Předstartovní horečka není nic překvapivého a nejspíš ji alespoň někdy zažil každý. Za vše může náš aktivační systém, sympatikus. Hlava a mozek se snaží zmobilizovat všechny síly – na útěk. Zvýší se nám tepová frekvence, spolu s ní se zrychluje i dech, více se potíme. Nastává svalová aktivace a naopak útlum trávicí soustavy. To jsou běžné projevy. Někdo bezprostřední dny před závodem prožívá více a vyplatí se proto vědět, nač si dát pozor, aby nás předstartovní nervozita nepoložila víc, než je nezbytně nutné – a koneckonců i trochu žádoucí.

1) Co s tréninkem?

Důležité je nenechat se ovládnout pocitem, že se blíží závod, nemám natrénováno, teď to musím ještě honem rychle dohnat. Příště se vyplatí si na to vzpomenout dřív a lépe plánovat. Pokud do závodu zbývá měsíc nebo dva týdny, něco naběhat ještě lze stihnout. Ale týden před startem je už vhodnější více odpočívat a šetřit síly. Kilometráž se snižuje, volný běh rozbijeme pěti až deseti svižnými rovinkami. Spousta lidí si myslí, že den před závodem se hodí naordinovat si volno, ale opak je pravdou. Pokud je start například v sobotu, den bez zátěže připadne na čtvrtek a v pátek se vyplatí dvacet až třicet minut dlouhé rozklusání, rozcvičení (dynamický strečink, běžecká abeceda) a opět několik svižných rovinek.

2) Žádné experimenty se stravou

Není nic nepříjemnějšího než si v týdnu před závodem přivodit žaludeční či střevní potíže. Je proto žádoucí konzumovat jednoduchou a především ozkoušenou stravu. Pokud nás čeká delší závod a víme, že si s sebou budeme chtít brát nějaký energetický gel či tablety, i ty je dobré si předem ozkoušet v tréninku – zjistit, jak na ně bude náš žaludek při zátěži reagovat. V týdnu před závodem lze navýšit konzumaci komplexních sacharidů (zjednodušeně příloh) na úkor ostatních živin, čímž zvýšíme zásobu důležitých glykogenových zásob. Ostatně pokrm, jako jsou těstoviny doplněné menším množstvím bílkovin, je i skvělou večeří pro předzávodní den. Hlavně žádná těžká jídla! Snídaně před závodem by měla být opět bohatá zejména na komplexní sacharidy a naopak skoupá na vlákninu, která může ve větším množství vyvolat zažívací potíže. Dobrou volbou je třeba v mléce vařená obilná kaše s trochou banánu zhruba tři hodiny před startem. Jít na start mírně nalačno není chybou, ba naopak.

V předzávodním týdnu lze doporučit i střídmé popíjení Magnesie kvůli doplnění hořčíku.

3) Předzávodní večer

Výbavu na závod je vhodné si nachystat večer předem. Zamezí se tím rannímu nervóznímu křepčení po bytě ve snaze najít oblíbené tričko. Závodní úbor by měl být lehký, při svižném běhu se tělo zahřeje. Pokud to teplota vyžaduje, vyplatí se přibalit i další vrstvu, kterou před startem svléknete. Věci na převlečení. Hlavně (ozkoušené) boty! Výživu do závodu, plánujeme-li ji použít. Pití. Papírové kapesníčky či toaletní papír – pro jistotu. Instrukce k vyzvednutí startovního balíčku. Cestovní itinerář. Jít si včas lehnout, i když se traduje, že ještě mnohem důležitější je noc předešlá.

4) Tady a teď

Na místě si v první řadě vyzvedněte startovní číslo a uschovejte si věci. Bezprostředně před startem je vhodné vyvarovat se konzumace jídel s vysokým glykemickým indexem (čokoláda, celá řada tyčinek atd.). Dojděte si na toaletu… vlivem nervozity tam možná nejste naposledy. Je-li to možné, zhruba patnáct dvacet minut do startu přichází na řadu rozcvičení v podobě kratičkého rozklusání, dynamického strečinku a běžecké abecedy, abyste na start nešli zcela vychladlí a ztuhlí. I ve startovním poli není od věci ještě zlehka poskakovat, věnovat se liftinku na místě. Velkou roli hraje i nastavení hlavy, v tom si každý musí rozhodnout, případně vyzkoušet, co je pro něj užitečnější. Někdo si rád povídá s kamarády, aby se rozptýlil a přišel na jiné myšlenky. Někdo poslouchá hudbu. Někdo se naopak potřebuje koncentrovat sám na sebe. Zaměřit se na situaci tady a teď, vnímat své tělo, svůj dech. Někomu pomáhá vizualizovat si průběh závodu. Každopádně je důležité nedat prostor negativním myšlenkám.

Zdroj: magazín Kondice