Když jsme zveřejnili rozhovor s mladým ortopedem Milošem Barnou ml., v němž uvádí, že je celá řada diagnóz a úrazových stavů, kdy může aktivní rekonvalescence zvýšit úspěšnost a rychlost celé léčby, dostali jsme několik lítostivých zpráv s totožným obsahem: Dosud sportující pacientce byl doporučen klidový režim či okamžitá operace a ona má nyní problém s rehabilitací a návratem do plnohodnotného života. Další si stěžovali na dlouhé objednací doby, než se vůbec k nějakému ortopedovi dostali. Což opět může ztížit řešení zdravotních potíží.

Jak tedy najít pro sebe v rámci následné péče toho pravého lékaře – ortopeda? Špatná zpráva: Není to vůbec snadné.

„Obecně platí, že nejlepší cesta je přes praktického lékaře. Ten zná své kolegy v okolí a poradí vám, ke kterému se objednat,“ říká Michal Sojka, lékař a tiskový mluvčí České lékařské komory.

Navíc i v rámci specializací lze najít další podskupiny – zatímco jeden ortoped je expertem přes kolena, jiný se zaměřuje na úrazy páteře, další se věnuje endoprotézám a jiný spíše rehabilitaci.

„Záleží, jaké má daný lékař zkušenosti a možnosti. Možná máme my, mladší nebo sportující, sklon být trochu proaktivnější,“ říká ortoped Miloš Barna ml. z FN Motol a kliniky Barna Medical, přičemž sám vnímá, že ortopedů je nedostatek. I třeba kvůli tomu, že se jedná o poměrně fyzicky náročný obor, zatímco na medicínu se hlásí převážně ženy.

Dlouhé čekací lhůty pak mohou znamenat, že se ztíží rekonvalescence. Typickým příkladem je natržení svalu či u sportujících časté poranění předního zkříženého vazu. Pokud není pacientovi včas indikována vhodná rehabilitace, vyčkávání doma a klidový režim mohou vést k ochabnutí dotčených struktur.

Ptejte se známých

Řada lidí dá na recenze na internetu. Například webový portál Známý lékař vede databázi téměř padesáti tisíc lékařů a specialistů, k nimž mohou pacienti přidat svou zkušenost. Na internet ale Sojka doporučuje se nespoléhat. „Ne každý lékař se líbí každému pacientovi a také každý člověk má jiná očekávání,“ nastiňuje. „Navíc tu funguje právo anonymního útoku. Recenze jsou anonymní a o negativní zkušenost se podělí každý raději,“ dodává.

O něco lepší variantou je zapátrat mezi svými přáteli či známými, kteří mají osobní zážitek s podobným úrazem, daným lékařem a fungují i podobným životním stylem.

Drobné vodítko může také představovat každoroční projekt organizace HealthCare Institute, která na základě průzkumu mezi pacienty a zaměstnanci sestavuje žebříček nejlepších tuzemských nemocnic –fakultních i těch ostatních. Hodnotí přitom jak lůžkovou, tak ambulantní péči.

Někomu může být užitečná příručka Rádce pacienta, kterou vydalo Ministerstvo zdravotnictví, na jehož webových stránkách ji zájemci naleznou. Distribuována byla také do nemocnic a k praktickým lékařům. „Rádce pacienta obsahuje řadu užitečných informací a rad v oblasti komunikace se zdravotnickými pracovníky, dále doporučení, jak si zvolit lékaře či nemocnici, seznamuje s jejich právy dospělé i dětské pacienty a obsahuje rovněž všechny důležité kontakty,“ přibližuje obsah publikace tisková zpráva MZ.

V příručce najdete například poznámku o právu odmítnout léčbu. „Kdo jiný by měl rozhodovat o vašem těle než vy. Uvědomte si tuto skutečnost vždy, kdykoli máte absolvovat nějaký zdravotní výkon, a ujistěte se o tom, že máte dostatek informací, abyste se mohli v klidu a svobodně rozhodnout,“ uvádí Rádce pacienta. Jinými slovy, pokud si chcete na svou léčbu vyslechnout náhled ještě jiného odborníka (a často je to žádoucí), není nezbytně nutné zůstávat u toho prvního. Buďte hladoví po informacích a ptejte se.

Klidový režim vs. aktivní rekonvalescence

Každá diagnóza vyžaduje svou specifickou léčbu. „Například při poranění postranních vazů v koleni jsou ortéza a klid nezbytné. Nebo po suturách (sešití, pozn. red.) menisků se musí dodržovat poměrně přísný režim, jak moc se smí koleno ohýbat,“ říká Miloš Barna. Klidový režim samozřejmě vyžadují také zlomeniny a další vážné úrazy.
Aktivní regeneraci pak Barna indikuje u většiny běžných diagnóz a chronických bolestí. „Krásným příkladem je natržení svalu, kde jsme u nás na klinice schopni pacienta do čtrnácti dnů vrátit zpět do zátěže. Pokud se u této diagnózy indikuje klidový režim, nazval bych to dokonce chybou. Tkáň se sice za zhruba čtyři týdny zahojí, ale pokud nemá zatížení, vznikne jizva, kolem které se sval bude opět trhat a zranění může přejít do chronicity. Kdežto pokud bude pacient provádět excentrická cvičení, dojde k žádoucí přestavbě svalu a předejdeme budoucím problémům. Stejně tak při poranění předního zkříženého vazu je důležité koleno aktivně rozhýbávat a procvičovat – například jezdit na rotopedu, aby nedošlo k ochabnutí okolního svalstva. Dále meziobratlové ploténky. Ve studiích pro pacienta nejlépe vychází dennodenní cvičení. Zejména lidé, kteří mají problém s bederní páteří a k tomu sedavé zaměstnání, potřebují aktivně kompenzovat a cvičit,“ popisuje mladý ortoped.

Zdroje: www.barnamedical.cz, Česká lékařská komora, Ministerstvo zdravotnictví, HealthCare Institute, magazín Kondice č. 10/2022