Skitouring (nebo jeho těžší verze skialpinismus) je pohyb, který v sobě v podstatě spojuje dvě aktivity: turistiku a lyžování.

Zjednodušeně řečeno se jedná o túry na lyžích, kdy místo bot nebo běžek nasadíte speciální vybavení. Na lyže natáhnete pásy, někam vystoupáte, tam pásy sundáte a na závěr se odměníte parádním sjezdem.

Zdroj: Youtube

Původně se jednalo především o pohyb ve volném terénu, který byl určený zkušenějším lyžařům, ale dnes už můžete vyrazit i na trasy po značených cestách a dolů to vzít klasickou sjezdovkou. V tu chvíli stačí, když umíte lyžovat a máte alespoň nějakou fyzičku. Pokud vás skitouring láká především tím, že díky němu můžete opustit lyžařské středisko, je to jiné. V takovém případě už je potřeba mít zkušenosti s pohybem v horách, být velmi dobrý lyžař a vlastnit lavinové vybavení (sondu, lopatu, vyhledávač), a to i na českých horách.

Při skitouringu si dáte pořádně do těla. Jde o aerob ní trénink, při kterém zapojíte komplexně celé tělo. Při stoupání budou makat nejen nohy, ale díky hůlkám i ruce. U sjezdu si nohy neodpočinou a ještě zapracujete na svém středu a zádech.

Ačkoli skitouring momentálně zažívá boom, má celkem bohatou historii, která sahá do 19. století. Počátky skitouringu se shodují s počátky lyžování možná i proto, že dřív nebyly lanovky a vleky, a když jste někam chtěli sjíždět, museli jste si nějaký kopec prostě vyšlápnout. Největší rozmach přišel v 60. a 70. letech, kdy si skitouring oblíbili především lezci, kteří se potřebovali dostávat pod zdolávané hory. Dnes už jde o sportovní aktivitu pro širší veřejnost – rozhodně není jen záležitostí pro pár nadšenců.

Jak říká skialpinista Tomáš Bystřický: „České hory jsou na první seznámení se skitouringem úplně ideál ní, protože nabízí různorodý, ale bezpečný terén. Kromě pár konkrétních lokalit, jako je Obří a Modrý důl v Krkonoších nebo Velký Kotel v Jeseníkách, tu nehrozí riziko lavin. Naopak všechna česká pohoří nabízí značené nebo alespoň doporučené trasy pro skialpinisty.“

Hlavně bezpečně

Ačkoli se může zdát, že vybavení je podobné jako na lyže, technicky je zcela jiné. Pohyb nahoru má svá specifika a v neposlední řadě je důležitá bezpečnost a dobrý vztah k horám.

Jak se zorientovat ve vybavení a jak se na skialpy správně obléknout?

Základní výbava:

OBLEČENÍ:

Nahoru se zahřejete, dolů lehce profouknete, proto základní pravidlo skialpového oblékání zní: Vrstvit, vrstvit, vrstvit!

Investovat do kvalitního oblečení se vyplatí. Věci s vysokým odvětráváním a dobrým zateplením jsou základ. V horách se navíc často mění podmínky, fouká vítr, můžete jít také s někým, jehož tempo je pomalejší. Ideální jsou materiály, které umí obojí: zahřát i odvětrávat.

CO DO BATOHU:

Do kopce se oblékněte jako na běžky, z kopce jako na lyže. V batohu mějte lehkou péřovou bundu, nějakou větruodolnou bundičku (například z Gore-texu) nebo i kalhoty, náhradní teplé rukavice. Důležitá je také svačina, cukry a teplý čaj v termosce.

KOUPIT ČI PŮJČIT?

Pokud jste nováček, většinou doporučujeme si vybavení nejdřív zapůjčit. Půjčovnu najdete už ve skoro každém horském středisku. Na den vás to vyjde na 350–500 korun. Ve většině míst si můžete půjčit i lavinovou výbavu.

