Běháte už nějaký ten pátek a občas vás něco zabolí? Anebo je bolest trvalá, ale k doktorovi nejdete, protože vás zatím nijak zásadně nelimituje? Nebo máte pocit, že se vám snížila výkonnost? Tím vším vám tělo hlásí, že něco není v pořádku a potřebuje péči odborníka. Dejte na něj – předejdete tak zranění i jiným neduhům pohybového aparátu. Problémy v téhle oblasti se totiž nabalují jeden na druhý a z původní drobnosti, s níž by si fyzioterapeut poměrně snadno poradil, může nakonec vzejít potíž, která vás od běhání v krajním případě úplně odstaví. „Člověk, který běhá pravidelně a dlouhodobě, má při běhání zafixovaný svůj vlastní pohybový vzor. Pokud špatně šlápne, zablokuje si jakýkoli kloub, natáhne si sval nebo ho přetíží, a přesto s tímto problémem dál běhá, může svůj dosavadní pohybový vzor lehce změnit ve svůj neprospěch,“ upozorňuje fyzioterapeutka Jitka Malá, která fyzioterapii funkčních poruch pohybového systému přednáší i na UK FTVS.
Přetížený sval nebo kloubní blokáda totiž znemožní ideální motorický vzor v podobě, v jaké ho zná naše centrální nervová soustava. Pokud problém včas neodstraníme, mozek, respektive centrální nervová soustava, se nové situaci přizpůsobí a tělo začne fungovat jinak. „Mozek vyšle signál, aby tělo udělalo pohyb, a tělo to učiní tak, jak mu to jeho aktuální stav dovolí. Výsledkem je sice potřebný pohyb, ale v úplně jiné kvalitě. Jestliže problém neodstraníme, nutíme mozek, aby se patologii přizpůsobil a změnil charakter pohybu. Tím si ale špatný motorický vzor dále fixujeme,“ varuje Malá.
Už pohled napoví
Proto je dobré jednou za čas navštívit fyzioterapeuta a nechat si udělat kontrolní diagnostické vyšetření. Můžeme tak předejít chronickému přetížení, zabránit fixaci chybných pohybových vzorů a přesvědčit se, že běháme správně. „Diagnostické vyšetření se skládá ze tří částí. Začínáme anamnézou, při které nás zajímá především zdravotní stav rodičů i běžce. Pokud mají například oba rodiče totální endoprotézy kyčlí, dá se předpokládat, že ani kyčle klienta nemusí být ideální. Zatěžujícím faktorem může být operace zkřížených vazů nebo menisku v mládí, Scheuermannova choroba, skolióza i plochonoží,“ vysvětluje fyzioterapeutka Malá. Následuje kineziologické vyšetření nejdříve ve statické poloze a pak při pohybu. Při něm se využívají různé funkční testy jako například dřep, předklon, poloha na čtyřech nebo chůze a běh. „Hodně poznáme i z běžného postoje. Kontrolujeme postavení pánve, chodidel, fyziologické zakřivení hrudní a bederní páteře, jestli kolena směřují vpřed nebo jeví známku vyosení z dolní končetiny. To vše může mít vliv na to, jestli běháte správně nebo ne a jak se při běhu, a hlavně po něm cítíte,“ dodává Malá. Další fází vyšetření je zjištění rozsahů pohybu v kloubech nejen dolních končetin. Fyzioterapeuta při tom zajímá i napětí svalů kolem kloubů.
Funkční testy pomohou odhalit zkrácené nebo oslabené svaly. „Běžci mívají často zkrácený dorzální svalový řetězec. Ten vede od zátylku přes paravertebrální svaly, podél páteře, přes hýždě, po zadní straně dolních končetin až k patám a do chodidel. V podstatě je to celá zadní strana našeho těla. Sebemenší zkrácení tohoto řetězce omezuje rozsah pohybu do předklonu a mění i sílu odrazu nohou. Jeho zkrácení se může u každého projevit jinak a jinde. U někoho to mohou být bolesti hrudníku, u dalšího v bedrech nebo na achilovce. K tomu se přidávají další faktory, jako je únava, psychický stav, výška a váha,“ podotýká Malá. Poslední částí vyšetření může být zobrazovací metoda. Nejjednodušší a nejdostupnější bývá ultrazvuk, ale využívá se i magnetická rezonance nebo rentgen. Zobrazovací metoda by měla následně potvrdit anamnézu a výsledky vyšetření. Stává se, že fyzioterapeut běh klientovi nedoporučí. „Někdy je lepší vyměnit běh za jinou sportovní aktivitu a ušetřit si tak například endoprotézu kyčlí v produktivním věku,“ vysvětluje Malá.
Nechte se srovnat
Vyšetření máte za sebou, ale co dál? Fyzioterapeut cílí na centrální nervový systém i naše tělo pomocí nejrůznějších technik tak, aby zachoval nebo obnovil ideální pohybový vzor. V případě, že se jedná o kloubní blokádu, provede kloubní mobilizaci. Jestliže se jedná o svalovou složku, například zkrácený, natažený nebo přetížený sval, provede uvolnění, protažení, relaxaci a doporučí vhodné kompenzační cvičení na doma. „Cílem je, aby jednotlivé svaly měly svou optimální délku, protože jedině nezkrácený a neochablý sval je schopný vykonat maximální sílu. Sval nesmí být krátký ani dlouhý (v případě hypermobility). Jedině tehdy je schopný pracovat tak, jak má, což poznáme například na síle, flexibilitě, rychlosti odrazu a výdrži,“ dodává fyzioterapeutka.
zdroje:
časopis Kondice (říjen 2023)
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20463502/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33499791/
