Trigger point si můžete představit jako malý uzlík, který vzniká na ztuhlém svalu. Je malý, místně ohraničený, bolestivý na dotek, někdy i na velice citlivé stlačení. Problémy pak dokáže nadělat nejen na daném místě, ale i na vzdálenějších oblastech našeho těla,“ vysvětluje zkušený masér a Trigger Point specialista Miroslav Málek.

A jak spoušťové body vznikají?

Nejčastěji tak, že se opakovaně věnujeme nějakému pohybu, který není pro naše tělo zdravý, protože je jednostranný. Může se jednat o hru tenisu, před kterou se nerozcvičíme, ale také o práci při pásové výrobě, trpí jimi hudebníci, kadeřnice, vrcholoví i amatérští sportovci a čím dál častěji i lidé z kanceláří. Někdy se stačí vyspat ve špatné poloze a jindy jsou spoušťové body ‚odměnou‘ za horlivé zahradničení… Pro vznik trigger pointů neplatí dokonce ani věkové omezení. „Nejčastěji trápí lidi kolem čtyřicítky, ale čím dál častěji za mnou chodí i dvacátníci,“ podotýká terapeut s tím, že problémy většinou začínají přetížením daného svalu. „Než se trigger point vytvoří, může to trvat i několik let, protože za jeho vznikem může stát úplně nenápadná každodenní činnost, jako je třeba špatné nastavení a umístění počítače, na kterém každý den hodiny pracujete.“

Dalším důležitým faktorem pro vznik trigger pointů je pak také míra stresu, jíž jsme vystaveni. V takových situacích se totiž celí schloulíme a zároveň nám některé svaly začnou tuhnout. Psychické napětí se zpravidla odráží ve vzniku bolestivých svalových uzlíků v oblasti ramen a trapézového svalu. Trigger pointy dokážou potrápit celé naše tělo, ale nejčastěji se objevují v oblasti zad a šíje.

Uzlík jako ochrana

Pozor ale: vznik těchto spoušťových bodů má své opodstatnění! „V prvotní fázi chrání sval proti poškození. Když například poprvé hrajete tenis a uděláte nějaký prudký pohyb, sval se roztáhne. Není ale ještě zahřátý, nemá kapacitu pro tento rozsah, a tak se smrští. Vytvoří se trigger point, a to z toho důvodu, aby se sval nepoškodil, aby nás upozornil na to, že něco není v pořádku, a nedocházelo k dalším, větším a bolestivějším problémům,“ vysvětluje Miroslav Málek.

Když se ale tyto body dlouhodobě neošetřují, zvětšují se a začnou sval omezovat v jeho pohybu. Jeho funkci pak musí přebírat jiné svaly, které ale mají svou vlastní práci. V této fázi se mohou objevit bolestivé blokády a zdravotní problémy s pohybovým aparátem, kterých se pak dlouho a obtížně zbavuje.

Se spoušťovými body je proto důležité začít pracovat v jejich začátcích. Zpravidla cítíte, kde máte problém, a trigger point dokážete vy (nebo na vzdálenějších místech vaši blízcí) nahmatat sami. Je důležité je pak promasírovat a ‚rozpustit‘. Ideální je ale vydat se k odborníkovi, který pozná i takzvané zřetězené trigger pointy. Ty ovlivňují nejen daný sval, ale potíže mohou působit i ve vzdálenější části těla. Jedná se například o problémy s končetinami či bolest hlavy.

Kde nejčastěji vznikají trigger pointy

Trapézový sval

Spouštěcí body můžeme najít v oblasti od spodního okraje lebky směrem k ramenům a dolů směrem do cca poloviny zad. Nejčastějším důvodem vzniku trigger pointů v této oblasti je stres, špatné držení telefonu při telefonování, nošení batohu nebo tašky dlouhodobě na jedné straně a další jednostranné pohyby při zvednutém rameni.

Zdvihač lopatky

Trigger pointy se zpravidla nacházejí v oblasti od prvních čtyř krčních obratlů, na které se tento sval upíná, až po horní úhel lopatky. Nejčastějším důvodem vzniku trigger pointů je zde dlouhodobé vytočení hlavy do stran, mimo osu těla, jak se tomu děje zejména u kancelářské práce, kdy máme například špatně umístěný počítač.

Podhřebenový sval

Spouštěcí body můžete najít nejčastěji v oblasti kolem ramenního kloubu, na jehož činnosti se tento sval podílí, a ve spodní části lopatky. Trigger pointy v této oblasti jsou často důsledkem sportovní aktivity, při níž zapojujeme (a často i přetěžujeme) ramenní klouby.