Loď rozráží klidnou hladinu a před přídí se začne zvětšovat větrný mlýn. Z protijedoucího motoráku mi nadšeně kyne spokojený pár na výletě, zatímco míjíme zástavbu rodinných domů a hausbotů, některé z nich předčí moderní vily z časopisů o bydlení a jejich malé zahrádky jsou zaskládané květinami. Jako v botanické zahradě. Ani jejich majitelé neváhají zamávat, když zrovna proplouváme kolem.
O kus dál se pasou krávy, koně, jinde zastavujeme, abychom si koupili k obědu uzené úhoře, v sýrárně bochník výborné goudy či zmrzlinu z domácího mléka.
Vyplout, zastavit, prošmejdit krásné městečko (například Marken, ostrov a živoucí skanzen Holandska, kde ochutnejte palačinky naslano i nasladko - pannen koeven), pak zase nasednout do lodi, plout dál (například do Volendamu s obří lodí jako od Pirátů z Karibiku v přístavu, kde ochutnáváme poffertjes, malé lívanečky s máslem a cukrem). Zase zpět na loď, večer zakotvíme a ještě stihneme pivo na náměstí u kanálu v Muidenu, dalším krásném městečku.... Když se každý večer cestou do postele kouknu na chytré hodinky, ukazují mi něco mezi 20 až 30 tisíci kroky. Takže úctyhodný sportovní výkon."Tohle není dovolená pro závodníky, ale pro ty, co potřebují vypnout a odpočívat. Tady nejde nic rychle," říká Daniel Hagen, majitel cestovní kanceláře, která se specializuje na pronájem lodí.
A tak se vypínám a odpočívám. Někdy stojím za kormidlem, jindy ležím na přídi lodi a kochám se, ranní kávu piju na stoličce vedle skippera řídící loď. Čtečku, kterou jsem si přivezla nacpanou knížkami, si sice s sebou všude nosím, ale za celou dovolenou jsem přečetla asi dvacet stránek. Času byla spousta, ale přitom nám pořád chyběl.
Jak na to?
Cestujeme po středu Holandska, auto však zůstalo zaparkované v loděnici, kde jsme přesedli na motorovou loď. Gouda, Amsterodam, Utrecht a spousta malých městeček, jejichž jména mám sice zapsaná v sešitku, ale z hlavy si na ně nevzpomenu. Vím jen, že jedno bylo krásnější než druhé.
Naše loď Mercurius má záchod, koupelnu, kuchyňský kout, obýváček (salon) a tři ložnice. Na vstávání máme s dětmi v miniaturní kajutě přísný harmonogram: nejdříve se obleču já, a když si v koupelně čistím zuby, obleče se dcera, až pak budíme syna. A podobně chodíme i do postele - já samozřejmě poslední, protože je tu dlouho světlo a všechny zážitky je nutné důkladně vstřebat. A oblečení? To jsem si vyrovnala přímo do postele, protože skříňka je příliš malá. Má to své výhody - hned víte, co ještě zůstalo čisté.
Když je to možné, kotvíme přes noc v marině, které jsou v Holandsku na každém rohu. Najdete v nich restauraci, popelnice, sprchy a všechno zázemí, kde se dobíjí elektřina do lodi. Jednou nocujeme na opuštěném ostrově, jindy přímo v centru Amsterodamu kousek od hlavního nádraží.
Muž přes palubu
Pohodová plavba se občas mění na velký adrenalin. To když most zůstane půlden zavřený, protože tam cyklistka nabourala do závory a vy kvůli tomu nestihnete otevírací dobu dalších mostů a zdymadel (zavírají v různou dobu, ale jen málokterý vydrží do osmi večer) a musíte přeskládat program následujících dnů.
Anebo když pošlete dítě nabrat vodu do kyblíku na zádi, aby umylo po bouřce palubu, a proud ho stáhne do kanálu a najednou na vás volá z protějšího břehu, kam doplavalo. I s kyblíkem, protože by ho přece za nic na světě nepustilo.
A mám zmínit ty vlny? Během čtyřhodinové plavby na volném moři cestou do Amsterodamu skipper udělal chybu a plul za velkou nákladní lodí. Vlny byly metr vysoké a my v podpalubí pěkně nadskakovali.
Největší a nejkrásnější adrenalin jsme ale zažili na historickém kanálu v Utrechtu. Je úzký, proplouvá se mezi pilíři, pod mosty a jezdí slalom mezi výletními, popelářskými a zásobovacími loděmi. Tenhle výlet je možné doporučit jen zkušeným skipperům, kterého jsme naštěstí měli s sebou.
Suchozemec může mít stažené půlky i během nedělení dopravní zácpy. Tu jsme si "vychutnali" u studentského Leidenu. U města a na nedalekém Kaagském jezeře vyrazilo na výlet snad celé Holandsko.