Pokud už vás skitouring chytl, počítejte, že vybavení začíná na 20–25 tisících. Skuteční fajnšmekři však za něj mohou dát mnohem více. Někteří vlastní hned několik typů lyží: ty, které více ocení při stoupání, nebo takové, se kterými si užijí hlavně sjezd…

SKIALPOVÉ LYŽE SE SKIALPOVÝM VÁZÁNÍM

Lyže mají speciální očko na uchycení pásů a vázání, které má polohu pro stoupání a sjezd. Jako začátečník volte lyže na základě svých sjezdařských schopností a také podle lokality, ve které se budete většinu času pohybovat.

SKIALPOVÉ BOTY

Jedná se o lyžáky, které mají dvě pozice: na chůzi a na sjezd. Vnitřní část mají většinou na suchý zip či tkaničky a jsou v plastovém skeletu jako běžný lyžák. Podrážku mívají podobnou pohorkám, aby neklouzaly při zdolávání úseků, kde není sníh. Je potřebné vyzkoušet více modelů, na noze totiž musí dobře sedět.

STOUPACÍ PÁSY

Speciálním pásům, které se natahují na skluznici lyže, se pořád říká ‚tulení‘, přestože se už dnes nevyrábí z tuleních kůží, ale ze syntetických materiálů. Ze spodní strany mají lepidlo, kterým se přichytí na skluznici a před sjezdem se zase stáhnou. Pásy je třeba po každé túře pořádně vysušit, jednou za čas se obnovuje lepidlo.

HŮLKY

Většina skitouringových hůlek je teleskopických, abyste si dle terénu mohli nastavovat výšku.

PŘILBA A BATOH

Přilba je naprostým základem, bohatě postačí lyžařská. Batoh zase budete potřebovat na oblečení a uložení pásů při sjezdu. Pokud se vydáte do volné přírody, tak i na lavinové vybavení (‚svatou trojici‘ – pípák, sondu a lopatku).

Naučte se základy

NEJDŘÍV LEHKÝ TERÉN

Pohyb na skialpech je velmi podobný chůzi a v lehkém terénu se na nich dokáže pohybovat v podstatě i úplný začátečník bez instruktáže. Komplikace a zbytečné pády přicházejí se strmými kopci. Takže je dobré si nejdřív lyže ‚ochodit‘ na mírnějším kopečku.

SPRÁVNÉ ZATÍŽENÍ

Obvyklou začátečnickou chybou je podkluzování pásů. K tomu dochází tak, že se člověk zapře do hůlek, předkloní se a posune tak těžiště na přední část lyží. Tím se sníží tlak na pásy a ty kvůli tomu podklouznou a spadnou. Správného zatížení dosáhneme tak, že stojíme vzpřímeně s nohama na šířku pánve a nepředkláníme se. Váha je v patě lyžáku a krok začínáme přenesením váhy ze zadní nohy na přední pomocí zatlačení do chodidla zadní nohy.

POHYB KŘÍŽEM

Při stoupání pohybujeme končetinami křížem – jako při chůzi. Levá a pravá noha jsou vpředu, pravá ruka a levá noha jsou vzadu, jak je to pro nás přirozené.

LYŽE NA ZEMI

Lyže nezvedáme ze země, ale suneme. Pás drží tím lépe, čím více plochy je v kontaktu se sněhem. Naučit se správnou techniku se vyplatí i proto, že se pak při stoupání zbytečně neunavíme. Ono zdvihat při každém kroku 2–4 kg váhy, kterou mají dohromady lyže a lyžáky, opravdu není efektivní.

SKIALPOVÁ OTOČKA

Zatímco do mírného kopce stoupáte přímo vzhůru, do toho strmého je třeba traverzovat cik-cak. To znamená, že je čas od času nutné změnit směr – k tomu se ve strmých svazích používá skialpinistická otočka. A tenhle prvek je třeba naučit se správně. Většina začátečníků dělá otočku špatně, a proto buď padá, či bojuje se zapíchnutou špičkou. Základní pravidlo zní: Lyži při otáčení na místě obracíme vždy za sebou – zakopneme ji za sebe a ve vzduchu otočíme. Nikdy to nedělejte před sebou směrem ke svahu.

