Tepová frekvence vyjadřuje počet tepů (stahů), které srdce udělá za minutu. Její hodnota nám při tréninku ukazuje míru intenzity zatížení a taky naši trénovanost. Vlivem rostoucího zatížení, například zvyšováním rychlosti běhu, dochází i k nárůstu tepové frekvence. Méně trénovaným sportovcům bude se zvyšujícím se zatížením tepová frekvence stoupat strměji, zatímco vrcholovým sportovcům, kteří jsou na vzrůstající zátěž již adaptováni bude stoupat mírněji. Spolu s trénovaností dochází i ke strukturálním změnám srdce. Jestliže srdce zatěžujeme dlouhodobě a systematicky, dochází ke zvětšení objemu komor a zvětšení síly myokardu. Čím více se srdce vlivem tréninku adaptovalo, tím nižší bude i jeho frekvence při zatížení.

Co všechno naši „tepovku“ ovlivňuje?

Tepovou frekvenci ovlivňuje mnoho faktorů. Mezi ty nejvýznamnější patří věk a pohlaví, aktuální sportovní výkonnost, velikost srdce a také zdravotní stav. Například pokles srdeční frekvence v dlouhodobějším časovém horizontu může při srovnatelném tréninkovém zatížení znamenat zlepšení výkonosti. „Trénované“ srdce dopraví jedním stahem do krevního oběhu větší množství krve, a proto může při stejné zátěži pracovat v nižší frekvenci, než je tomu u člověka netrénovaného. Nebuďte překvapené, že váš partner nebo manžel dosahuje nižších hodnot tepové frekvence. Muži v porovnání s ženami ji mají nižší.

O čem vypovídá klidová srdeční frekvence?

Klidová tepová frekvence vypovídá o stavu našeho vegetativního nervového systému a také o úrovni naší trénovanosti. Pokud jste trénovaní, pravděpodobně bude vaše klidová tepová frekvence podstatně nižší, než je tomu u netrénovaných kamarádek. Obvykle ji měříme palpačně ráno po probuzení vleže po dobu deseti sekund. Naměřenou hodnotu vynásobíme šesti. Měříte-li ji u dětí, je přibližně o 10 tepů vyšší než u dospělých. Netrénovaný jedinec může dosahovat hodnoty tepové frekvence přibližně 70 až 90 tepů za minutu, trénovanému vytrvalci můžete naměřit v klidu i 35 tepů za minutu. Klidová tepová frekvence vypovídá i o našem zdravotním stavu. Pokud v tréninkovém období vzroste o více než 8 tepů za minutu, máte pocit vyčerpání a do dalšího tréninku se vám nechce, může jít o známku začínajícího onemocnění. Proto je dobré si ji čas od času ráno změřit. Maximální tepová frekvencePlatí, že maximální tepová frekvence se spolu s přibývajícím věkem snižuje. Nejjednodušší výpočet je podle tohoto vzorce: SFmax = 220 – věk plus, minus 15 tepů / min. Maximální tepovou frekvenci neboli „maximálku“ je dobré znát, abyste si od ní mohli odvodit tréninkové zóny. Trénování v různých tréninkových zónách nám umožňuje dosahovat různých cílů. Pokud chcete pálit tuky budete se zřejmě pohybovat v jiné tréninkové zóně, než když si budete chtít vybudovat dobrou fyzickou kondici. Je dobré vědět, že každá tréninková zóna má své benefity, a proto je dobré je správně využívat všechny a nezůstávat jen u jedné.