Celý fitness svět stojí na nabídce rychlých řešení: zhubněte za deset týdnů, naberte svaly za dva měsíce… Obvykle to sice zní krásně, ale když už se vám to opravdu podaří, efekt bude pravděpodobně jen velmi krátkodobý. Celých sedm let, kdy jsem se živila jako trenérka, jsem pracovala s klienty, kteří přišli s touhou řešit problém. Ať už se jednalo o nedostatečnou sílu, fyzičku, nadváhu, nebo zdravotní problémy, skoro vždy doufali, že to napraví pár hodin týdně ve fitku. Ideálně s pomocí proteinových drinků, spalovačů a dalších berliček. Jenže tak to nefunguje.
Nebylo by lepší pracovat na tom, jak milovat svoje tělo celý život? Holistický přístup je k obecnému trendu fitness, ve kterém je populární slibovat zázraky v co nejkratším čase, v opozici. Ukazuje, že vše má svůj čas a že než začneme svoje tělo i mysl jakkoli měnit, musíme jim nejdříve skutečně porozumět.
Pokud se totiž nad fitness zamyslíme jako nad hlubokým propojením duše, těla a mysli, dostane úplně nový smysl. Stane se něčím, co je přirozené a co je běžnou součástí života na všech jeho úrovních. Od přípravy výživné snídaně přes procházku v trávě až po kvalitní spánek.
Holistický přístup se od klasického fitness liší ještě v jednom zásadním bodě: pracuje s tím, že k člověku nelze přistupovat jen v rámci jedné oblasti. Trénink těla by tak měl být propojen s tréninkem mysli a vybalancováním všech ostatních aspektů života a zdraví – tedy se spánkem, pobytem v přírodě, jídlem či přírodními doplňky stravy. Nezřídka se také pracuje s otužováním, meditacemi či různými rituály.
Vnitřní soulad
Jana Soutor Raganová, která se zabývá holistickým přístupem ke zdraví, uvádí: „Nepíšu jídelníčky ani nesestavuji přesné tréninkové plány, tak to dlouhodobě nefunguje. Naopak se snažím klienty učit, jak být ve svém těle jako doma, respektovat jeho signály a potřeby a dlouhodobě žít a jednat tak, aby došlo ke zlepšení kvality života, snížení rizika rozvoje chronických a civilizačních onemocnění a nastolení psychické rovnováhy.“
Úbytek váhy, vyrýsované svaly nebo třeba větší síla přicházejí v holistickém tréninku jaksi mimochodem. Při takovém tréninku navíc zjistíte, že o kila nebo centimetry vlastně zase až tolik nejde. Dobrá fyzická kondice jde totiž vždycky ruku v ruce s vaším vnitřním nastavením.
„U holistického přístupu jsou věci jako ztráta váhy, nabrání svalů čí síly vedlejším efektem, hlavním efektem je změna životního stylu, který vede ke zdraví na všech rovinách a pomáhá tak vést spokojený a plnohodnotný život,“ vysvětluje americký lékař Alexander Moretin.
Člověk jako celek
Žádná instantní řešení tedy nečekejte – holistický trénink v dobrém smyslu slova změní celý váš život. Pracovat budete nejen na své fyzičce nebo stravovacích návycích, ale i na své duši. A u té se na chvilku zastavme. Rovina spirituality je důležitá a setkat se s ní můžeme třeba v józe. Vědomost a propojení sami se sebou a s tím, co děláme, je důležitý prvek a nezáleží na tom, zda toho dosáhneme meditací, rituály či čímkoli jiným, co nám pomůže si lépe porozumět. Protože jen pokud budeme spokojení po stránce fyzické, psychické i duševní, budeme milovat tu osobu, kterou vidíme v zrcadle.
Důležitou součástí tréninku je i sociální stránka života, a to budování kvalitních vědomých vztahů, které jsou pro naše zdraví nezbytné. Při práci na svém zdraví, ztrátě váhy či nabírání síly je vždycky důležitá podpora okolí. Trávení času s podobně smýšlejícími lidmi, při kterém nehrají roli telefony a obrazovky, ale hluboký rozhovor a vzájemné propojení, se v dnešní době víc než kdy dřív ukazuje jako nezbytná součást kvalitního a zdravého života.
V harmonii s přírodou
Harmonie, kterou holistický přístup zdůrazňuje a ke které takový trénink směřuje, se opírá i o přírodu, respektive o náš návrat k ní. Cílem je spojit se s moudrostí našich předků a budovat si imunitu a houževnatost skrze vystavení se slunečním paprskům, fyzickou práci na čerstvém vzduchu nebo pobyt venku v různých typech povětrnostních podmínek. Být v harmonii s přírodou nám totiž pomáhá být v harmonii sami se sebou. I proto holistický přístup řeší témata, která nás z přirozeného rytmu přírody ‚vytrhávají‘. Týká se to třeba (ne)respektování přirozeného denního cyklu, který ovlivňuje světlo a tma a nadměrné vystavení se sítím a moderním technologiím.
Klasické fitness často usiluje o rychlé výsledky a sebeláska a pozitivní přístup k vlastnímu tělu při tom stávají stranou. V holistickém tréninku je to jinak – důraz se klade hlavně na to, abyste se ve svém těle cítili dobře.
Zdroje:
Kondice 12/2020
https://www.spriglearning.com/15-characteristics-of-holistic-learning/
https://soeonline.american.edu/blog/what-is-holistic-education/