Nikdo netroubil, motorové lodě a sem tam i nějaká veslice se mezi sebou proplétali s neuvěřitelnou zručností, zatímco se na nás řítila velká výletní loď. Jak asi tušíte, vše dobře dopadlo.
Pro informaci v Česku je zaregistrováno 11 tisíc plavidel, v Holandsku 1,1 milionu. A místní to s nimi opravdu umí. Láska k plavidlům se zde nejspíš předává s mateřským mlékem (Holanďané odnepaměti obchodují po celém světě), za kormidlem vidíte i desetileté děti.
Po kanálech elegantně klouzají party teenagerů i starších přátel, manželské páry, ale i celé rodiny (s babičkou, dědou a dvěma psi). Každé lodi korunuje piknikový koš, nechybí skleničky na víno, a samozřejmě pivo.
Připravte se, že v Holandsku půjde životospráva stranou. Sníte zde kila sýrů, litry holandských pudingů Vla nejrůznějších příchutí, tuny smaženého jídla (kibbeling - tresky v těstíčku , hranolků s vynikající majonézou - patat či friet). Dávali jsme si také haringy (v kyselém láku naložený syrové sledě s cibulí a okurkou). V rychlém občerstvení najdete také frikandel - lehce okořeněné mleté vepřové maso, samozřejmě, že je smažené!
A také s výchovou dětí to trochu pokulhávalo. V Amsterodamu jsme je protáhli Red Light Districtem, kde kvete nejstarší řemeslo světa, nechali nahlédnout do sexshopů i coffee shopů s trávou, koupili jim hranolky s majonézou a pak wafle zalité čokoládou. Spát chodili před půlnocí, protože jsme se třeba zasekli v restauraci na náplavce historického kanálu v Utrechtu a vyprávěli si nejlepší scénky ze seriálu Comeback.
Ráj cyklistů
Věřte, že vás sezení na palubě jen tak neomrzí: podél všech kanálů, které se v Holandsku začaly budovat ve 12. století, "parkují" lodě - od malých člunů po velké rybářské lodě, nechybí ani sto let staré plachetnice.
A pak ty jejich cyklostezky! Lemují snad všechny kanály a narváno je na nich ráno, kdy manažeři na silničních kolech s baťůžkem na zádech míří do kanceláří a děti do škol. Z toho plyne i největší nebezpečí této dovolené: že vás srazí kolo. Obzvlášť v Amsterodamu se kola, do kterých byste to vůbec neřekli, řítí neuvěřitelnou rychlostí. A u hlavního nádraží najít ve stojanu to, které jste tam ráno nechali, musí být nadlidský výkon.
"Kéž bychom uměli žít jako Holanďani," říká mi poloviční Holanďan Dan Hagen. "Žijí mnohem lehčeji. Nepotřebují sbírat zážitky, život si užívají. To bychom se od nich měli naučit." Holandské ženy pracují na poloviční úvazek, proto je vidíte uprostřed týdne, jak si na terase svých malých zahrádek čtou noviny. Není ostuda vařit z polotovarů, které tvoří polovinu regálů v supermarketu. Hlavně ať je jídlo na stole rychle.
A století obchodování po celém světě je naučilo velké toleranci.
A tak jsem během týdenní plavby najela na holandský styl života. Nespěchala jsem, odpočívala, dětem vše tolerovala a skoro vůbec nevařila. A byla to jedna z nejhezčích dovolených, co jsem si mohla přát.
Jak na to
Pro řízení lodí sice nepotřebujete žádný průkaz, ale je důležité se na plavbu předem připravit. Například shlédnout instruktážní film, přihlásit se v Čechách na cvičné plavby, naučit se základní uzle, stáhnout si aplikaci Nautical map Nederland (tam lze sledovat nejen trasu, ale i otevírací dobu zdymadel a mostů) a hlavně se naučit pravidla pro říční plavbu.
Holandsko se rozdělujeme na čtyři plavební oblasti: střed, sever, jih a IJsselmeer. Každá je jiná a jedinečná. Sever je klidnější a vhodný pro začátečníky. Střed živější s větší hustotou měst a městeček. Jih a IJsselmeer je vhodný pro pokročilejší skippery.Vybírat můžete mezi různými typy lodí, ty nejmenší jsou pro dvě osoby a největší pro 15 lidí. U malé lodě pro dvě osoby však počítejte, že vám bude chybět pár rukou, které by pomáhaly při vyvazování. U velkých lodí zase hrozí ponorková nemoc. Pro začátečníky doporučujeme lodě s kapacitou 4 až 8 osob.
Plavební sezona začíná na začátku dubna a končí posledním říjnovým dnem.
Zdroj: Kondice 6/2022, autorská reportáž z místa, www.holandskonalodi.cz
