Rozhovor s Radkou Šípkovou, finalistkou běžecké výzvy Craft

Co ti příprava podle tréninkového plánu přinesla?

Bylo to pro mě vůbec poprvé, co jsem podle tréninkového plánu sportovala. Do trénování jsem chtěla jít naplno, abych poznala, jaké změny a posuny v běhání na suchu i na běžkách a také ve fyzičce mi trénování přinese.
 
Sportování podle plánu byla pro mě obrovská změna a také výzva. Vzhledem k tomu, že jsem měla nastavené trénování docela intenzivně a chtěla sportovat naplno, znamenalo to pro mě nastavit si i jisté priority.

Dříve, když jsem chodila běhat, jsem nikdy netrénovala podle tréninkových zón. Většinou jsem si hlídala čas na kilometr, který jsem měla bohužel stále stejný. Nedokázala jsem se zrychlit. S trénováním podle nastaveného plánu jsem po několika týdnech cítila celkem velkou změnu: větší fyzičku, lepší vytrvalost, přirozenost a taky jsem se zrychlila na kilometr, a to i na delších trasách, než na jaké jsem byla dříve zvyklá.
 
Vzhledem k tomu, že jsme s Markétou nejdříve začaly se suchou přípravou, podařilo se mi vybudovat si dostatečnou vytrvalost, takže následný přechod na běžky byl pro mě o hodně jednodušší než v předchozích letech.

Trénování podle tréninkového plánu mi pomohlo zjistit i pár věcí o sobě: více věřit svému tělu i hlavě. Například jsem zjistila, že když si myslím, že už nemůžu, stejně ještě nějaké síly mám a vlastně můžu. Výrazně jsem si tím posunula svoje hranice. Objevila jsem i schopnost organismu adaptovat se na zvyšující se zátěž. Například třetí týden jsem se cítila unavená, ale tělo si na zvýšený pohyb zvyklo a únava přešla. Také jsem zjistila, že mi více vyhovují vytrvalostní sporty, a myslím si, že mi i lépe jdou. Momentálně se to projevuje tak, že když si jdu zaběhat, běhám pomaleji, ale déle než dříve. Trénování podle plánu mi navíc potvrdilo, že pokud člověk za něčím jde a chce toho dosáhnout, úspěch se určitě dostaví. Přičemž za úspěch nepovažuji jen rychlý čas, ale i dobrý pocit ze závodu, lehkosti a celkového dojmu, že se závod vydařil.

Myslím si, že jsem pochopila princip tréninkového plánu. Je sestaven tak, aby vedl k postupnému zlepšení. Dokáže z vás dostat to nejlepší, o čem ani sama nevíte, že ve vás je, anebo si myslíte, že byste to nezvládla. Na druhou stranu by jeho dodržování nemělo vést k dlouhodobé únavě a k přetížení. To je závislé na dobrém vztahu a komunikaci s trenérem.
 
Co ti dává trenér? 
 
Trenér pro mě znamená oporu, podporu odborníka a někoho, komu důvěřuji. Díky němu se člověk jako laický sportovec, ale i profík může dál posouvat. Trénující se na něj může obrátit za každé situace (únava, bolest, nevyhovující plán) a společně problém vyřeší.