Oblíbená běžecká trasa? Sedm, osm kilometrů. Jednou, dvakrát do týdne si ale Simona zaběhne i desetikilometrovou trasu. Poslední dobou ji trochu zlobí kolena, a tak trochu zvolnila.

V Praze ji můžete potkat na Letné, je ale teplomilný člověk, a tak v zimě trénuje raději doma na páse. "Mám strach ze zimy, tak si vždy navleču několik bund, čepici, nikdo mě nepozná, ale pak je mi zase vedro a dělá se mi špatně. Nemám ráda, zimu, bahno, sníh, ani hory. Jsem letní typ," vysvětluje, proč raději zůstává uvnitř.

Při běhání využívá chytré hodinky. Zná se, řídí se svými pocity. Třeba tím, aby při běhu dokázala ještě mluvit a nešla do moc vysokých tepů. To je totiž pro hubnutí a fyzičku nejlepší. Ví, že musí správně dýchat, nesmí hned na začátku moc přestřelit, protože desetikilometrová vzdálenost dokáže být "sakra dlouhá." A když ji náhodou dech dojde, zastaví se, protáhne a běží dál. "Dnes už nic nedělám na krev. Zjistila jsem ale, že mi běh hezky formuje postavu," dodává Simona Krainová, která se při sportu ráda zpotí, netouží po "pekáči buchet" na břiše, chce si udržet ženskou postavu.

Nejsem závoďák

Závodní tip není, běhá si pro radost. Na start se postavila jednou dvakrát v životě v rámci charitativních závodů, ale zjistila, že jí to nevyhovuje. Snažila se překonat sama sebe a bylo jí z toho zle. "Běhám nejraději sama, nerada se přizpůsobuji tempu někoho jiného. To pro mě není ten správný běh."

Každé ráno hodinu běhá a pak půl hodiny cvičí. Má trenéra, který za ní chodí domů, občas vyrazí někam do fitka, ale nejčastěji zůstává doma. Zvládá to i sama. Na základě zkušeností s trenérem si umí vytvořit cvičební plán, který podle potřeby mění, nikoho neomezuje a nemusí nikam vyrážet.

Simona a její rodina tráví hodně času v Dominikáně. Tam se zamilovala do plavání. Plave klasicky, ale v bazénu vydrží kroužit klidně hodinu, hodinu a půl. "Ve vodě posiluji všechny svaly rovnoměrně. Zjistila jsem, že se tím dostanu do výborné kondice. Střídám to s během."

Jako dítě byla Simona extrémně hubená. Dokonce musela chodit k lékaři na pravidelné vážení a kontroly. "Cpali do mě rybí tuk, dokonce mi na dlouhou dobu zhnusili ryby. Když jsem je cítila na talíři, dělalo se mi zle. Proto jsem jako začínající modelka neměla nad sebou bič, žádnou disciplínu, ani ve sportu, ani v jídle," dodává.

Sportovní úrazy se jí až na výjimky vyhýbají. Před pár lety si totiž vyběhala únavovou zlomeninu, kdy jí praskla lýtková kost. Rekonvalescence jí trvala tři měsíce a vzala si z toho jedno velké poučení: na každou bolístku si dnes dává pozor.


Zdroj: rozhovor se Simonou Krainovou pro časopis Kondice 2/2023