Nejpohyblivější kloub v těle umožňuje pohyb paže všemi směry a právě to je také jedním z důvodů, proč je rameno náchylné k poranění. Jamka kloubu je totiž kvůli rozsahu pohybu mělčí a výrazně menší než hlavice pažní kosti, proto v případě ramene častěji dochází k vykloubení, kterému se odborně říká luxace. Většinou se to stane ve chvíli, kdy se instinktivně snažíme zabránit rukama pádu.

Zdroj: Youtube

„Cyklisté nejčastěji přicházejí se zlomeninou nebo vykloubením klíční kosti, která je součástí pletence ramenního. Stává se to i při jízdě na snowboardu,“ říká Pavel Říman, ortoped Nemocnice Na Františku a lékař České basketbalové federace a národního basketbalového týmu mužů.

„Rameno také trpí při takzvaných overhead sportech, při kterých máme ruce často nad hlavou. Třeba při volejbalu nebo tenise. V tomhle případě ale většinou nejde o zranění akutního charakteru, problémy způsobí chronické přetěžování.“

SVALY V ROVNOVÁZE

Zatímco akutnímu úrazu preventivním posilováním nezabráníte, chronickým potížím se tak předejít dá. A proto se do cvičení rozhodně pusťte. Zvlášť děláte-li sport, který je pro rameno rizikový. Jsou-li totiž svaly v oblasti ramene oslabené a v nerovnováze, je riziko zranění vyšší.

Ortopedi a fyzioterapeuti se často setkávají s takzvaným horním zkříženým syndromem, tedy s oslabením mezilopatkových svalů a zkrácením těch prsních. To dohromady vede k svalové dysbalanci, která způsobuje vyosení hlavice pažní kosti – takzvanou decentraci ramenního kloubu. Výsledkem je zatuhnutí a bolest přední části ramene, šíjových a lopatkových svalů a vychýlené rameno náchylnější ke zranění.

„V prevenci úrazů z dlouhodobého přetížení ramene význam a efekt má. Když jsou svaly v dobré kondici, je rameno správně vycentrované a funguje tak, jak má. Ale pokud je některý sval oslabený, rameno začne trpět. To se může odrazit poraněním vazů, případně i předního labra,“ vysvětluje lékař.

Labrum je vazivovo-chrupavčitý okraj kloubní jamky, který rameno drží na místě. Při pádu a vykloubení může dojít k jeho poškození. Někdy se navíc odloupne kus kosti, takzvané Bankartovy léze. V takovém případě je prognóza horší, rameno bude méně stabilní a mnohem pravděpodobněji z kloubu znovu vyskočí. Opakovaným vykloubením se ničí chrupavka zejména na hlavici pažní kosti, je tedy vhodné vyhýbat se zevní rotaci, která luxaci napomáhá. Rameno ale může klidně ‚vyskakovat‘ i ve spánku.

VENKU Z JAMKY

K vykloubení většinou dojde při extrémní zevní rotaci, tedy třeba při odhodu míče při volejbale nebo basketu, rizikový je i snowboard. Existuje také anatomická predispozice – podle ortopeda Římana někdy mívají volnější klouby náchylnější k vykloubení mladí hubení kluci.

Dojde-li na luxaci, vídají lékaři v ordinacích nejčastěji tu přední, tedy vykloubení dopředu a dolů. Dozadu se rameno může vykloubit třeba při epileptickém záchvatu nebo úrazu elektrickým proudem. Manažer propagace Jan Dušek si zadní luxaci ramene způsobil skokem do vody. „Na dovolené v Chorvatsku jsem skočil z pětimetrového útesu, ale nezpevnil jsem tělo a nechal jsem ruku za sebou,“ popisuje, jak k úrazu došlo. „Náraz mi ji v podstatě vytrhl z ramene.“

Vykloubené rameno někdy skočí za pár minut zpátky samo, jindy se ale hlavice pažní kosti zasekne o kloubní jamku a pak je nutná náprava v nemocnici – odborně se jí říká repozice. Pokud jsou svaly hodně stažené, provádí se v celkové anestezii. Uspáním pacienta se totiž svaly uvolní. Repozice pak jde snadněji a je i menší riziko dalšího poranění.

