KDYŽ MILUJETE VODU
Vodním sportům v Česku propadá čím dál více lidí, i když u nás jaksi postrádáme moře. Nakonec to ale zase tak zásadně nevadí, protože kromě klasického surfování, ke kterému nějaké ty vlny přeci jen potřebujete, se toho na jezerech a rybnících dá podniknout pořád hodně. Můžete zkusit wakeboard, wakeskate, paddleboard nebo surfování za lodí. A ten pocit, když chytíte vlnu nebo konečně najdete balanc na paddleboardu, je opojný! Veškeré aktivity na prknech jsou navíc skvělé pro rovnováhu, posílení celého těla a taky vaši hlavu, protože se při nich musíte velmi soustředit. Jenže co si počít, když je venku počasí, že by ani psa nevyhnal? Plavání touhu po ,balancování‘ těžko uspokojí… Do oka mi proto padly surfařské tréninky na suchu s Jakubem Michnou, který je surfař tělem i duší. „V Portugalsku jsem objevil koncept suché přípravy – trénink speciálně zaměřený na pohyby na surfu – a začal jsem ho pravidelně pořádat pro surfovou komunitu v Praze. Nově jezdím i do Brna, a to každou středu,“ říká Michna.
Pro pokročilejší pak existuje neuvěřitelný vynález jménem surfskate. Ten přesně simuluje pohyb surfové desky v oceánu a umožňuje tak pohyby na prkně trénovat, i když vás od moře dělí tisíce kilometrů. „Kombinací těchto dvou tréninků se snažím rozvíjet úroveň českých surfařů, kteří nemají možnost přestěhovat se k oceánu. A funguje to skvěle!“ podotýká Michna.
Surfařské tréninky na suchu fungují pod hlavičkou Pražského surfového klubu. Mě trénink hodně bavil, a to nejsem zrovna surfařka. V létě jsem ale propadla paddleboardu, a tak mě zajímalo, jestli pro mě ,suché‘ surfové tréninky mají i tak smysl. „Na trénink může přijít úplně každý, surfování je unikátní komplexní pohyb, který vyžaduje funkčnost celého těla. A tréninky tak jsou vhodné pro kohokoli, ať už potřebuje rozhýbat po celodenním sezení v kanceláři, nebo se připravit na další surfařskou sezónu,“ ujišťuje Michna.
Trénink má podle něj přidanou hodnotu pro ty, co chtějí na surf vyrazit poprvé, a právě zkušenost z tréninku na suchu jim dá ,startovní výhodu‘. Zejména v oblasti techniky takzvaného takeoffu neboli vstávání. To rozhodně můžu potvrdit, protože právě vstávání jsme trénovali docela intenzivně, a i kdybych nechtěla nikdy surfovat, tak jako cvičení na břicho a koordinaci to bylo naprosto skvělé.
KDYŽ MILIJETE KOLO A POLYKÁNÍ KILOMETRŮ
Patříte-li mezi cyklistické nadšence, nejspíš se podzim co podzim s těžkým srdcem loučíte se svým kolem a obřadně ho ukládáte do sklepa. Rotoped vám nabízet nebudeme – ten nadšení z jízdy, dojmy z plynoucí krajiny ani vítr ve vlasech nahradit nedokáže. Co to ale zkusit s virtuální realitou? Ta si v posledních letech začala hledat cestu i do fitek a virtual cycling je docela dobrou možností, jak se vyrovnat se steskem po opravdové jízdě.
Ve světě už je virtual cycling pojem, v Česku tak rozšířený není, přesto ale najdete místa, kde si ho můžete vyzkoušet. Různé programy, které je možné si na svém ,kole‘ nastavit, najdete například v síti fitness studií John Reed. Program, který vše posouvá ještě o další úroveň výš, se jmenuje Les Mills – The Trip.
Oč jde? Jedná se o hodinovou lekci, která je simulací opravdové jízdy. „The Trip je virtuální jízda, která ve 3D simuluje skutečnou jízdu. Těch tripů je několik. Můžete jet krajinou nebo různými městy, být u moře, na horách a máte při tom opravdu pocit, že jste venku. Na indoor kole se nakláníte, jak je to přesvědčivé. K tomu hraje super hudba a tím vším vás provází virtuální instruktor na plátně,“ popisuje, co vás na hodině virtuální cyklistiky čeká, Ria Hrušovská, která do Česka programy Les Mils přivedla.
Může taková hodina uspokojit rekreačního cyklistu i hobíka? „Program je vhodný pro oba typy, zátěž si člověk volí sám. Když chcete sedět, tak sedíte. Když je třeba jít ze sedla jako při stoupání, tak se do toho opřete,“ odpovídá.
KDYŽ MILUJETE HORY A ZDOLÁVÁNÍ VÝŠEK
Na hory se dá vyrazit i v zimě, ale pokud máte rádi ferraty, nastává vám na pár měsíců utrum.
Radost z jištěných cest v zimě vynahradí lezecká stěna, která nabízí bezpočet možností, jak ji zdolat. Můžete si zvolit takovou obtížnost, jaká vám bude vyhovovat.
„Pro začátek lidem stačí jen odhodlání a chuť něco nového zkusit. Lezecký úvazek, boty a lano vám půjčíme,“ říká instruktor lezení David ,Kotel‘ Kotlovský. Začít může každý, kdo nemá strach. Běžně to s lezením zkouší už děti od čtyř let.
Počítejte ale s tím, že v zimě jsou lezecká centra plnější než v létě. Právě proto, že se do nich s horšícím se počasím začnou uchylovat i ti, které ve zbytku roku potkáte spíš ve volné přírodě. „Jenže déšť a špatné počasí na skály přeci jen moc vyrážet neumožňuje,“ podotýká Kotlovský. Sám je instruktorem lezení jak na umělých stěnách, tak v přírodních terénech. To, co si natrénujete na stěně, pak můžete zužitkovat i venku.
Pro mě je lezení na stěně skvělou alternativou lezení venku. Mohu si vybírat obtížnost a díky bezpečným podmínkám se občas i ,hecnout‘ na něco těžšího, takže se učím věřit sama sobě. Zároveň si na stěně osvojuji pohyb na chytech a také poznávám lidi, se kterými už plánujeme jarní lezení.
Zdroje:
Kondice 10/2019, autorská reportáž
https://bmcpsychiatry.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12888-020-02518-y
https://tutorials.barefootsurftravel.com/articles/5-things-to-know-when-you-start-surfing/
