Ondřej Novák - Naučte se carving

Carvingové je dnes všechno – lyže, oblouk, a dokonce i rukavice. Je ale opravdu carvingová technika tak odlišná od jiných?

Při pohledu do výkladového slovníku zjistíme, že carving je výraz pro řezbu, řezání, vykrajování. Ale také pro ‚lehkou trvalou‘. Pojďme se tedy společně naučit, jak používat vykrojené lyže tak, aby to bylo lehké i trvalé. Carving totiž není nic jiného než lyžování na carvingových lyžích, které nám svojí konstrukcí usnadňují sportovní jízdu po hraně. Ta byla ještě před čtvrtstoletím vyhrazena pouze závodníkům a technicky velmi dobře vybaveným lyžařům.

Zdroj: Youtube

Dvě koleje ve sněhu


Základem pro carvingové lyžování, kdy za lyžemi zůstávají vyřezané dvě koleje, je několik dovedností. Měli byste na lyžích hlavně dobře stát. Horní polovina těla je uvolněná a narovnaná, případný předklon nebo záklon trupu by blokovaly pohyby nohou, které pro kvalitní lyžování potřebujeme nejvíce. Nohy jsou pokrčeny v kotníku, koleni a kyčli. Zkuste si na místě zaskákat, samozřejmě v lyžařských botách, s lyžemi a na sněhu, a hned zjistíte, o čem je řeč. Pokud cítíte lehký kontakt holení s jazyky bot, stojíte dobře. Pokud ne, zkuste se zaměřit na pokrčení kotníků.

Pokrčené a uvolněné klouby na nohou lépe absorbují terénní nerovnosti a dokážou reagovat na změny sklonu svahu. Také umožní nohy otáčet v kyčelních kloubech při smýkaných obloucích a více je naklánět při řezaných obloucích, které vyžadují mnohem větší zahranění lyží. Snažte se také stát na celém chodidle s uvolněnými prsty. Jakýkoli tlak do prstů vám způsobí mírné propnutí kotníků, ale i dalších kloubů a velmi omezí možnost balancování, ale hlavně pohyb nohou potřebný právě pro větší zahranění lyží.


Základem je dobrý postoj


Pokud dobře stojíte, můžete se zaměřit na další dovednosti, jako jsou otáčení a hranění lyží či přenos hmotnosti. Čím více a aktivněji budete chodidla otáčet, tím více budou lyže smýkat. Čím více budete chodidla naklápět a méně je otáčet, tím více budou lyže na hraně a vykrajovat oblouky.

Když budete jezdit hezky kulaté a smýkané oblouky, budou vaše lyže vždy trochu zahraněné, ale budete s nimi aktivně otáčet. Když přidáte na rychlosti a na sklonu sjezdovky, budete automaticky hranit mnohem více a lyže začnou samy alespoň na konci oblouku vykrajovat dvě koleje.

A když přidáte ještě více zahranění a omezíte otáčení lyží na minimum, pojedete už po kolejích od začátku do konce. Tedy carving.


Je čas pustit se ze svahu!

ZAČNĚTE NA MÍRNÉM KOPCI A POSTUPNĚ ZVYŠUJTE SKLON SJEZDOVKY I SVOU RYCHLOST. V OBLOUCÍCH VÁM POMŮŽE, KDYŽ SI LYŽE PŘEDSTAVÍTE JAKO PEDÁLY V AUTĚ – VAŠE JÍZDA BUDE RÁZEM PLYNULEJŠÍ.

1.

Vyberte si mírnou modrou sjezdovku a zkuste nejdříve jezdit jen šikmo svahem. Naklápějte obě chodidla ke svahu tak, aby vaše lyže více zahranily a vykroužily oblouk po hraně. Pokud se vám to nebude dařit, vzpomeňte si nejdříve na to, jak správně stát na lyžích, a následně zkoušejte víc naklápět chodidla. Pod určitým úhlem lyže stále smýkají, když tento úhel ale překonáte, začnou svoji stopu vyřezávat. K tomu vám pomůže takzvané pedálování, tedy pohyb, který znáte třeba ze šlapání na kole nebo z manuálního řazení v autě. Pedály šlapeme a uvolňujeme velmi plynule a protisměrně. Když v autě řadíte, pouštíte plyn a šlapete spojku vždy plynule a ve stejný okamžik. Nemůžete jeden pedál předčasně pustit nebo naopak sešlápnout. Podobně to funguje i při lyžování.

2.

Postupně si ztěžujte nájezd. Rozjíždějte se čím dál více směrem dolů a zkoušejte naklopením chodidel vyřezat oblouk ke svahu. Dávejte pozor na oporu o vnější lyži. Ta je vždy zatíženější než lyže vnitřní. Pro začátek se můžete soustředit opět jen na chodidla. Směrem, kterým chcete jet, naklápějte také obě chodidla. Budete-li při tom dobře stát, budou se vám naklápět celé nohy včetně kolen a boků. Samotná kolena nebo boky ale určitě nikam netlačte. Začněte právě jemným pohybem ze šlapek nohou.

3.

Zkuste navazované oblouky a po užijte jednoduchý trik. Až budete chtít jet doprava, zvedněte pocitově palec na pravé noze. Až budete na konci oblouku, začněte ho pokládat a naopak zvedněte palec na levé noze. Lyže se velmi lehce přehraní a pojedete doleva. Jako spojka a plyn.

4.

Trénujte navazované oblouky, nejdříve třeba jen vlnovku, později začněte oblouky více zavírat větším naklopením lyží na hrany. Čím více je lyže zahraněná, tím více je také zatížená a prohnutá a dokáže svůj konstrukční poloměr zkrátit. Tohle stále trénujte na mírných modrých sjezdovkách a soustřeďte se hlavně na plynulé přehranění i přenesení váhy.

5.

Zkoušejte postupně strmější svahy (červené sjezdovky) i větší rychlost. A počítejte s tím, že se vám bude někdy dařit více, jindy méně. Někdy vykroužíte část oblouku, někdy celý, jindy už budete muset pro kontrolu rychlosti přidat více otáčení a lyžím trochu pomoct. Ale to rozhodně není ostuda. Naopak. Lyžování je třeba přizpůsobit své odvaze, terénu i počtu lidí na sjezdovce. Každý oblouk nemusí být vyjetý po hraně. Důležité vždy je, aby byl plynulý, tedy kulatý.

6.

Nejdůležitější je vaše radost z pohybu a pobytu venku. Zlepšujte se na lyžích, budou vás méně bolet nohy, vydržíte lyžovat déle a radost ze sportu se bude umocňovat. Ale nenechte si tu radost zkazit nekonečným drilováním. Nejste závodnice, ale rekreační lyžařka, která se lyžováním chce hlavně bavit a udržovat fit.

Jaké vybrat lyže?

Všechny lyže jsou dnes carvingové. Otázkou tedy zůstává pouze délka, poloměr a tvrdost.

  • Dobrý lyžař může volit lyže i na výšku postavy, případně dokonce delší, a poloměr od 15 metrů výše.
  • Začátečník by měl sáhnout po kratších lyžích, třeba o 10 cm oproti postavě s poloměrem pod 15 metrů.
  • Podle své lyžařské úrovně volte i tvrdost lyží – na začátku lyže měkčí, snadno prohnutelné, se stoupající úrovní lyže tužší, až z kategorie velmi sportovních.
  • Vyhněte se nejvyšším modelům slalomek, které sice lákají velkým vykrojením, ale jsou tuhé, neodpustí žádnou chybu a pro celodenní lyžování jsou nevhodné.
  • Čím kratší lyže, tím horší předozadní stabilita, tlumení vibrací a zvětšující se únava svalstva, které toho musí hodně udělat za lyže.
  • Delší lyže odpustí při horší stabilitě více a lépe pohlcují i nárazy na nerovném povrchu.


