Jak začít chodit bos? Odborníci na to mají různé názory
Kde se vlastně minimalistické boty s tenkou podrážkou, jejichž používání má co nejvíce připomínat chůzi naboso, vzaly? Část lidí hájila chůzi bez bot vždycky, ale trend se z toho postupně stal, když před nějakými deseti dvaceti lety přišli výrobci s bosými botami určenými zejména na běh. Nejspíše jste je také viděli – typické pro ně byly oddělené prsty.
Teprve později se v masovém měřítku začaly vyrábět i jinak tvarované barefoot boty, včetně sandálů, tenisek a balerínek. Dnes bosé boty šije spousta malých firem, zároveň se pomalu objevují i v nabídce výrobců tradiční obuvi. Společný jmenovatel? Poměrně vysoká cena, daná ruční výrobou, případně tím, že jde o menší série. A také ochotou zákazníků za takové boty platit.
„Rozhodla jsem se, že je to pro mě důležité, a bare foot botami jsme postupně vybavili naše děti a nyní na ně pozvolna přecházím i já s manželem,“ říká Lucie Kratinová z Prahy. Její tříletá a pětiletá dcera už prý normální boty vůbec nosit nechtějí.
Kdo Lucii přesvědčil, že je to tak správně? Ona sama všechny informace čerpá od kamarádek a z facebookových skupin, do kterých chodí i fyzioterapeuti, kteří tuhle obuv vyznávají a jsou pro ostatní dostatečnou autoritou.
Jak začít chodit bos?
DO MĚSTA? SPÍŠE NE
Mezi zastánce obuvi patří například pražská fyzioterapeutka Iva Bílková, která souhlasí s názorem, že spousta běžných bot brání přirozené a zdravé funkci lidské nohy, protože jsou příliš tuhé či úzké. Zároveň však upozorňuje, že nestačí si zout boty, případně sáhnout po nějakých minimalistických a myslet si, že je vyhráno. Jsou tu v zásadě dvě ‚ale‘. Tím prvním je fakt, že bosá chůze vyžaduje jinou techniku, respektive jiné našlapování, než na jaké je většina lidí zvyklá. Tím druhým je volba terénu – fyzioterapeutka není příznivkyní toho, aby se bosá chůze používala na chození po městě.
„Ideálem jsou chodníky vybudované pro ‚bosou turistiku‘. Dále jsou vhodné přírodní terény jako travnaté plochy, lesní cesty a podobně. Opatrnější bychom měli být na všech zpevněných cestách, jako jsou asfaltky či dlážděné chodníky,“ vysvětluje. Ideální podle ní není ani bosá chůze doma po dlažbě či plovoucích podlahách. Pro naše klouby jsou tyto povrchy zkrátka příliš tvrdé.
Ploché nohy, vbočený palec, nohy do X, horní a dolní zkřížený syndrom, bolavá záda a únava..., to vše jsou důsledky špatné obuvi. Konvenční sportovní i společenská obuv utiskuje a ničí nejen naše chodidla, ale i páteř a celkové zdraví. Jak z toho ven? Na místě je osvojit si aktivní stoj a chodidla posílit – speciálními cviky i výběrem padnoucí barefoot obuvi. Jak na to prozradí funkční podolog a pohybový terapeut Tomáš Ďurán.
„Pokud někdo chce nosit barefootovou obuv do města, dělala bych to jen občas a střídala bych ji s jiným typem obuvi s podrážkou. V praxi fyzioterapeuta jsem viděla nejednu Achillovu šlachu v zánětu z toho, že lidé začali běhat naboso. Achillova šlacha má funkci tlumiče při dopadu i funkci pro akceleraci těla proti gravitaci. V botě je funkce tlumiče v podrážce, barefootová bota tlumič jaksi nemá,“ podotýká Bílková.
Mnozí lidé, kteří bosé obuvi propadli, ji však nosí všude. Když se s nimi dáte do řeči, vesměs tvrdí, že jim to tak vyhovuje a cítí se skvěle. Když ale začnete pátrat v debatách na internetu, narazíte i na přiznání, že někoho začala tak bolet například kolena či paty, že musel bosou chůzi zásadně omezit.
„Já sama se chystám na kurz šití bot spojených s kurzem správné chůze,“ plánuje Lucie. Její děti, zvyklé pouze na bosou obuv, se prý naučí správně chodit samy. Najít nějakou studii, která by byla validní a jednoznačně by její teorii potvrdila, však není možné.
NAŠLAPOVAT, NEDUPAT
„Minimalistická bota opravdu není pro každého, je třeba ji umět používat. Musíte umět správně našlapovat a nedupat. Já osobně ji zbožňuju, a jak jsem jednou zakusil komfort barefoot botky, už není cesty zpět,“ hájí bosé boty tréner Jakub Zadražil, který tuto obuv nosí jak na cvičení, tak venku.
