Respektování přirozené funkce břišních svalů

Břišní svaly se vyskytují na našem těle v několika vrstvách, které dohromady tvoří jakousi šněrovačku. Ta jednak zpevňuje celou břišní stěnu ve všech směrech, jednak propojuje hrudník s pánví a tím i horní a dolní končetiny. Ve spolupráci s dalšími svaly pak zajistí vzpřímení těla a udržování tohoto vzpřímení. Z uvedeného vyplývá, že v ideálním případě by břišní svaly měly být aktivní neustále, dokud jsme v pohybu. Jedině tak bude naše tělo dostatečně zpevněno a chráněno vůči zátěži. Cviky, při kterých dochází ke zkracování břišních svalů, nerespektují zmíněnou přirozenou funkci břišních svalů. Pokud jsou břišní svaly zkrácené, nemohou zajistit napřímení páteře.

Existují vůbec cviky na břišní svaly?

Z předchozího odstavce se možná nabízí otázka, zda tedy vůbec existují nějaké cviky zaměřené konkrétně na břišní svaly. A odpověď zní: Ano i ne. Při cvičení obecně bychom se měli snažit o správné zapojení břišních svalů. Protože jak jsme si uvedli výše, břišní svaly by ideálně měly pracovat stále a ve všech pozicích, u všech sportů a každodenních činností. Lze tedy cvičit například cviky cílené na svaly horních končetin a zároveň u nich mít aktivní i břišní svaly. To je dokonce i žádoucí. Projeví se to nejen odlehčením páteře, ale také ostatních kloubů. Mimo jiné se pak cvik, pozice nebo pohyb bude provádět snáze, rychleji, zvedneme větší zátěž apod. Na druhou stranu samozřejmě můžeme zvolit i takové cviky, kde bude nárok na práci břišních svalů větší, a tím budeme mít pocit, že je cvik více cílený právě na břicho. Příkladem může být třeba vzpor na loktech, tzv. plank.

Jak správně aktivovat břišní svaly

Jak tedy docílit toho, aby nám břicho fungovalo při všech aktivitách?

Naše tělo dokáže aktivovat břišní svaly samo a správným způsobem, ale musí k tomu dostat určitý pokyn – náš mozek musí vnímat kvalitní oporu. Existuje několik zón, tělesných partií, které tělo rozeznává jako opěrné body. Jedná se o záhlaví, lopatky, lokty, ruce (zejména prsty), přechod hrudní a bederní páteře, kolena a přední část chodidla (opět zejména prsty). Nejvíce nervových zakončení je na rukách a nohách, proto je výhodné využívat zejména tyto partie. Pokud se při provádění různých cviků, pozic nebo každodenních aktivit zaměříme na tyto opěrné body, je více než pravděpodobné, že to naše tělo hned nebo za brzký čas vyhodnotí tak, že je potřeba páteř zpevnit a napřímit. K tomu využije práci břišních svalů a dalších svalových skupin.

Jako konkrétní příklad lze uvést například cviky v pozici na všech čtyřech. V takové pozici by opora měla být na malíkové hraně a prstech ruky, kolenou a přednoží, tím se aktivuje opora v několika zónách. Pokud bychom k provádění cviku zvládli přidat ještě další oporu, pak si můžeme představit opření hlavy o záhlaví. Opora o více zón je samozřejmě velice efektivní, protože násobí množství informací jdoucích do našeho mozku, ale je také náročnější na provedení. Jako u všeho i zde platí, že pravidelné cvičení dělá mistra.