CHRONICKÉ PŘETÍŽENÍ

Dalším problémem, který může v rameni nastat, je poškození rotátorové manžety. Je to zjednodušeně řečeno společná šlacha svalů, které se zapojují při upažení a vzpažení. Při overhead sportech (tenis, volejbal atd) funguje jako hlavní stabilizátor ramenního kloubu, správným zapojením chrání kloub před zraněním. Chronickým přetížením se struktura svalu mění a manžeta zeslabuje. Při dlouhodobém přetěžování pak může prasknout i při drobnějším pohybu. Poškodit se samozřejmě může i úrazem, pádem na rameno nebo na loket, kdy se hlavice pažní kosti vrazí nahoru a rotátorová manžeta se roztrhne. Je-li už v době úrazu rameno vychýlené, je problém horší. „Pokud je její struktura v pořádku a bez výraznější tukové degenerace, tak se rotátorová manžeta většinou zahojí. Ve chvíli, kdy je struktura šlachy nějakým způsobem poškozená, vlivem horšího prokrvení je hojivá schopnost menší. Roli také hraje věk. Když se manžeta roztrhne úplně, je nutné ji sešít,“ vysvětluje doktor Říman.

Chronické přetížení šlachy se pozná bolestí při upažení, při vážnějším poškození nejde ruka zvednout vůbec. Operuje se v celkové anestezii artroskopicky nebo otevřeně, zhruba čtyři týdny je pak potřeba mít končetinu v ortéze, čímž rameno většinou zatuhne. Proto je pak zásadní poctivá rehabilitace.

KDYŽ TO ZAMRZNE

Nezávisle na sportu může kloub ‚zamrznout‘. Přesné příčiny nejsou známy, někdy k tomu může dojít po viróze, prochladnutí či úrazu. Existují dva typy. ‚Akutní‘ zamrznutí extrémně bolí tři čtyři dny tak, že se místa nemůžete ani dotknout, a pak bolest sama odezní. Chronicky zamrzlé rameno je způsobené ztrátou elasticity kloubního pouzdra.

„Kloubní pouzdro zatuhne a místo toho, aby se hýbala jenom pažní kost a lopatka se do pohybu přidávala až v určitém úhlu, pohybuje se pažní kost s lopatkou jako jeden celek,“ vysvětluje ortoped. Problémy mohou trvat řadu měsíců, bolesti zmírní rehabilitace, tejp nebo obstřiky steroidním preparátem, a pokud se rameno nepodaří rozhýbat, je nutná operace.

SLABINA VOLEJBALISTŮ

U sportovců je častá i takzvaná SLAP léze, poranění dlouhé šlachy bicepsu. Část probíhá uvnitř ramenního kloubu a upíná se na vršek kloubní jamky. Je to taková ‚Achillova pata‘ volejbalistů, tenistů, badmintonistů. Chronickým přetěžováním se může poranit, nebo dokonce prasknout. Někdy se to ale stane i při zvedání extrémně těžkého břemene. Se SLAP lézí má zkušenost i Petr Vavrik z Prahy. „Kvůli bolesti v rameni jsem nemohl pořádně hrát tenis. Doktor u mě zjistil právě SLAP lézi, se kterou jsem musel jít na operaci. Po ní jsem několik měsíců nemohl pořádně hýbat rukou, ale díky šikovnému lékaři a poctivé rehabilitaci dnes rameno funguje prakticky stejně dobře jako předtím,“ říká.

Při léčbě SLAP léze se přihlíží k věku pacienta. „Do padesáti let to má smysl přišít, ale šlachu obvykle fixujeme trochu jinam, než odkud se utrhla. U chronického postižení, tedy SLAP léze, ji artroskopicky připevníme na původní místo.“ Pacienta čekají tři čtyři týdny v ortéze a rehabilitace. I v tomto případě trvá léčení v řádu měsíců.

Jak to vidí ortoped

MUDr. Pavel Říman,

Ortoped Nemocnice Na Františku, lékař České basketbalové federace a národního týmu mužů.

Jaké přístroje používáte k diagnostice?

První je rentgen, pak eventuálně ultrazvuk, při poškození rotátorové manžety také magnetická rezonance.

Pomůže rázová vlna?

Ta podle mého názoru na rameno nepatří. U zmrzlého ramene může trochu zmírnit bolesti, efekt je ale minimální. Funguje na úpony, achilovky, tenisové lokty… Na kloub ale pomůže málokdy.

Zdroje: