Začíná to už u recepce v hotelu, kde je ve stojanu vedle lyžařské také skitouringová mapa se čtrnácti návrhy tras. A že to tu mají milovníci tuleních pásů rádi, se přesvědčíme chvíli poté, když vyjíždíme lanovkou z městečka Kaprun na vrchol Maiskogel. Pod lanovkou - mezi sjezdovkou a sáňkařskou dráhou - šlapou nahoru, bezpečně oddělení modrým plůtkem, snad desítky lidí (jedná se o 6,5 km dlouhou trasu s 970metrovým převýšením). Potkáváme je celý den, zaplnili vrcholové restaurace Glocknerblick i Maiskogel Alm Ranch.
"Náš region je velmi vstřícný ke skialpinistům, nikdo je tu nevyhání ze sjezdovek, vymýšlíme pro ně bezpečné trasy," říká Georg Segl, ředitel Alpenblick Sporthotelu. Vyznavačů tohoto sportu přibývá každý rok i mezi jeho hosty.
Výšlap na Maiskogel je bezpečná trasa pro začátečníky, stejně jako výstup na Ronachkopf do nadmořské výšky 1326 metrů, kterou jsem vybrala pro mě a čtrnáctiletou dceru na nedělní dopoledne. Začíná na druhé straně jezera ve vesnici Thumersbach (do navigace si dejte ulici Talstrasse, ať to nehledáte jako my). Jedná se o vysloužilou sjezdovku, ze které odstranili vlek, občas ji zrolbují a dali ji k dispozici skialpinistům. Tuhle túru si oblíbil i Georg Segl.
Na 2,5 kilometrech zdoláte za hodinu 550 výškových metrů, sjezdovka nás nešetří, je docela prudká a tep letí nahoru. Za odměnu se nám otevřel nádherný výhled na jezero a hned poté jsme se občerstvili v chatě Enzianhütte, která stojí pod posledním hankem a u vstupu dovnitř se točí dozlatova upečená kuřata, místní trhák, kvůli kterému není v chatě volné místo.
Kdo si troufne na víc, může popojet do ledovcového areálu Kaprun a zdolat Kitzsteinhorn, s jeho nezaměnitelným tvarem a 3202 metry. Vyrážíme z vrchní stanice lanovky Gletscherjet II., která spojuje údolí s lyžováním na ledovci. V dohledu lanovek dojdeme až pod vrchol Kitzsteinhornu, tady odkládáme skialpy a nahoru už pokračujeme jen s mačkami a cepíny. "Na takové těžší tůře už nesmí chybět nabitý telefon. A raději i „svatá trojice“ – lopatka, sonda, lavinový vyhledávač," dodává horský vůdce Branislav Adamec, který s námi nastoupal 700 výškových metrů.
Postupujeme pomalu po zajištěné cestě, ale není to těžký výstup. Odměna je dechberoucí - jako na dlani máme Grossglockner, nejvyšší horu Rakouska, a všechny velikány okolo něj.
To bylo za odměnu, stejně jako kynutý knedlík s vanilkovou omáčkou v restauraci Gipfel pod vrcholem.