Péče o dvouleté dítě je náročnější než vrcholový sport, směje Gabriela Soukalová. Ve sportu je totiž prostor na trénink i odpočinek. „Pryč jsou doby, kdy mi připadalo, že vydržím vše, že jsem nesmrtelná,“ říká Gabriela a dodává, že každé mamince by dala olympijskou medaili. A těm, které mají více dětí, klidně i dvě.
Poprvé žije „normální život“ a ta normálnost ji baví. „Baví mě to víc, než můj závodní život. Cítím se šťastnější, svobodnější, tehdy jsem byla také šťastná, ale nebyla jsem naplněná vnitřním štěstím,“ uvádí.
Gábina neumí vysadit a nedělat nic, a tak i s malou Izabelkou pracuje. Už více než rok a půl se aktivně věnuje natáčení dokumentárního filmu s týmem filmového producenta Petra Větrovského, námětem dokumentu je její životní příběh. Líbí se jí, že díky natáčení si může zavzpomínat na spoustu krásných okamžiků a věří, že tak dodá i motivaci divákům. Premiéra bude na jaře příštího roku.
Vytváří také obsahy na sociální sítě a má několik komerčních partnerů, se kterými dlouhodobě spolupracuje. Vybírá si produkty od značek, které sama používá a jsou jí sympatické. Také si před pěti lety založila Nadační fond Gabi, pomáhají lidem s poruchami příjmu potravy. Mají malý tým skládající se z psychologů, psychiatrů a výživových poradců.
Zatím pracují s menším množstvím klientů, kterým se ale snaží nadstandardně věnovat. „Občas moc nespím, končím s prací ve dvě, ve tři ráno, měla bych víc odpočívat. Ráno a dopoledne většinou pracuju, to hlídá přítel nebo naše maminky, odpoledne a večer se věnuju Izabelce. Pak mi začne třetí pracovní směna, dodělávám, co jsem nestihla. Málokdy mám volný víkend,“ dodává s tím, že kdyby přestala pracovat, byla by nešťastná. „Dcera bude vždy mou prioritou, ale abych byla dobrou maminkou, potřebuju prostor sama pro sebe a zajímavou práci.“
Zdroj:
Autorský rozhovor
Časopis Kondice 12