AUTOR: ONDŘEJ NOVÁK

Zakladatel projektu SKIWITHME.CZ je instruktorem lyžování, telemarku a skitouringu a trenér alpských disciplín. Místo nekonečného drilování nudných cvičení svým klientům pomáhá objevovat nejen cestu, ale i pohyby, které by měli při lyžování cítit. Filosofie jeho výuky je postavena na analogiích k činnostem, které lidé vykonávají v běžném životě, a na zkušenostech z celého světa. Učil lyžovat v Austrálii, Jižní Koreji, Rakousku, Švýcarsku a Bulharsku. Působí také jako zástupce šéfredaktora časopisu SNOW, lektor APUL a fotograf.

Šárka Strachová: Do správného stylu se musíte vyjezdit

Investujte do vybavení, nechte si poradit vněkteré ze specializovaných prodejen a při lyžování si dávejte pozor na ruce, kolena a správnou šířku stopy, radí mistryně světa a držitelka bronzové olympijské medaile Šárka Strachová. Tohle jsou její tipy, jak se rychle zlepšit.

1. Vhodné vybavení

Kdo se rozhodne, že vezme svou lyžařskou kariéru opravdu vážně, měl by začít u vybavení. Na dobře vykrojený oblouk je potřeba mít kvalitní lyže, ale i boty, což spousta lyžařů podceňuje. Nejlépe uděláte, když si domluvíte schůzku ve specializované prodejně – tam vám poradí vhodnou délku, tvrdost a vykrojení lyží k vaší postavě (slalomové závody jsem jezdila na lyžích dlouhých 156 cm, dnes si na sjezdovku pro střední oblouk a pohodovou jízdu beru lyže o délkách kolem 174 cm). Boty musí perfektně sedět a pro zkušeného lyžaře by měly být pevnější a tvrdší. A vždycky noste helmu!

2. Kolena

Mnoho lyžařů se soustředí při zatáčení hlavně na kolena, která směřují a tlačí dovnitř oblouku. Nezapomínejme ale, že musíme zapojit i boky, tedy kyčle, a v podstatě celý trup, včetně horních končetin. Tělo by mělo pracovat v jedné ose. Tím, že zapojíme kyčle i trup, získáme mnohem větší sílu a stabilitu.

3. Záklon

Správný postoj je zásadní. Nejdůležitější je mít správně zatíženou přední část lyží, tedy špičky, které jdou do oblouku jako první. Do směru jízdy je třeba tlačit nejen kolena, ale i pánev a trup. Jakmile se dostanete do záklonu, lyže vás přestanou poslouchat a může snadno dojít k pádu.

4. Ruce

Ruce nedržte podél těla, ale před tělem, ani příliš nízko, ani vysoko, měli bychom je mít v zorném úhlu. Mírně je pokrčte, asi jako při běhu. Protože rukama vyrovnáváme balanc, jejich poloha se průběžně mění.

5. Trup

Jen správně zapojený a stabilní trup, tedy střed těla, dovolí dolním i horním končetinám plnit svou roli. Dodá vám stabilitu a sílu, navíc si nebudete tolik zatěžovat a přetěžovat klouby. Správné zapojování středu těla přímo souvisí se správným dechovým stereotypem, tzv. bráničním dýcháním, které je důležité pro nás pro všechny, nejen aktivní sportovce. Těm, kteří si správným nastavením trupu a vůbec celého těla nejsou jistí nebo mají během lyžování nějaké chronické obtíže a bolesti, bych doporučila návštěvu a konzultaci s fyzioterapeutem.

6. Stopa

Stopu držte na šíři ramen a pánve, je třeba si najít vlastní optimální postoj. Chybou jsou lyže těsně u sebe.

KDO JE ŠÁRKA STRACHOVÁ: Česká závodnice ukončila kariéru před šesti lety, specializovala se na slalom, v němž se stala mistryní světa na šampionátu v Åre 2007. Na mistrovstvích světa získala čtyři medaile. Na ZOH 2010 ve Vancouveru dojela ve slalomu na třetím místě. Má dceru Emu. Založila a věnuje se Klinice Vo2ma. Nabízí systém celostní terapie a sportu, kde pracují s klienty od malých dětí až po seniory. www.vo2max.cz

Zdroje:

Kondice 2/2020

https://www.skiwithme.cz/

https://www.vo2max.cz/