Co byste poradila hobíkům, kteří se chtějí zlepšit? A co těm, kteří se chtějí přes léto připravit na nějaký závod?

Je třeba běžce rozdělit na ty, kteří trénují na nějaké závody, a ty, kteří si jdou během jen vyčistit hlavu a je jim jedno, kolik uběhnou. Pro ty je důležité, aby si běh užili. Ti, co trénují na konkrétní závod, musí trénink obměňovat. Tělo má totiž neuvěřitelnou schopnost si zvykat. Když budete rok běhat stejnou trasu, stejný počet kilometrů stejnou intenzitou, nikam se neposunete. Změňte trasu, zařaďte intervaly, fartleky…

Jaké nejčastější chyby vidíte u běžeckých začátečníků?

Lidé jsou často netrpěliví, jdou do běhu od začátku naplno a tím se zakyselí, vše je bolí a běhání si zprotiví. Úplný začátečník může ze začátku klidně zařadit chůzi, kterou bude prokládat během, až postupně zjistí, že trasu uběhne celou. Až pak se můžeme začít bavit o dalších krocích. Na druhou stranu musím říct, že těm lidem rozumím. Mají na trénink čas třikrát týdně a v tu chvíli se chtějí zničit, dát si do těla. To mohou, ale nejdříve je dobré vytvořit si aerobní základ, aby to mělo nějaký tréninkový efekt.

Běháte s hudbou v uších?

Jak kdy, podle nálady. Když jdu do přírody, sluchátka si neberu. Když běhám městem, například po Vršovicích, kde bydlím, po sluchátkách naopak sáhnu, abych odfiltrovala ruch kolem. Když jsem začínala, hudba mi pomáhala držet běžecký rytmus. Našla jsem si muziku, která odpovídá mojí kadenci, a podle toho jsem běžela. Existují dokonce běžecké playlisty. Někdy poslouchám podcasty.

Na co myslíte při nějakém dlouhém výběhu?

Na správnou kadenci, pohyb paží, uvolněná ramena. Podstatné je, abych byla v běhu přítomná – tady a teď. Při závodu je důležité dostat se do stavu flow a prostě běžet. Na trénink si s sebou „beru“ také pracovní věci. Například se připravuji na rozhovor, přemýšlím o sobě, koriguji svá rozhodnutí, zda byla správná apod.

Jak vypadá váš trénink?

Většinou běhám dvakrát denně. Na delší tréninky vybíhám v devět, v deset ráno. Chodím běhat do Troji, Stromovky, podél Berounky… Odpolední trénink bývá kratší, jen 10 kilometrů. Třikrát, čtyřikrát a někdy i pětkrát týdně mívám intenzivní trénink. Intenzivní znamená bolestivý. Běhám intervaly, hlídám si tempo a je to ve vyšší tepovce.

Jak důležité jsou pro vás kompenzace a protahování?

S věkem čím dál tím důležitější. Tělo mi dává signál, že potřebuji delší dobu na protažení a zahřátí kloubů. Že v šest ráno nefunguji tak jako dříve. Před během se protahuji deset až patnáct minut, po běhu je to různé, ale když mám čas, tak i hodinu. Preferuji pomalé protažení, ke kterému si půjčuji jógové cviky a dechová cvičení.


Jak se po běhu a dalších letních aktivitách protáhnout, vám v nové Kondici, která vychází 24. května, poradí právě Marcela Joglová. Připravila si deset jednoduchých cviků, které fungují. Kromě toho se v Kondici dočtete, jak děti naučit kotoul, hvězdu, stojku a šipku. Anebo jak se zbavit bolesti karpálních tunelů, nechybí ani zajímavé příběhy žen, které prodělaly rakovinu.