ČAS NA SJEZD

Pokud se budete pohybovat na sjezdovce, sjíždět se vám bude stejně jako na klasických lyžích. Před sjezdem ale musíte myslet na to, abyste své lyžáky přepli z nastavení na výšlap do režimu sjezd a zamkli vázání. Budete-li sjíždět ve volném terénu, měla by být vaše váha více ve středu. Lyže se při změně směru snažte odlehčit, aby ‚vyplavaly‘ na povrch sněhu. Rozdíl je také v tom, že přenos váhy ze strany na stranu je při oblouku ve volném terénu méně výrazný než na sjezdovce.

POZOR NA:

příliš utažené či příliš volné lyžáky při výstupu. Mohli byste to odnést puchýři a odřenými holeněmi či patami. nastavení opěry vázání. Nenastavujte si automaticky tu nejvyšší, zkrátí vám totiž krok a chůze je poté neefektivní.

Při pohybu ve volném terénu pozor na pohyb okolo samotných skal a stromů, kde je riziko utržení laviny.

Pravidla bezpečnosti

1) ZNÁT PODMÍNKY

V první řadě je dobré vědět, jaké jsou aktuální sněhové a povětrnostní podmínky v daných horách a jak bude počasí vypadat v následujících dnech. Je potřeba si také pročíst lavinovou předpověď na daný den. V případě pochybností se klidně jděte poradit na místní stanici horské služby. Ptejte se chatařů, u kterých jste ubytovaní. Znají hory nejlépe.

2) SPRÁVNÍ PARŤÁCI

Na skitouringové výpravy je lepší se vydávat vždy v partě. Alespoň ve dvojici, ideálně však v tří- až čtyřčlenné skupině. Také je dobré vědět, jak na tom jsou jednotliví členové výpravy. Ti nejzdatnější by měli jít první a poslední, nejslabší mezi nimi.

3) HORSKÁ SLUŽBA

Ať už jste v jakýchkoli horách, měli byste vědět, kde přesně jste (jak se jmenuje pohoří, oblast, trasa, kam jdete), číslo na záchranné složky (112 sice funguje všude, případnou záchrannou akci ale zrychlíte, pokud voláte přímo místní horskou službu) a nic nezkazíte instalací aplikace Záchranka do mobilu.

4) KDY VYRÁŽET

Na túru vždy vyrážejte v ranních hodinách a návrat plánujte tak, abyste se stihli vrátit před setměním.

5) LAVINOVÁ VÝBAVA A BEZPEČNOST

Kompletní lavinová výbava je povinností! Patří do ní lopatka, sonda a lavinový vyhledávač. U toho byste měli zkontrolovat stav baterií a funkčnost. Baterie by nikdy neměly být nabité pod 60 procent.

Vedle lavinové výbavy myslete na to, abyste u sebe měli nabitý telefon a čelovou lampu pro případ, že byste se nestihli vrátit včas. Pravidelně si kontrolujte na mapě polohu a zapamatujte si, kde byl naposledy signál.

Myslíte-li to se skialpem vážně, doporučujeme přihlásit se na lavinový kurz!

6) LÉKÁRNIČKA A VYBAVENÍ

S sebou byste vždy měli mít zkontrolovanou lékárničku a dostatečné množství tekutin. Úplně nejlepší je teplý čaj v termosce. Pokud jste zvyklí na camelback, počítejte s tím, že vám v něm voda může zmrznout. A nezapomeňte na něco k jídlu – svačinu si připravte podle délky a obtížnosti túry.

7) POJIŠTĚNÍ NA HORY

Může to znít jako banální rada, ale je dobré vědět, zda vaše pojištění zahrnuje záchranu mimo sjezdovky či záchranu vrtulníkem. Nechceme samozřejmě sýčkovat, ale je lepší být v horách na sto procent zajištění.

8) RESPEKT A POKORA

K horám byste vždy měli mít respekt. V praxi to znamená nefixovat se na jeden cíl, ale být připraven změnit naplánovanou túru podle aktuálních podmínek. Respektovat byste také měli svoje parťáky a nikdy nikoho z nich nenechat v horách. Stejně tak je důležité respektovat sezónní uzávěry a zákazy.

Zdroje:

  • https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2213078022000366
  • https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/2325967119867676
  • https://www.ridestore.com/mag/ski-touring-for-beginners/