Pokud jde o ono našlapování, má se našlápnout nejdříve přední část chodidla, většina lidí však chodí takzvaně přes patu. Na základě svých zkušeností trenér chce, aby boty, až na ty vyloženě minimalistické, nenosili ani jeho klienti. „Měli byste vidět ty zázraky, co se dějí s klenbou. Postupem času se probouzí a krásně pracuje. Taková je moje zkušenost,“ dodává.
V dnešní době přechází na barefoot obuv čím dál tím více lidí, protože se chtějí vrátit k přirozené chůzi, kterou jsme za roky chození v tvrdých a omezujících botách zapomněli. Proces je to určitě chvályhodný, nicméně je třeba si uvědomit, že nohy léta zavřené v pevných a úzkých botách postupně ztrácí své přirozené funkce. A je třeba nohám nejprve umožnit své ztracené funkce znovu obnovit. Ne vždy se to podaří hned skokem, proto je vhodnější přechod na barefoot obuv udělat postupně, abychom neriskovali nějaké zranění nebo přetížení. Nyní se podíváme na dvě nejdůležitější věci, které je vhodné umět.
ŠIRŠÍ, ALE ZDRAVĚJŠÍ
Právě vytvarování a posílení ochablé klenby má být jedním z viditelných benefitů nošení barefoot obuvi. Dalším a vizuálně už ne tak vítaným efektem je rozšíření nohy.
Tady je namístě říct, že člověk nemusí hned propadnout barefoot botám, aby si uvědomil, že spousta běžných bot zkrátka našim nohám svědčit nemůže – a rozhodně nejde jen o profláklé lodičky na vysokém podpatku.
Boty jsou tvrdé, úzké, často tísní prsty ve špičce, spousta lidí je navíc zvyklá na to, že si boty kupují spíše menší a teprve nošením si je roztáhnou. To je špatně. Výsledkem jsou kromě propadlé klenby také všelijak pokroucené prsty, haluxy a kuří oka.
Platí to pro všechny věkové kategorie včetně dětí. Alespoň to dokládají to výzkumy zaměřené na stav nohou českých dětí. Ty ukázaly, že třetina z nich má kvůli špatné chůzi a nekvalitní obuvi propadlé kotníky, polovina náběh na ploché nohy nebo rovnou ploché nohy. A to rozhodně není jen vada estetická, protože s ní mohou souviset nejen bolesti nohou, ale i zad a celkově špatné držení těla.
Mimochodem, americká firma vyrábějící takzvanou bosou obuv na běhání musela před několika lety zaplatit poměrně vysoké odškodné na základě žaloby. Tu iniciovala Američanka Valerie Bezdek jako reakci na reklamu říkající, že boty snižují riziko úrazu a zároveň posilují svaly na nohou. To podle ní nebylo podloženo žádnými vědeckými výsledky. Výrobce sice takovou kritiku odmítl, ale jelikož měl zájem na urovnání sporu, uvolnil peníze do fondu, z něhož jsou v USA vypláceni ti, kdo si boty koupili a mají pocit, že jim zdravotně až tolik neprospěly.
Zjevné je, že pokud je lidé používali špatně, ani jim prospět nemohly, a že bosé boty samy o sobě nikoho nespasí. Rozhodně by bylo chybou přecházet na ně bezhlavě a ze dne na den. Ale začít bosou chůzí tu a tam v přírodě? To vypadá jako ta správná cesta.
Taky se rádi procházíte po trávě bosky? Nechat chodidla polechtat trávou, ale i je překvapit ostrými kamínky? Zkuste jim příště dopřát možnost vnímat terén i při běhu. Nenabádáme vás se zout zcela, obdobný pocit můžete zažít i v minimalistické nebo ještě lépe barefoot obuvi. Jak začít a nač si dát pozor?
„Při bosé chůzi se cítíme uvolněně, nesvázaně, tělo se pohybuje fyziologicky, nehrozí zranění pohybového aparátu, protože bosá chůze umožňuje jen vhodné postavení kloubů celého těla tak, jak je to přirozené,“ poukazuje na výhody chůze naboso Roman Vybíral, průvodce na cestě celostního zdraví, sám barefoot chodec i běžec. Oproti tomu klasický běh ve vypolstrovaných botách je méně přirozený pro celé tělo a hrozí při něm více přímých nebo nepřímých zdravotních potíží.
NEZOUVEJTE SE, PROSÍM
S bosou chůzí by měli být velmi opatrní lidé s cukrovkou, kteří mohou trpět neuropatií dolních končetin. Chůze naboso se také nedoporučuje lidem s ortopedickými či neurologickými vadami. Vady by se musely nejprve odstranit a nohy pro bosou chůzi připravit. Toto doporučení však lze považovat za platné pro všechny – s bosou chůzí nikam nespěchejte a dejte svým nohám čas, aby jí přivykly.
Zdroje:
