Premium obsah

Podcast s Marianem Jelínkem: Nebraňme dětem v pohybu

Podcast s Marianem Jelínkem: Nebraňme dětem v pohybu
Asi každý rodič chce, aby mělo jeho dítě pozitivní vztah pohybu. Přirozený pohyb venku, jak jsme byli zvyklí my, není pro děti dnes samozřejmostí. Existují jiná lákadla, která kradou jejich čas a pozornost. Patří sem zejména počítače a mobily. Covidová doba nám všem ukázala, jak destruktivní pro naše zdraví mohou být hodiny trávené před různými displeji. I proto si přejeme, aby dítě našlo sport, který ho bude bavit a přinese mu radost z pohybu. „Chceme pomoci dítěti vytvořit doživotní vztah k pohybovým aktivitám, naším cílem nemusí být vychovat vrcholového sportovce,“ říká Marian Jelínek mentální kouč, bývalý hokejový trenér a autor mnoha publikací.

Další epizodu podcastu Kondice, si pusťte TADY:

Zdroj: Podbean

Vše přichází od rodičů

Pro děti jsme jako rodiče po mnoho let vzorem. Odkoukávají od nás nejen pozitivní návyky a chování, ale bohužel i ty, které se nám samotným nelíbí. „Jestliže vás dvouletá holčička při dávání pusy na dobrou noc uvidí 3 x týdně s učebnicí francouzštiny, neznamená to, že se bude chtít druhý den začít učit jazyk, ale zaséváte tím semínka vztahu dítěte ke vzdělání. A stejně tak je to i s pohybem, zdravým životním stylem, s návyky a dodržováním limitů a etiky,“ vysvětluje Marian Jelínek. Zkrátka to, co děláme my, v jakém prostředí žijeme, jaké podmínky vytváříme a jak s dítětem komunikujeme má ohromný vliv na budoucí chování, návyky a osobnost dítěte. Podle Marina Jelínka dítě naše chování vnímá i v šesti měsících věku, takže pokud se hýbeme společně s ním, i tím vytváříme předpoklady pro jeho budoucí lásku k pohybu.

Nechte dítě objevovat

Děti se touží hýbat od malička. Jsou zvědavé a zvídavé. Bohužel my jako rodiče jim v přirozeném pohybu často bráníme, aniž bychom si to sami uvědomovali. Kolikrát ratolest okřikneme: „Seď na místě. Přestaň. Umažeš to. Nech toho.“ Podle kouče je u malých dětí nejcennějším učením pohybových aktivit tzv. implicitní učení. Jedná se o učení, kdy dítě pohyb samo objevuje. „Implicitní pohyb je pohyb, který u dětí nebo i u dospělých vychází přímo z nich. Zkrátka dítě to chce dělat. Například když si vezme míč a objevuje kopy. Nebo leze samo na strom. Učí se pokusy, baví ho to a drobné neúspěchy mu nevadí,“ vysvětluje Marian Jelínek. Vzpomeňte si, když se vaše dítě učilo chodit…. Kolikrát při pokusech spadlo, ale vždy se zvedlo a zkoušelo to znovu a znovu. Implicitní učení podle kouče vytváří originalitu dítěte, tím, že pohyb samo objevuje a prokazuje pozitivní emoci, chce ten pohyb dělat.

Oproti tomu dnešní doba nahrává spíš explicitnímu učení, to je forma učení, kdy dítěti přikazujeme, jak se má hýbat. Kam má dát nohu, když leze na strom, jak má kopnout do míče… „Implicitní i explicitní učení má své limity a je důležité umět obě formy propojit. Tady je velmi důležitá role rodičů a trenérů. Je totiž velký rozdíl, když si jde dítě kopat do míče samo nebo když ho k tomu vyzve tatínek. Jde o nastavení subjektivního světa dítěte, který je plný touhy a vášně danou činnost vykonávat," dodává kouč.

Více se dozvíte z podcastu s Marianem Jelínkem NAUČTE SVÉ DĚTI MILOVAT POHYB. 

Zdroje:

Ikona
Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.