Zdravý sport v hezkém prostředí. Tak mluví Martin Koukal, mistr světa na 50 km z roku 2003 a bronzový medailista ze štafety 4× 10 km na zimních olympijských hrách 2010, o běžeckém lyžování. „Běžky jsou navíc šetrné k pohybovému aparátu, prospěšné pro kardiovaskulární systém a posílíte při nich celé tělo – od paží po nohy. A je to skvělá příprava a doplněk pro další sporty, jako je běh a cyklistika,“ pochvaluje si Koukal, který se dnes živí jako trenér běžkování. To všechno nejspíš budou důvody, proč to v Česku na běžky táhne stále více lidí.

A přibývá i skvěle upravených tratí – třeba v Jizerských horách, kde jsme se ostatně s Martinem potkali. Abyste ovšem vytěžili z pohybu v bílé stopě maximum, je třeba se vyvarovat chyb. Jakými si nejčastěji kazíme jízdu?

Chyba č. 1: Kombi lyže

Nemohli jste se rozhodnout, jestli se chcete víc věnovat klasice nebo modernímu bruslení, a tak jste v obchodě sáhli po kombi běžkách. „Ty rozhodně nedoporučuji. Je to kompromis, který nakonec není dobrý ani pro jednu techniku,“ upozorňuje Koukal. Pokud nevíte, který styl vás pohltí, navštivte půjčovnu dřív, než do lyží zainvestujete. Zato kombi boty problém nepředstavují. „Od té doby, co se stal skiatlon, kdy se první polovina závodu jede klasicky a pak se bruslí, mistrovskou disciplínou, vyrábí se velmi schopné boty,“ říká odborník. Sám na ně nedá dopustit. Zásadní podle něj není ani délka lyží – jen by neměly být příliš krátké. Důležitější je jejich tvrdost, která by měla odpovídat hmotnosti člověka.

Chyba č. 2: Délka hůlek a poutko

Příliš dlouhé hole znemožňují správnou techniku a rytmus. Co víc, může vás z nich bolet za krkem. Délka hůlek na klasiku by měla odpovídat výšce postavy minus 30 cm, na bruslení minus 20 cm. Menší chybou jsou kratší hole, ale ani s nimi to nebude úplně ono. Většina hůlek disponuje rukavičkovým poutkem, které musí být na těsno tak, abyste mezi hůl a palec s ukazovákem nedokázali strčit prst druhé ruky. Jen tak je máte pod kontrolou.

Chyba č. 3: Těžiště vzadu

„Pokud je zadek za patami, běžkování je náročnější na rovnováhu a nemůže dojít ke kýženému odrazu. Navíc hrozí, že vám lyže podklouznou a skončíte na zemi,“ vysvětluje Martin Koukal. Pánev tedy tlačte dopředu, nohy jsou mírně pokrčené, zadek před patami.

Chyba č. 4: Odraz

Ať už jde o klasiku, nebo bruslení, odraz probíhá z plného chodidla, noha je pod tělem. Častou chybou je odraz ze špičky.

Chyba č. 5: Vedení hůlek

Pícháte hůlky ze široka, nezapichujete je obě naráz nebo je křížíte za tělem? Všechno špatně. Hole musí směřovat po stejné dráze vpřed i vzad, a to rovnoběžně. „Jinak ztrácíte energii,“ říká trenér. Však se také řada lidí pohybuje lépe, pokud je Martin nechá jet bez hůlek. Rozhazují jim totiž rovnováhu.

Chyba č. 6: Do kopce zabírají paže

„Když se budete snažit jet do kopce na sílu přes ruce, brzy vám vypoví službu,“ nastiňuje Martin Koukal a pokračuje: „Pohonem na běžkách by měly být nohy. Navíc i většina hobbíků má nohy v lepší kondici než paže.“ Pokud se budete správně odrážet a využijete tak skluz na maximum, lyže vám pomůže a ušetříte spoustu sil. A jaká je tedy funkce rukou? Udávat rytmus. Však právě na něm běžkování ve velkém stojí.

Chyba č. 7: Příliš mnoho oblečení

Pokud si chcete dát skutečně do těla, je to podobné jako u běhání – pohybem se zahřejete, a tak není třeba se příliš nabalovat. Volte raději vícero funkčních vrstev, ať můžete oděv upravovat. Také proto se vyplatí mít s sebou běžkařskou ledvinku nebo malý batůžek. Nezapomeňte si chránit krk, hlavu a ruce. Trochu jiná je situace, když vyrazíte klasikou na pěší výlet, tehdy se oblečte jako na náročnější turistiku.

Chyba č. 8: Vystrašené sjezdy

Kopec dolů vám roztřese kolena. Výsledkem je často to, že se lyže rozjedou tak, až zabrzdíte zadkem na zemi. Martin Koukal nastiňuje šikovný tip: „Dejte si do levé stopy pravou lyži, povede vás. Druhou lyží, která je mimo stopu, si pak můžete lehce připlužovat. Budete se cítit bezpečněji. Pro řadu lidí je velmi složitý manévr vystoupit ze stopy, když se v ní rozjedou obě lyže.“ Na sjezdy bez bázně platí vyjezdit se – jen tak získáte jistotu. Opět se zaměřte na těžiště, stát jako svíčka vám nepomůže. Mírně se přikrčte s pažemi vepředu. V plužení platí pokrčené nohy a zadek nad patami dvojnásob. Kolena fungují jako pružina a udrží pak jakoukoli nerovnost.