve zvýšené pozici nad úrovní srdce. Vhodný je i kompresní obvaz. Naopak úplně nevhodné je nadále zatěžovat sval sportem. V případě, že mám podezření na natržení svalu a obtíže neodeznívají ani po týdnu, pak navštivte fyzioterapeuta nebo lékaře. Ten je schopen pomocí sonografického vyšetření vyhodnotit míru poškození svalu a následně určit vhodný postup léčby.“

Pomůže odborník i tejpy

Pokud nevíte, na jakého lékaře se obrátit, pak fyzioterapeut rozhodně není špatná volba. S lehčími poranění si poradí a v případě potřeby vás odkáže k dovyšetření příslušným lékařem. Metod, které muže fyzioterapeut využít je mnoho, od manuálního přístupu přes různé druhy fyzikální terapie (laser, rázová vlna…). Často sáhne i po tejpu. „Při léčbě svalových zranění je používáme často, protože pomocí tejpu dokážeme zajistit kloubní stabilitu a můžeme zlepšit svalové prokrvení a tím urychlit i proces hojení. Pracuji hodně se sportovci, takže nejčastěji aplikuji tejp na kolena, kotníky, záda a ramena. Mám spoustu případů, kdy sportovci nemohli hrát kvůli bolesti po zhmoždění svalu, ale po zatejpování se cítili o dost lépe a zápas nakonec odehráli celý. Dalo by se říct, že tejpy mohou změnit vnímání bolesti u sportovce a v některých případech eliminovat možnost většího zranění,“ vysvětluje Lucie Fortuníková, fyzioterapeutka Českého ženského fotbalového týmu. Tím ovšem netvrdí, že tejpy vše vyřeší. Naopak na ně nedoporučuje spoléhat při dlouhodobé bolesti, aby nedošlo k nějakému většímu úrazu: „Berte ho jako skvělého pomocníka při nějakých menších bolestech nebo například při rekonvalescenci po větších zraněních. A rozhodně se nepokoušejte tejp sami nalepit. Alespoň ne poprvé. Na začátku je důležitá důkladná a správná instruktáž pro danou diagnózu od nějakého specializovaného terapeuta.“

Jak předejít zranění

Při sportovních aktivitách je důležitá prevence zranění. Tréninkový plán by měl každý přizpůsobit své fyzické kondici a aktuálnímu zdravotnímu stavu. Pokud cítíte nadměrnou únavu a vyčerpání, raději zvolte odpočinek a trénink vynechte. Zejména v teplých letních dnech nezapomínejte na pitný režim, protože hydratace je důležitá pro správnou funkci celého organismu, včetně svalů. Také dbejte na dostatečný příjem energie a živin ze stravy pro podporu regenerace svalů a celkové výkonnosti. „Za nejrizikovější faktor vzniku svalových poranění vidím nedostatečnou přípravu svalstva na výkon (zahřátí, protažení, aktivaci atd.) a pak řekněme obecně přecenění vlastních sil, ať už se to týká techniky cvičení, typu tréninku, míry zátěže nebo úrovně kondice. A samozřejmě muže hrát roli i nedostatečná regenerace, pokud se budeme bavit o velmi aktivních jedincích,“ dodává Anna Neklanová.

Nejděte přes bolest

Nepodceňujte žádné svalové zranění, protože pokud ho nebudete správně léčit, v akutní fázi to samozřejmě povede ke zhoršení stavu, respektive poranění. A při nedoléčení nejen, že hrozí opakování obtíží, ale v neposlední řadě si také sportováním “přes bolest” vybudujete chybné pohybové stereotypy, protože se budete snažit vyhnout bolesti nebo začnete přetěžovat zase jiné svalové skupiny, které následně tímto mohou být také v ohrožení. „Osobně se domnívám, že pokud začínám sportovat nebo se například připravuji na nějaký závod a navyšuji tréninkové dávky, je vhodné začít spolupracovat s kondičním trenérem, fyzioterapeutem, a především věnovat dostatek času regeneraci,“ doplňuje fyzioterapeutka Neklanová.

Zdroje: