Běh se prolíná generacemi. Není výjimkou, že mámy a tátové nakazí běžeckou vášní své děti. Dřív se vyráželo na rodinné výlety na kole, teď si jde rodič s potomkem (bez ohledu na pohlaví obou skupin) zaběhat. Pospolu je potkáte i na závodech. Někdy s sebou vezmou i babičku.

Zdroj: Youtube

Běh zdaleka není jen záležitostí dvacátníků a třicátníků, což ostatně potvrzuje i statistika běžecké ligy RunCzech – ve věkové skupině 18 až 34 let bylo takřka stejně účastníků jako mezi 35 a 44 lety (38 a 35 procent). Zanedbatelná ovšem není ani docházka pětačtyřicátníků a starších – 26 procent. Jednomu procentu závodníků pak bylo více než 65 let. Ještě váháte, zda je běhání také pro vás?

„Věk není tím, co by mohlo člověku bránit začít běhat,“ potvrzuje trenér a propagátor běhu Miloš Škorpil. Výzkumy prokázaly, že pro běh velmi důležitou funkčnost srdečně cévního systému lze poměrně úspěšně trénovat až do vyššího věku. Tělovýchovná lékařka Zuzana Mottlová z libereckého Centra sportovní medicíny dodává, že daleko důležitější je posoudit svůj zdravotní stav, pohybové schopnosti a sportovní historii. Ta určuje, s jakou vervou se do nového začátku můžete pustit – s jakou intenzitou, kilometráží či časovou dotací.

„Když člověk začíná, měl by být spíš na zemi, nemít velké sebevědomí. Běhat pomalu a se vzdálenostmi to nepřehánět,“ připomíná Škorpil.

Mladší a rychlejší?

V různých fázích života se zpravidla liší motivace k běhání, především se ale s věkem mění svalová výbava, celková kondice a schopnost regenerace. Stručně řečeno, v mládí vsaďte na rychlost, s přibývajícími roky se spíš přiklánějte k vytrvalosti. Převedeno na závody, do pětatřiceti let zkuste cílit na pětku a desítku, půlmaratony si schovejte na později. Ne nadarmo se doporučuje s maratonem nikam nespěchat.

Pokud běháte bez ambic čistě pro radost, vybírejte si trati, které vás baví. Australští výzkumníci porovnávali, jak se mění výsledky na maratonech s ohledem na věk. Zatímco u elitních běžců a běžkyň začínají časy po pětatřicítce zpomalovat, u rekreačních běžců se nic takového nekoná – dokonce se mohou zlepšovat i padesátníci. To je dobrá zpráva pro všechny nadšence! Vysvětlení je prosté: hobby běžci často zůstávají hluboko za svými možnostmi.

Trénink vs. vlohy

Existují dva typy svalových vláken: rychlá a pomalá. Prvně jmenovaná nám předurčují naše založení pro výbušnost a rychlost. Bohužel se s nimi už ale rodíme, podepisují se na nich geny obou rodičů a ani sebeintenzivnějším tréninkem s nimi nehneme. Někomu jsou zkrátka shůry dány ‚vlohy‘. Oproti tomu na množství pomalých svalových vláken, stavěných na vytrvalostní sporty, lze zapracovat tréninkem. Na druhou stranu rychlá svalová vlákna nejsou nesmrtelná.

„S věkem se snižuje podíl svalové hmoty, převážně ubývá rychlých svalových vláken a současně klesá kvalita koordinace pohybu a rychlost svalové kontrakce,“ říká lékařka Zuzana Mottlová. „Změny svalové hmoty závisí na sportovní historii, lépe jsou na tom ti, kteří vedli aktivní život, ale zpravidla začínají kolem čtyřicítky. Další problémové období na ženy čeká kolem klimakteria, kdy u některých dochází k nárůstu tukové hmoty a ruku v ruce s tím ke zvýšení hmotnosti, zhorší se pohyblivost, ubývá energie,“ dodává odbornice. Tuk bez svalů zkrátka nespálíme, a tak je vhodné se vedle běhání soustředit i na posilování.

Mladý organismus je vůči zátěži adaptabilnější, jak nastiňuje Miloš Škorpil, tudíž mladší běžkyně mohou do tréninku zařazovat více rychlostních a tempových tréninků než jejich starší kamarádky. „Opět ale musíme zohlednit i sportovní historii. Budeme-li se bavit o dvacetileté, která nemá žádnou, a o šedesátileté, která celý život sportuje, tak dáma v letech si může pořád nakládat více než mladice a nijak ji to neohrozí,“ podotýká zakladatel Běžecké školy.

Víc let, víc regenerace

Bez ohledu na věk by měl být trénink – nebo prostě sled aktivit – nastavený tak, aby tělo před další zátěží stihlo zregenerovat, odpočinout si a nabrat sílu. Mladší tělesná schránka vám sice ještě leccos odpustí, ale rozhodně toho nezneužívejte, později by se vám nastřádané mohlo vrátit jako bumerang.

„Pravdou je, že mladší organismus regeneruje rychleji než starší. Na druhou stranu většinou mladší člověk má daleko více zájmů než člověk v pozdějším věku, takže chce-li všechno stihnout, méně spí. Přitom spánek je pro regeneraci velmi důležitý faktor. Vlastně nejdůležitější,“ říká Miloš Škorpil. Vedle toho bývá pozdější období života štědřejší na čas, a tak lze věnovat více prostoru nejen samotnému běhání, ale nešidit ani potřebnou regeneraci – správné protahování a wellness procedury.

Své o tom ví šestačtyřicetiletá běžkyně a jablonecká fyzioterapeutka Eva Latislavová. „Dobrá regenerace, protahování, výživa je stěžejní v každém věku! I když… regenerace je už určitě delší než dřív. Také mnohem déle doháníte kondici, kterou ztratíte nemocí či úrazem,“ přemítá nadšenkyně. Pozor, jak s věkem ubývá svalové hmoty a celkové pružnosti (vazů, tkání, šlach a úponů) a snižuje se kloubní rozsah, pohybový aparát se ke zraněním stává náchylnějším. Proto se rovněž zaměřte na technicky správné běhání. „Ne, že by jindy byl běžecký styl důležitý méně, ale když běháte ve čtyřiceti, je dost pravděpodobné, že budete chtít běhat ještě v šedesáti, a tak musíte být přívětiví ke svému pohybovému aparátu, čili běhat ekonomicky,“ dodává Eva Latislavová.

Běhání vám může pomoci zůstat déle mladšími. Zdravotní benefity jsou neoddiskutovatelné. Aby to platilo s jistotou, vydejte se za lékařem. „Sportovní prohlídku doporučuji určitě lidem staršího věku, těm, co měli delší sportovní přestávku nebo se potýkají se zdravotními obtížemi,“ říká Zuzana Mottlová.

Jak běhat, když…

...JE VÁM NAD 20:

Máte nejlepší předpoklady zapracovat na své rychlosti a pokusit se ze sebe vymáčknout maximum. Tělo lépe zvládá zátěž – co do intenzity i objemu – a rychleji regeneruje.

Spojte se s trenérem a nechte si sestavit plán kombinující rychlostní a vytrvalostní tréninky. Zkuste zdolat rychlou pětku, maraton odložte na později.

…JE VÁM NAD 30:

Po třicítce se běh často stává prostředkem změny životního stylu, odbourání stresu a hubnutí. Pokud jste dosud jen seděli za počítačem, jděte na běhání zvolna, tělo potřebuje čas si na nový pohyb zvyknout. Pokud máte kila navíc, začněte s chůzí, díky níž se zpevní svaly a šlachy. Upravte jídelníček. Ženy po porodu by se měly zaměřit na posilování pánevního dna, aby se vyhnuly problémům s inkontinencí.

…JE VÁM NAD 40:

Etapa bohatá na milníky a bilancování. Rozřešení vám může pomoct najít běh. Nemějte ovšem očekávání jako ve dvaceti. Od čtyřicítky klesá účinnost, se kterou je tělo schopné využívat kyslík. Lépe vám sednou delší trati, ale neznamená to, že nemůžete zařadit rychlejší běh. Ledviny začínají méně efektivně hospodařit s vodou, jste náchylnější k dehydrataci, proto podpořte pitný režim. Zpomaluje se metabolismus, a tak nejspíš bude třeba snížit kalorický příjem. Ženám po čtyřicítce se jako prevence osteoporózy doporučuje posilování. Jezte pestře s dostatkem vápníku, vitaminu D, fosforu a hořčíku.

…JE VÁM NAD 50:

Udržujte se fit díky běhání, vyrážejte do přírody. Ale smiřte se s tím, že mladší ročníky už nejspíš nepředběhnete. Pozor na vyšší náchylnost ke zranění. Choďte pravidelně k lékaři. Pokud jste nikdy nesportovali a chcete začít po šedesátce, raději zvolte chůzi s holemi.

Zdroje: