Populaci včetně dětí ubývá vlivem moderního životního stylu přirozeného pohybu i sportovních aktivit. „Jakýkoli pohyb je v dnešní době lepší než žádný a myslím, že každý člověk by se měl alespoň třikrát v týdnu hýbat. Nejdůležitější je, aby dotyčného sport bavil,“ míní sedmadvacetiletý ortoped Miloš Barna, který působí ve FN Motol a na klinice Barna Medical, již založil jeho otec, uznávaný rehabilitační lékař. Na druhou stranu přiznává, že například u malých dětí kvůli vysoké úrazovosti nevidí rád skákání na trampolíně, u dospělých jsou rizikové například kontaktní sporty v čele s oblíbeným fotbalem. Není ovšem řešením sedět doma a nehýbat se.

Poznala jsem vás vlastně trochu nechtěně, díky vlastnímu úrazu, a když o vás někomu vyprávím, lekne se, že jste strašně mladý! Máte výhodu ve svém otci?

Táta mě inspiruje a zároveň je pro mě motivací. Spoustu informací čerpám právě od něj a v tom cítím velkou výhodu. Má na dost věcí vlastní názor a vždy si hledal svoji cestu. Uznává aktivní léčbu, do které zapojí pacienta, neobhajuje klidový režim. Razí heslo, že klid není léčba, s čímž souhlasím. Nevztahuje se to však na všechny druhy úrazů.

Kdy tedy doporučujete aktivní regeneraci?

U většiny běžných diagnóz a chronických bolestí. Krásným příkladem je natržení svalu, kde jsme u nás na klinice schopni pacienta do čtrnácti dnů vrátit zpět do zátěže. Pokud se u této diagnózy indikuje klidový režim, nazval bych to dokonce chybou. Tkáň se sice za zhruba čtyři týdny zahojí, ale pokud nemá zatížení, vznikne jizva, kolem které se sval bude opět trhat a zranění může přejít do chronicity. Kdežto pokud bude pacient provádět excentrická cvičení, dojde k žádoucí přestavbě svalu a předejdeme budoucím problémům. Stejně tak při poranění předního zkříženého vazu je důležité koleno aktivně rozhýbávat a procvičovat – například jezdit na rotopedu, aby nedošlo k ochabnutí okolního svalstva. Dále meziobratlové ploténky. Ve studiích pro pacienta nejlépe vychází dennodenní cvičení. Zejména lidé, kteří mají problém s bederní páteří a k tomu sedavé zaměstnání, potřebují aktivně kompenzovat a cvičit.

Co když k vám přijde někdo, u koho je zřejmé, že se nehýbe?

Čas od času od pacientů slýchám, že přišli k lékaři a on jim ihned řekl, že by měli zhubnout a že si za všechno mohou sami. Váha určitě vliv má a pacienti samozřejmě tuší, že mají nadváhu, ale podle mého není potřeba na to okamžitě upozorňovat. Takže se pacientovi snažím vše vysvětlit, mnohdy se to podaří a pak to má smysl. Pokud ale sám nebude mít vůli a chuť s tím něco udělat, stejně se mým doporučením nebude řídit.

Z pohledu ortopeda, ale i sportovce, doporučujete lidem podpořit rekonvalescenci výživou?

Extrémně důležitou roli to hraje zejména u starších pacientů. Ti jsou typicky po zlomeninách krčku nebo po endoprotézách. Přitom mají problém s příjmem bílkovin, důležitých pro regeneraci a obnovu tkáně. Tam často musíme sáhnout i po suplementaci.

A co nějaké vitamíny?

Stoprocentně vitamin D. Zejména v zimním období, kdy je většina populace v deficienci. Stejně tak zjišťujeme, že hladina vitamínu K2 (ten je důležitý pro zdraví kostí, jejich mineralizaci, pozn. red.) je v populaci nižší. Ohledně vitaminu C stále nemáme jasno, studie nevychází příliš přesvědčivě, i když infuze vitaminu C jsou dnes poměrně běžné, a i sami pacienti si o ně říkají. Musíme si ovšem dávat pozor na množství vitaminu C, protože vyšší dávky mohou být zatěžující například pro ledviny. Za sebe mohu říct, že mi infuze vždy pomohly. I když těžko říct, do jaké míry to může být placebo efekt.

Poslechněte si podcast s lékařem:

Zdroj: Kondice.cz, magazín Kondice č. 10/2022